Play off? Jdeme si za tím, hlásí Kuchta. Zubři jsou všichni kamarádi
Foto: Ronald Hansel, Juniorský hokej
Dorostenci Přerova udělali vítězstvím proti Zlínu důležitý krok ke splnění svého cíle, ale přesto musí spoléhat na shodu výsledků. Tahoun Tobiáš Kuchta tak bude se zodpovědností vývoj ve východní tabulce intenzivně sledovat a zároveň si užívat bitvy, ve kterých o něco půjde.
Bylo cítit, že utkání se Zlínem je hodně důležité?
Před zápasem jsme si řekli, že chceme jednoznačně vyhrát. Ze začátku byla důležitost trochu cítit, ale pak už ne, v zápase to z nás opadlo. Osobně jsem nějakou nervozitu nepocítil, ale každý to má tak, jak se nastaví. Já jsem u kluků nic nepoznal, přišlo mi, že hráli úplně v pohodě.
Řešil se klíčový vliv pro tabulku už před duelem, nebo na vás trenéři raději další tlak nevytvářeli?
Už den před zápasem i před zápasem samotným jsme si říkali, že budeme hrát o důležité body, abychom na to byli připravení. Už od začátku máme za cíl, abychom se dostali do čtyřky, chceme si zahrát play off, a za tím si jdeme. A tenhle zápas byl skoro nejdůležitější v sezoně, takže jsme rádi, že se nám povedl.
Jak nahlížíte na fakt, že nemáte situaci ve vlastních rukou a musíte spoléhat i na výsledky Beranů?
Musíme doufat, že ztratí alespoň bod. My musíme vyhrát naše dva zbývající zápasy, protože pokud je nevyhrajeme, bude to v tabulce ještě horší. Cílem je vyhrát zápasy, které budou podle mě hrozně těžké, a nevnímáme, jestli Zlín vyhraje, nebo ne. My se musíme dobře připravit, protože ani Olomouc a ani Vsetín nehrají bezkontaktní hokej. My do toho dáme všechno. Hodně se na tyhle zápasy těším, protože mám raději zápasy, ve kterých o něco jde.
Budete vy osobně hodně sledovat výsledky Zlína v daný moment?
Já se určitě budu dívat, protože to docela řeším. Mám na tom nějakou zodpovědnost, kterou se ale snažím nevnímat. Vždycky se prostě snažím dát do zápasu sto procent, což je to nejdůležitější, co můžu pro kluky udělat. Trenéři se taky budou určitě dívat.
„Musíme doufat, že Zlín ztratí alespoň bod.“
Dokázal byste shrnout, čím získáváte body?
Zápasy, které vyhráváme v dorostu, hrajeme týmově, žádný nevyhrajeme jednotlivě. Snažíme se semknout, hrát týmově a dát do zápasu sto procent, což je nejlepší. Zakládáme si na bojovnosti a bruslení. Hlavní je napadání, abychom nenechali soupeře vůbec nadechnout. U toho je týmová práce hodně důležitá, protože pokud by napadal jeden, nemá to vůbec žádný význam. Máme v kabině dobrý kolektiv, užíváme si to a jsme všichni kamarádi.
Jaký byl ten poslední duel se Zlínem co do průběhu?
Byl to těžký zápas, hlavně první třetina byla těžká, protože nám tam nepadlo moc gólů, ale ve druhé se to zlomilo, protože jsme jim dali pět gólů. Myslím, že kluky ze Zlína zlomil už ten druhý gól, protože nám tam spadla skoro každá střela, takže jsme za to byli hrozně rádi. Oslavovali jsme každý gól, jako by byl na 2:1. Pak už jsme chtěli jenom vyhrát, abychom ale Zlín nepodcenili, a povedlo se. Po zápase jsme vítězství pěkně oslavili.
Foto: Ronald Hansel, Juniorský hokej
Z osobního hlediska bodů jste si vybral správně důležitý duel. Za to jste byl rád, viďte?
Byl jsem za body rád, ale měl jsem tam spoustu věcí, které jsem mohl udělat mnohem lépe. Celkově to byl lepší zápas. Na led se mi chodí hrozně dobře, protože mám podporu od trenérů, od kluků a od všech okolo. Já jsem na ledě se spoluhráči hrozně rád, snažím se do toho dávat všechno a jsem rád, když hraju, protože mě hokej baví.
Na čem máte založenou hru?
Už od malička jsem hodně bruslil, protože jsem býval větší než kluci, kteří mě teď dorostli. Všichni jsme teď fyzicky nastejno. Já jsem se vždycky snažil hodně bruslit a často střílet, takže toho se držím a občas mi to tam i padne. Mám ale hodně střel a padá mi dost málo gólů, to je asi nejhorší. Potřebuju na gól hodně střel, takže se na tom snažím pracovat.
A jak?
Trenér mi doporučoval, abych více měnil úhel střely, třeba si stáhl puk, aby to měl gólman těžší. Mám docela ránu, ale je to celkem zbytečné, když vystřelím přímo do lapačky. Hodně pracujeme na změně úhlu střely. Kdybych někdy udělal nějaký blafák, asi by to bylo lepší než jenom vystřelit.
„Mám hodně střel a padá mi dost málo gólů, to je asi nejhorší.“
Jak jste si užíval šanci v juniorské lize?
Hrál jsem tam jenom v době, kdy jsme měli reprezentační pauzu, pak jsem šel zpátky do dorostu. Pomohlo mi to v sebevědomí, cítil jsem se potom lépe. Vyzkoušel sem si juniorský hokej, kde jsou větší kluci a kde je na všechno méně prostoru, protože je to i trochu rychlejší. Jelikož máme podobný systém, nebyl pro mě přechod zase tak hrozný.
Jak vnímáte propojení extraligy dorostu a ligy juniorů?
Byl jsem hlavně rád, že mi trenéři dali prostor, abych mohl hrát za juniory. Jsem ročníkově 2005ka, takže bych měl hrát za dorost, proto jsem rád za jakýkoliv čas. A nijak nevnímám, jestli je to liga juniorů, nebo extraliga juniorů.
Foto: Ronald Hansel, Juniorský hokej
Share on Facebook
