Pokusíme se postoupit, hlásí Pirát Hübl. A co rozlučka s Litvínovem?
Foto: Kateřina Kundertová, piratichomutov.cz
Chomutov a Litvínov, dva nesmiřitelní rivalové, které dělí mezi sebou jen pár desítek kilometrů. Právě na této trase cestoval Viktor Hübl každý den a nyní se vrací do mateřského klubu, jemuž bude pomáhat v druhé lize. Že rivalita jde stranou, ukázalo také fotbalové utkání, které si sami domluvili mezi sebou. Z vítězství se radoval extraligový tým, ovšem hlavním důvodem setkání byl fakt, že se pomáhalo Andýskovi, jenž trpí rozvinutou dětskou mozkovou obrnou. Třiačtyřicetiletý útočník do zápasu nezasáhl a zařadil se tak jen mezi fanoušky.
Viktore, ještě než se dostaneme k aktuálnímu dění, pojďme se vrátit k loňské sezoně. Litvínov na papíře vypadal velmi slibně, ovšem stejně z toho bylo až třinácté místo. Kde byste s odstupem času hledal příčiny?
Chybělo nám toho docela dost, proto jsme skončili až třináctí. Měli jsme hlavně ustálit výkony, protože chvilku se dařilo a pak přišly špatné zápasy. Takže to bylo jako na houpačce, což jsme za celou sezonu nedokázali změnit. Bylo toho docela dost.
Jste rodákem z Chomutova, kam se nyní vracíte i jako hráč. Jak se váš návrat k Pirátům upekl?
Říkal jsem si, že přes léto počkám, jestli se někdo neozve, a až pak se rozhodnu. Chtěl jsem ještě hrát, ale po třech týdnech od konce sezony jsme si volali s Frantou Lukešem. On mi taky nastínil, že už se mu tak nějak nikam nechce, a já tím, že jsem nad situací přemýšlel téměř každý den, tak jsem se rozhodl, že už nechci jezdit někde po Německu. Oba jsme měli nabídku z Chomutova, odkud pocházím, tak jsme se domluvili, že podepíšeme tady a zkusíme mu pomoci se někam posunout.
Pokud se podíváme na soupisku Chomutova, najdeme tam hráče, kteří nastupovali i v extralize. Nacházejí se na ní borci jako Chlouba, Chrpa, Kůs a teď i vy s Lukešem. Piráti tak postavili ambiciózní mužstvo, bude cílem postup do vyšší soutěže?
Nedá se to řešit jenom podle jmen, protože zatím vůbec nevíme, co od druhé ligy čekat. Kluci v Chomutově zůstali i v kraji a vybojovali postup. Pokračují u týmu dál a my budeme další součástí. Budeme se snažit jim pomoci a doufám, že to dotáhneme co nejdál a pokusíme se postoupit.
„Tím, že jsme začali oslovovat kluky z mistrovského týmu a ostatní Litvínováky, tak se na to těším. Zase se všichni sejdeme a doufám, že si zápas všichni užijeme i s fanoušky."
Jak se těšíte na druhou ligu, protože když to vezmeme z jiného pohledu, tak se potkáte s bývalými spoluhráči. Za Děčín bude nastupovat Michal Trávníček, měl by tam být i Vojtěch Kubinčák…
Těším se na ně, ale jak už jsem řekl, zatím spíš nevím, co od toho čekat. Ale nějaká očekávání mám a docela se těším. Uvidíme, jak to bude vypadat. Doufám, že nás to bude i bavit a budeme vyhrávat, čímž budeme fanouškům dělat radost.
Na webových stránkách Litvínova bylo k vidění video, kde s Františkem voláte Pavlu Francouzovi. Klub pro vás na začátku srpna uspořádal rozlučkové utkání. Jak se na něj osobně těšíte?
Docela se na něj taky těším. Nemám v krvi nějaká velká loučení a ani jsem tolik nepočítal s tím, že by něco podobného bylo. Kluci z marketingu nám to celé nachystali a vše připravili. Teď už se řeší nějaké podrobnosti, tak jim s tím trochu pomáháme, ale většina práce zůstává na nich. Tím, že jsme začali oslovovat kluky z mistrovského týmu a ostatní Litvínováky, tak se na to těším. Zase se všichni sejdeme a doufám, že si zápas všichni užijeme i s fanoušky.
