Pracant Skuhrovec: Na zimáku jsem víc než doma. Ukazovačům se směje
Foto: Ronald Hansel, Juniorský hokej
Junioři Litvínova jako řada dalších týmů mají za sebou karanténu, po níž v rychlém sledu stihli tři zápasy se ziskem pěti bodů. V progresu už od minulé sezony pokračuje David Skuhrovec, jenž jako jeden z nejmladších pravidelně boduje.
Po karanténě jste rychle za sebou odehráli tři zápasy. Jak to bylo fyzicky náročné?
Musím se přiznat, že fyzicky náročné to bylo hodně, jelikož jsme před prvním zápasem měli s týmem jenom tři tréninky na ledě. Já měl ale malou výhodu, protože jsem kvůli reprezentaci byl na testech dříve než kluci v Litvínově, a tím pádem mi i dřív skončila karanténa, takže jsem mohl začít s tréninkem už o dva dny dříve než ostatní kluci.
Co bylo při návratu nejhorší?
Nejhorší určitě byla ta fyzička. Ze začátku nám to moc nejezdilo, bylo na nás vidět, že se do toho musíme dostat. Nebyli jsme snad čtrnáct dní na ledě. Po dvou třetinách v Karlových Varech jsme se do toho dostali a třetí třetinu už jsme tam soupeře přehrávali, akorát jsme nedokázali dát ten vyrovnávací gól.
Jak jste s výsledky z víkendu spokojení?
Za víkend jsme udělali pět bodů z celkových devíti, které jsme mohli získat, takže to není špatné, ale vždycky to může být lepší. Máme na to, abychom vyhráli každý zápas.
„Máme na to, abychom vyhráli každý zápas.“
Bylo znát, že se postupně zase sehráváte?
Ze začátku jsme museli po té karanténě rozhýbat nohy, ale po dvou třetinách v Karlových Varech si myslím, že už jsme hráli náš hokej. Zatím jsme ale odehráli jenom sedm zápasů, takže třeba v přesilovkách máme ještě velké rezervy. Všechno se dá natrénovat.
V posledním zápase jste vykradli Spartu. Byly to hodně cenné body?
Zvítězit za tři body se Spartou je vždycky krásné. Myslím, že tohle vítězství je pro nás hodně důležité, protože jsme viděli, že máme na to porazit kohokoliv.
Foto: Ronald Hansel, Juniorský hokej
Jak zápas v Praze vypadal?
V první řadě musím říct, že náš brankář Šimon Zajíček opět předvedl neskutečný výkon. Podle mého názoru je to nejlepší brankář v celé lize. Jako celý tým jsem utkání odbojovali, padali jsme do střel, i když nás Sparta párkrát zamkla u nás v pásmu, dokázali jsme to dobře odbránit. Když jsme dali na 3:1, definitivně se to zlomilo na naši stranu. Sparta už si potom nevytvořila větší šanci, sice na závěr v power-play se dostala do tlaku, ale my jsme to dobře ubránili.
Na čem máte založenou hru?
Hlavně na pohybu a taky hodně na bruslení. Hrajeme náročný systém, ale když ho budeme plnit, budeme hodně napadat, budeme získávat víc a víc puků a soupeře tím budeme přehrávat. Musíme hrát jako jeden tým, dodržovat systém a hrát naši hru, pak věřím, že nějaký úspěch může přijít.
„Náš brankář Šimon Zajíček opět předvedl neskutečný výkon. Podle mého názoru je to nejlepší brankář v celé lize.“
Na poslední tři zápasy vás doplnili hráči z Litoměřic anebo áčka. Jak moc to bylo na týmu znát?
Znát to bylo určitě, jsou zkušenější, mají toho odehráno v juniorce o hodně víc než my mladší kluci. Hrají juniorku už tři až čtyři roky. Myslím, že to je dobré i pro ně, přece jenom v Litoměřicích nedostávají tolik prostoru, takže se aspoň můžou vyhrát v juniorce, kde ten ice time mají obrovský. Hlavně Ondřej Baláž, který pomalu nesleze z ledu. (směje se)
Jak moc starší kluci pomáhají vám osobně?
Určitě je to pro mě velké plus a zároveň velká motivace být lepší než oni a ten seniorský hokej si taky zahrát.
David Skuhrovec | Foto: Ronald Hansel, Juniorský hokej
Vám osobně se hodně daří. Jak jste zatím spokojený?
Vždycky to může být lepší. Dostávám od trenérů hodně prostoru, hraju všechno, ať už přesilovky, nebo oslabení, a mám hodně vysoký ice time na to, že jsem jeden z nejmladších hráčů v týmu. Snažím se tu důvěru každým střídáním splatit. Všechno je to o tréninku, trénuju hodně navíc, jsem na zimáku pomalu víc než doma.
Kde se to ve vás vzalo?
Před minulou sezonou v létě jsem začal hodně trénovat, mnohem víc než ostatní kluci. Uvědomil jsem si, že je ten správný čas začít tvrdě makat, jestli chci něco dokázat. Tehdy jsem si nastavil nějaké cíle, za kterými si jdu. Minulá sezona byla určitě zlomová – ukázal jsem, co ve mně je. Hrál jsem juniorku a nakoukl i do reprezentace. Byla to povedená sezona, ale teď na ni chci navázat ještě daleko lepší sezonou.
„Uvědomil jsem si, že je ten správný čas začít tvrdě makat, jestli chci něco dokázat.“
Jak na tu sezonu vzpomínáte z pohledu dorostu i juniorky?
Na začátku jsem byl v dorostu, tam se nám dařilo a byli jsme v tabulce nahoře. I mně osobně se hodně dařilo, takže si mě a Honzu Vopata vytáhl trenér juniorky pan Mrázek výš. Tam jsme odehráli myslím nějak od konce října celou sezonu. Do dorostu jsme se měli vrátit až na play off, jelikož v juniorce jsme play off neudělali. Bohužel ale všichni víme, že to bylo zrušené kvůli koronaviru.
Trochu z jiného soudku: Jak je pro vás těžké hrát s příjmením Skuhrovec?
Snažím se hrát co nejlíp, abych tomu jménu neudělal ostudu. (směje se)
„Snažím se hrát co nejlíp, abych tomu jménu neudělal ostudu.“
Cítíte kvůli tomu na sebe větší tlak?
Když jsem byl mladší, hodně jsem si bral k tělu hlášky typu „ty hraješ jenom proto, že tam máš tátu“ a podobné řeči. Ještě jsem na to nebyl zvyklý, takže mě to dokázalo rozhodit, ale teď, když občas něco takového zaslechnu, jen se tomu zasměju a jdu dál.
Setkáváte se s takzvanými ukazovači a pochybovači?
Jsme v Česku... Ti tu byli, jsou a budou. Nejsme ve Švédsku, kde se nehraje na to, jak se jmenujete, ale na to, co předvádíte na ledě. Tam jim je jedno, jak se jmenujete. Tady to bohužel takové není, jsou tady lidé, kteří vám závidí a pomlouvají vás.
Foto: Ronald Hansel, Juniorský hokej
Share on Facebook
