Potůček, nebo Topůček? Záhada druhého reprezentačního brankáře
Jak se jmenoval druhý historický brankář naší reprezentace a jak se vlastně ocitl v brance národního týmu v daleké Francii? Tenhle případ z hokejového dávnověku je záhadou už po desítky let.
Nejdříve si zrekapitulujme, co o startu druhého českého brankáře víme s určitostí. V roce 1909 odjel tým Čech k prvnímu historickému zájezdu za kanadským hokejem s pukem do francouzského Chamonix. Na fotografiích máme zachyceno celé tehdejší mužstvo, které tvořili (na fotce zleva) Otakar Vindyš, Boleslav Hammer, Josef Gruss, Jan Fleischmann, Jaroslav Jarkovský, Jan Pallausch a Ctibor Malý.
Až na Pallausche, člena Akademického sportovního klubu, byli všichni z pražské Slavie. A co ještě víme? Že brankář Josef Gruss nenastoupil ke dvěma zápasům proti Velké Británii a Belgii i proto, že se jako delegát účastnil v místě probíhající konference LIHG (dnes IIHF). V Chamonix ale tehdy nebyl žádný náhradník a dlouho to na místě vypadalo, že Češi budou hrát o jednoho hráče oslabeni a do branky půjde jeden z hráčů v poli. Až přišlo šokující rozuzlení.
Osmý mušketýr
Účastník tehdejšího historického zájezdu Jan Pallausch (po 2. světové válce si počeštil jméno na Palouš) ve své půvabné knize „Mušketýři s hokejkou“ popisuje vyústění nepříjemné situace absentujícího brankáře následovně: „Dopíjíme kávu a chystáme se na kluziště, když náhle vstoupí do restaurace neznámý mužík v podivné ústroji. … Můj bože, koho to jenom ten člověk připomíná? Někoho velmi známého, už to mám – jako by z oka vypadl mladému Antonínu Topůčkovi, bandyhokejovému brankáři z mužstva KC Ruchu na Střeleckém ostrově. … „Nazdar, mládenci!“ volal. „Tak už jsem tady!“ … „Hehe, přijel jsem vám pomoci! Kdyby jako někdo nemohl hrát!“‛ Stejný úryvek zopakoval i v knize „S hokejkou po světě“ z roku 1956 a ve všech dalších vydáních.
A rázem byl náhradník za Josefa Grusse na světě! Na jeho jméno Palouš vzpomínal v knize vydané v roce 1955, tedy skoro 50 let po slavné výpravě, kdy už většina oněch prvních „mušketýrů“ ani nežila. A právě jím zmiňované jméno onoho gólmanského náhradníka dalo později hokejovým historikům zabrat. Miloslav Jenšík, který jméno konzultoval v dávných dobách přímo s Paloušem, trval ve svých knihách, podobně jako Palouš, na Antonínu Topůčkovi. To Karel Gut ve svých publikacích poukazoval na absenci příjmení Topůček v jakýchkoli historických záznamech a používal jméno Antonín Potůček. Rozsoudit spor se dlouho nedařilo… A jaká se ukázala skutečnost? Nakonec ještě úplně jiná!
Potůčkové z Prahy
Potůčkové byli v Praze známou bruslařskou rodinou. Bohumil Potůček byl nejlepším českým rychlobruslařem počátku 20. století a jeho bratr Jaroslav nebyl o mnoho horší. Oba jezdili za BZK Praha, neboli Bruslařský závodní klub, a sem tam si zahráli i hokej s míčkem, tedy bandy. Kvůli sporům mezi Spartou a Slavií, kteréžto kluby se přely o to, kdo by měl být předsedou nově založeného hokejového svazu, se pak 44letý rychlobruslař a atlet Jaroslav Potůček, který hokeji nijak zvlášť neholdoval, stal 13. ledna 1909 dokonce prvním historickým předsedou Českého svazu hockeyového! A byl jím až do roku 1911, kdy se předsedou stal hlavní motor zrození nového sportu, slávistický funkcionář a současný člen české hokejové síně slávy Emil Procházka.
