Pirátský večer! Vrhel zná v Klášterci všechny, Koláček děkuje fanouškům
Foto: Karel Švec, Český hokej
Asi pro nikoho není probíhající turnaj osmnáctek prestižnější, chomutovští talenti Josef Koláček a Stanislav Vrhel hrají v Klášterci před spoustou známých. A právě oni dva zazářili gólem v krásné bitvě s Američany! Radost jim ale hodně zkalilo, že Češi vítězství v závěru ztratili.
Skoro se chce až říct, že si to spolu naplánovali. Třetí třetina totiž probíhala plně podle „chomutovských“ not. Josef Koláček hned po půl minutě ukončil střelecké trápení z pravého kruhu, Stanislav Vrhel přesně za osm minut skóre otočil z dorážky. Oba využili nabídnuté přesilovky.
„Před třetí třetinou jsem si v hlavě řekl, že jsem tady jako doma a teď to tam prostě padne. A ono to tam padlo!“ líčí Koláček. „Jezdil jsem sem od páté třídy na soustředění, trénoval jsem tady. Nikdy by mě nenapadlo, že tady můžu hrát za národní tým, nosit toho lva na hrudi a skórovat,“ povídá krásně.
Tohle jsem nikdy nezažil, neskutečný zážitek, líčí Koláček
„Když dal Pepa ten gól, strašně jsem mu to přál. Proti Finům měl podobnou šanci, tu nedal, ale teď mu to vyšlo,“ popisuje Vrhel, jehož chvíle přišla vzápětí.
A kdo na zimáku chyběl, ten přišel o obrovskou euforii. „Měl jsem strašně velkou radost. Tady jsem začínal, tady jsem hrál svůj první zápas v životě. Znám tady všechny. Měl jsem tady hodně známých a psali mi, že dám gól. Věřil jsem si, že mi to tam prostě padne,“ říká Vrhel.
„Mně hnedka hlavou proběhlo, že to tam střelili oba Chomutováci,“ culí se Koláček.
„Tak jsme se začali všichni radovat. Musím poděkovat fanouškům, kteří nás hnali dopředu. Já jsem tohle ještě nezažil a byl to pro mě fakt neskutečný zážitek. Celá hala nás hnala k výkonu, který jsme předvedli,“ smeká nenápadný mladík.
V Klášterci jsem začínal, znám tady všechny, říká Vrhel
Bohužel to ale nestačilo. Čechům ke třem bodům chybělo jen dvě a půl minuty, hubené vedení neubránili. Svou šikovnost i vychytralost pak v přesilovce ukázal Jake Sanderson, asi nejtalentovanější obránce na turnaji, jehož na letošním draftu NHL nemine první kolo.
„Je to škoda, věřili jsme, že to udržíme. Myslím, že to vyloučení nemělo být,“ říká Vrhel o trestu pro Stanislava Svozila za vyhození kotouče. „Ale to už je jedno, měli jsme to ubránit,“ dodává hned. „I pak jsme pořád věřili, bohužel prodloužení je taková loterie, kdo ujede nebo neujede. Oni byli šťastnější,“ doplňuje Koláček.
Národním tým se celý zápas opíral o výkon gólmana Jana Bednáře. Když Američané za nepříznivého stavu zvýšili obrátky, to on držel české naděje na výhru. Zálohu Spojených států už párkrát porazil, teď mu málo chybělo i k prvnímu skalpu elitního výběru z rozvojového programu.
Foto: Karel Švec, Český hokej
„To bylo šílené, co tam chytal. Fakt super. Je to pan brankář, jde vidět, proč chytá extraligu ve Varech a pomáhá Sokolovu. Je to super gólman. Paráda, podržel nás,“ děkuje čahoun Vrhel.
Ani porážka nevymaže dobrý pocit z výkonu, který Češi předvedli. Přesně tímhle způsobem se můžou rovnocenně měřit se světovou špičkou. „Amíci extrémně dobře bruslí a my jsme se jim postupně začali vyrovnávat, až jsme je začali přebruslvoat. Dostávali jsme se víc do hry a myslím, že jsme odvedli výborný výkon,“ pokyvuje Josef Koláček.
A Stanislav Vrhel si cení i impulzu pro vzájemný souboj na mistrovství světa: „Dokázali jsme s nimi hrát ve hře pět na pět, i bilanci v přesilovkách jsme měli vyrovnanou. Přijde mi, že oni jsou sebevědomí a trochu nás podcení. Pak se snažíme hrát do těla, oni jsou nervóznější a občas je zatlačíme. Do mistrovství je super, že vědí, že si s námi nemůžou jen tak zahrávat,“ uzavírá.
Share on Facebook
