Podstavec máme pevný, říká Král o českém hokeji. Protikandidáta by uvítal
Foto: Český hokej
Tomáše Krále čeká čtvrté volební období v pozici prezidenta Českého hokeje. Vinou koronaviru bude jiné než předchozí. „Vždy to bylo tak, že jsme se nejvíc museli zabývat ekonomikou. Teď je to obráceně: musíme nejdřív přemýšlet o tom, jestli se vůbec bude hokej hrát. A jak..." říká šéf svazu.
Čekal jste takhle hladký průběh? Na konferenci jste ani delegátům nemusel v diskuzi nic vysvětlovat.
Zpráva, kterou jsme připravili a odprezentovali, byla všezahrnující. Byla oproštěná od nějakých kudrlinek, byla to konkrétní čísla. Pokud by nějaké nejasnosti vznikly, byl jsem samozřejmě připravený je vysvětlit. Jinak ale myslím zaznělo všechno. Je to asi tím, že nejsme lidé, kteří se sejdou jednou za čtyři roky. Jsme ve styku v podstatě pořád. Takže to, že by zaznívaly nějaké překvapivé věci, se asi nedalo čekat.
Nečekal jste ani to, že by se vám na poslední chvíli mohl postavit nějaký kandidát?
S tím protikanditátem, to jsou časté dotazy. Já nikdy nedělal žádné kroky pro to, abych to byl jenom já a zbavil se kandidátů. Já s tím nemám žádný problém. Určitě bych neměl problém to ani někomu předat. Každopádně to, že bych si myslel, že se během dneška někdo objeví, to ne. Už teď ale vidím několik jmen, která by se do toho mohla zapojit. Pokud by se někdo přihlásil v těch termínech, nevadilo by mi to a ani by mě to nepřekvapilo. A pak by bylo otázkou, jestli bych do toho třeba šel.
„Samozřejmě bych byl radši, kdyby byli třeba tři, čtyři kandidáti."
Nejste tedy zklamaný z toho, že se do toho boje nikdo nepřihlásil? Říká se, že konkurence posiluje.
Ono se vždycky říká boj, ale já vůbec nevím, proč by to měl být boj. Asi je to v Čechách zvykem říkat tomu boj. Já si nemyslím, že by bylo nutné s někým bojovat. Samozřejmě bych byl radši, kdyby byli třeba tři, čtyři kandidáti. Takhle to působí tak jako funkcionářsky – že je jeden kandidát a zvedne se ruka. Já už proto ale víc udělat nemůžu. Já několikrát jasně řekl, že s tím problém nemám. Když se třeba říkalo, že o tom uvažuje Lojza Hadamczik, tak jsem s ním mluvil a říkal mu, že já osobně s tím žádný problém nemám. Ať z toho třeba nemá špatný pocit, že mě to určitě nevadí a podobně. To já ale neovlivním. Já si přece nebudu vybírat protikandidáty. Ale upřímně říkám, že bych byl radši, kdyby se nějaký objevil. Ale myslím si, že je to o vývoji těch lidí a že se v dalších čtyřech letech vyprofiluje celá řada jmen, která to budou moct se ctí převzít.
Co je pro vás za signál, že se až na jednoho člověka během volební konference nikdo nepřihlásil do diskuze?
Jednak je to o tom, že spolu často komunikujeme. Se všemi lidmi z klubů, kteří tady byli, komunikujeme. Minulý měsíc jsme seděli s první ligou, s druhou ligou, s kraji – tam jsme probírali všechny věci. My nejsme takový moloch, jako je třeba fotbal, vídáme se hrozně často. Takže ta diskuze, o které mluvíte, tady na té konferenci asi není důležitá. Protože my si to vše řešíme průběžně. Dneska jsme tady věci přednesli, ukázali na slidech: čísla, všechno... To, co chceme dělat, je jasné. I to, kde nás to pálí nejvíc: akademie, soutěže.
„Na začátku to bylo takové hodně emotivní, pak už to ustupovalo a nakonec jsme si řekli, že je to hloupost."
Smírem skončil spor s Přerovem, Vsetínem a Havířovem ohledně juniorské extraligy.
Obecně nemám rád nějaké souzení. Navíc za rok a půl jsme se od soudu nedočkali v podstatě ničeho... Někdy je to vaše výhoda, někdy samozřejmě vaše nevýhoda. Záleží, na jaké jste straně. Mě to hrozně mrzelo. Na začátku to bylo takové hodně emotivní, pak už to ustupovalo a nakonec jsme si řekli, že je to hloupost. A že i v souvislosti s tím, jak jsou soutěže do budoucna připravené, se s tím nemá smysl dál trápit a utrácet peníze po soudech.