Jak bylo zmíněno výše, brankář, který přijel do Francie vypomoci reprezentaci, ale nebyl z klubu BZK Praha, nýbrž z klubu PKC Ruch. A v tomto klubu je v tisku z počátku 20. století v sestavě nejednou zmiňován a vždycky jako Potůček! Záhada příjmení je tím, zdá se, vyřešena. Ale co je zvláštní? V sestavách v tisku nefiguruje žádný Antonín, nýbrž jen a pouze brankář Miroslav, Mir. či Mirko Potůček. Dle jednoho z článků šlo o syna Jaroslava Potůčka, tedy předsedy hokejového svazu. Heuréka!
Byl v původní nominaci
Ale ani to není vše. Palouš ve své knize Potůčka popisuje jako brankáře, který týmu nemohl pomoci, který zápas s Velkou Británií pokazil a se kterým se v původní nominaci vůbec nepočítalo. Jenže ani to se současným pohledem neukazuje jako skutečnost. V tisku před odjezdem se totiž objevila následující zpráva: „Dle dosavadních disposic vyjede mužstvo dnes v tomto sestavení: Potůček Mir., Fleischmann, Bolča Hauma, C. Malý, Vindyš, Jarkovský ml. a Pallausch. Výpravu vede Joe Gruss. Mnoho zdaru!“ (sic)
To ukazuje naopak na fakt, že Miroslav Potůček byl zřejmě původně uvažovaným brankářem a Gruss se tak bez jakéhokoli brankářského vybavení, pouze se šálou omotanou kolem brusle, kterou vykopával dosud Čechům neznámý puk, ocitl v brance vlastně z nouze, když na osmého člena výpravy nevystačily peníze. Potůček tak do Chamonix neodjel s týmem, ale když se mu podařilo získat další prostředky od fandů českého sportu (jak popisuje Palouš ve svých knihách), přijel za mužstvem dodatečně. A do branky, kam byl zřejmě původně nominován, se nakonec postavil. Jako druhý český brankář ledního hokeje v historii.
15 puků v síti
Češi se v Chamonix lední hokej učili, až ve Francii ho hráli poprvé s na místě zakoupenými novými holemi a s do té doby v Čechách neznámým pukem. Po prohrách s Francií 1:8 a Švýcarskem 2:8 se před zápasem s favorizovanými Brity, kteří o rok později vybojovali i titul mistrů Evropy, postavil do branky Miroslav Potůček. Neměl šanci. V prvním patnáctiminutovém poločase dostal 4 góly a ve druhém dokonce 7. Velezkušený třicetiletý Harold Duden, rodák z Bruselu, který hrával hokej i v USA, nastřílel nebohému brankáři Pražského cyklistického klubu Ruch, který tehdy viděl puk poprvé, sám 6 branek.
To bylo v neděli 24. ledna 1909. V pondělí se Potůček postavil do branky ještě jednou a v reprezentaci naposledy. Proti Belgii už dostal v každém poločase jen 2 góly a Češi prohráli nejčestnějším výsledkem na turnaji, pouze 1:4. Mohlo by se zdát, že zájezd skončil blamáží, ale opak byl pravdou. Naprosto nezkušení Češi se rychle učili, doma se na nový druh hokeje vrhli a když se o dva roky později odhodlali ke druhému mezinárodnímu měření sil – byli z nich rovnou mistři Evropy! Hokej se i díky těmto průkopníkům stal v naší zemi kultem. A jeho slávu v samém počátku pomáhal vybudovat i… Miroslav Potůček.
Pomozte odhalit informace o reprezentantech
V archivu hlavního města Prahy se podařilo najít pravděpodobné datum narození Miroslava Potůčka – 20. 7. 1890 s poznámkou, že se v letech 1914-16 nedostavil k domovní prohlídce a údajně žije v Americe. Žádné další informace o jeho životě zatím neznáme, nemáme ani jeho fotku. Jakoukoli informaci byste o jeho životě zjistili, pošlete ji, prosím, na tomas.kucera@esports.cz, stejně jako cokoli o dalších reprezentantech s neznámými daty v tabulce níže (červeně jsou nejistá jména a data):
Share on Facebook