Foto: Kateřina Kundertová, piratichomutov.cz
Když už jsme narazili na Pavla Francouze, tak u něj zůstaňme. Bývalý litvínovský brankář totiž v posledních dnech získal Stanley Cup. Co na jeho vystoupení v NHL říkáte, a vůbec na to, že máte takového spoluhráče?
Je to neskutečný příběh, fakt paráda. Moc jsem mu to přál. Nejdříve jsem mu psal, že ho nechci otravovat nějakým rozlučkovým zápasem, aby si mohl užívat finále a dotáhli to do vítězného konce. To se jim povedlo, takže další bonus pro fanoušky. Zase uvidí zpátky takového borce v Litvínově.
Téměř celou kariéru jste nastupoval ve žlutočerných barvách. Teď se budete moci rozloučit ve velkém stylu i s fanoušky Litvínova.
Doufám, že lidi přijdou, a že se dostane na ty, kteří nás podporovali celou kariéru. Snad si to užijí lidé i hráči na ledě.
Pokud se podíváme na vaši kariéru, tak jste zaznamenal hodně bodů. Téměř neustále jste byl v kanadském bodování v nejvyšších patrech. Když se takhle za ní zpětně ohlédnete, nemrzí vás trochu, že jste se nikdy nepodíval třeba na mistrovství světa?
Už jsem někde říkal, že to je ten moment, který bych chtěl v kariéře zažít. Chtěl jsem jet po sezoně na nějaký podobný turnaj, kde se sejdou nejlepší hráči. Takže to bych si přál zažít, ale vyšlo to jinak a nikdy jsem se tam nedostal. Zase na druhou stranu jsou jiné a důležitější věci, které jsem si užil. Takže jsem to neobrečel, ale něco takového by bylo pěkné.
Všude se opakovalo, že právě národní tým deset let nezískal medaili. Myslíte, že je úlevou pro český hokej, že přišla bronzová medaile?
Úleva to bude. Vždy se tam jede pro medaili a i kluci, jakými jsou Roman Červenka nebo David Krejčí, tak pro ně to mohlo být poslední mistrovství světa. Měli nějaké plány, aby medaili ve Finsku vybojovali a myslím si, že se jim to povedlo a užili si to. Oba můžou s klidným srdcem skončit v reprezentaci, pokud se jim bude chtít, ale zrovna tihle borci jsou schopní ještě pokračovat. Spíše se bojím, aby to nebylo tak, že jsme udělali jednu medaili a usne se na vavřínech. Protože problém v českém hokeji nějaký je. Tím, že se dříve medaile vozily docela často, tak bronz je jenom něco málo a doufejme, že je to jen další začátek. Snad na to navážeme a budou se vozit i další medaile, což našemu hokeji i mladým hráčům pomůže.
„Teď jsem v Chomutově, tak jsem musel více držet palce jemu."
Chomutov s Litvínovem vždy byly velkými rivaly, ovšem to jde opět stranou. Obě mužstva se domluvila na fotbalovém utkání, které se hraje pro Andýska, jenž bojuje s rozvinutou dětskou mozkovou obrnou. Co říkáte na to, jak klub z druhé ligy k podobným věcem přistupuje?
Je to paráda. Vždy jsem měl rád, když jsem fotbal hrával ať s Litvínovem nebo Budějovicemi. Jezdili jsme hrát v letní přípravě na vesnice fotbal a většinou to taky bylo pro nějakou dobrou věc. Takže to mám rád a dokud jsem mohl hrát fotbal, tak jsem se na něj hlásil mezi prvními. Je to paráda, a když to pomůže, tak dvojnásobná.
Nemrzí vás trochu, že jste si tohle fotbalové derby nemohl také zahrát?
Je mi to hrozně líto, protože fotbal mě strašně bavil. Jenomže s jedním kolenem mám problém, takže před sezonou nechci riskovat.
Na závěr ještě taková záludná otázka. Fandil jste Chomutovu, nebo Litvínovu?
(smích) Tím, že kluky znám všechny, tak jsem přišel spíše na fotbal. Teď jsem v Chomutově, tak jsem musel více držet palce jemu.
900. bod Viktora Hübla v nejvyšší soutěži
Share on Facebook