Možná to po mně jednou převezme, těší se na spolupráci s Jágrem Tomáš Král
Ve funkci budete čtvrté volební období. To řízení kolosu je pro vás asi jiné než v roce 2008, ne?
Kolos to je. Dnes už vím, o čem to řízení je. Struktury už jsou zaběhnuté. A hlavně pracuji s lidmi, které si vybírám. Mají velkou odpovědnost, kompetence je na nich. Je to zaběhnuté. Kolena už se mi netřesou z toho, že nevím, co je přede mnou, ale z toho, že vím, co je přede mnou. (směje se)
Dovrší se nyní těch šestnáct let ve funkci? Sklidí se plody, které jste zaseli?
Rád bych sklidil nějaké plody. Ale ony se občas sklidily v době, kdy se to třeba nečekalo. Teď se dá očekávat, že by se mohlo něco povést. Na druhou stranu je potřeba si uvědomit, jak významně se změnila mapa hokejového světa. Teď nevím, co bude, ale progres v ostatních zemích je obrovský. Je to vždycky přímá úměra toho významu, který tomu společnost dá, a peněz, které se do toho nalejou a podobně. Ale myslím, že my máme ten základ, podstavec velmi pevný. Jde o to, abychom z toho dokázali vytěžit maximum. To se zatím úplně nepovedlo, ale myslím, že k tomu není daleko.
„Ten základ, podstavec máme velmi pevný. Jde o to, abychom z toho dokázali vytěžit maximum."
Jaká je vaše největší starost v tuto chvíli?
Ta situace s virem. Ta to všechno ovlivňuje. A sportovně? Chci, aby se dotáhly soutěže na snížené počty, aby se to usadilo. Chci vyřešit extraligu, aby se už definitivně rozhodla – buď si to převzala, nebo abychom udělali nějaké licenční věci, které bychom my už normálně nepřipravovali. Extraligu dotáhneme do konce této sezony. Dál akademie – tam chceme významně přitvrdit a měníme kritéria. Hlavní pro nás bude produkce hráčů do profesionálního hokeje. Máme akademie, které mají krásné zázemí a vše funguje, za pět let ale nevychovali jediného hráče do áčka. K čemu to pak je... Takže tohle bych řekl: soutěže, akademie, extraliga.
Prezentovali jste, že jste po hospodářské stránce prožili velmi dobré období. Nebojíte se, že teď bude sakra těžké podobná čísla udržet?
No, bude to sakra těžké. To určitě. Ale bude to těžké pro všechny. Já myslím, že my máme výhodu v tom, že jsme prachy z domácího mistrovství udrželi. Za poslední roky jsme je neprobendili. Takže vydržíme určitě. Jde spíš o to, že sport a pohyb je obecně špatný. Nevíme třeba, co bude s klukama – jestli junioři, kteří hrají za mořem, tam odcestují. Když ne, tak je musíme dostat do týmů v Česku. Vždy to bylo tak, že jsme se nejvíc museli zabývat ekonomikou. Teď je to obráceně: musíme nejdřív přemýšlet o tom, jestli se vůbec bude hokej hrát. A jak...
„Musíme nejdřív přemýšlet o tom, jestli se vůbec bude hokej hrát. A jak..."
První reprezentační akcí mají být srpnové České hry. To ale asi komplikuje situace ve Švédsku a v Rusku, ne?
Přesně tak. Mluvili jsme o tom s epidemiologem Maďarem. Týmy by sem mohly přijet, pokud by prošly dvojím testováním. S fanoušky asi těžko, ti by ani neprošli letištěm. Sem se nedostanou. To jsou tahle omezení. A pokud jde o přítomnost diváků na zimáku, tak sektory na stání budou zavřené úplně. U sezení budou fanoušci muset sedět ob řadu a ob místo, tak jako začínal fotbal.
Je tedy rozumné to dělat v Brně – vzhledem k tomu, jaký stadion tam je?
Teď to řešíme. I s tím, jestli vůbec Švédové přijedou... Pokud by nepřijel jeden tým, tak bychom to dokázali nahradit třeba Slovenskem. Ale pokud by neměly jet dva, tak si myslím, že už by to nemělo smysl. Trošku mě děsí, že se ta čísla zase začínají zvedat. Takhle... Třeba Rusové mají eminentní zájem přijet a odehrát to. Protože se všichni dostáváme do situace, že nemáme splněné povinnosti počtu zápasů vůči partnerům. Tím pádem musíme vracet peníze. A Rusové jsou na tom zrovna tak. A tam jde asi ještě o daleko větší peníze. Zájem ty týmy mají, ale... Pokud se ptáte na můj názor, ani si netroufnu říct... Vidím to tak půl na půl. Jestli to vůbec bude. Plus jde také o to, jestli by to potom mělo ekonomicky smysl.
Foto: Karel Švec, Český hokej
Share on Facebook
