Příběh zrady a kruté nespravedlnosti: Jak provokace STB poslala mistry světa do kriminálu!

13. března 2009, 13:39

Václav Jáchim

Ten příběh je starý téměř šedesát let, přesto je pro všechny slušné lidi stále velikým mementem. Dokazuje, co všechno dokáže zvůle režimu, který bez skrupulí odhodí pravidla demokracie a morálky. Zemi už tenkrát víc než dva roky vládli komunisté. 11. března 1950 se chystala výprava československých hokejistů k odletu na mistrovství světa do Velké Británie. Ve výpravě nechyběli Zábrodský, Roziňák, Konopásek, Bubník, Kobranov a další hvězdy světového sportu.

Jágr Chance liga

Dvojnásobní mistři světa a stříbrní medailisté z olympijských her měli velké naděje vybojovat v Londýně další zlaté medaile. Jenže všechno dopadlo úplně jinak. Výprava za kanál La Manche nevyrazila. Prý proto, že britská ambasáda nevydala cestovní víza rozhlasovým reportérům Laufrovi s Procházkou.

Jak se později ukázalo, šlo jen o záminku. Velvyslanectví Velké Británie navzdory úředním předpisům a byrokracii otevřelo pražskou kancelář v sobotu a zmíněná víza neprodleně připravilo. Mužstvo československých reprezentantů, které se druhý den znovu sešlo pohromadě, ovšem uslyšelo od nadřízených jinou informaci.

Mládenci, nikam se nejede. Ale zachovejte prosím vás klid

V pondělí 13. března kdosi z komunistických pohlavárů rozhodl, že šampioni zůstanou doma. Hráčům to však oficiálně nesdělili. Oznámením verdiktu pověřili stařičkého Josefa Truhláře, bývalého starostu Sokola. "Mládenci, nikam se nejede. Ale zachovejte prosím vás klid," zaznělo na setkání. Hokejisté oneměli překvapením. Vzápětí se zeptali: Proč to všechno? Kdo to nařídil? Uspokojivé vysvětlení ovšem neuslyšeli.

Krutý ortel vyslechli hokejisté ve Staré Zbrojnici, jež sousedí s Tyršovým domem. Všichni zápasili se smutkem a zklamáním, mnohými lomcoval vztek. Byly tři hodiny po obědě. Moravští hráči Vlastimil Bubník, Blažek, Václav Bubník a Bouzek vyrazili na vlak. Netušili, že je odveze za svobodou. Ostatní členové týmu se domluvili, že se sejdou v restauraci U Herclíků. Majitelem byl Mojmír Ujčík, velký hokejový fanoušek, jehož bratr Zdeněk hrával za Spartu a nakoukl i do národního týmu. Českobudějovickému Jiřímu Macelisovi se během soustředění v Kladně narodil syn, tak pozval kamarády na oslavu.

Útulný lokál U Herclíků už dneska v Praze nenajdete. Stávala kousek za Národním divadlem a možná také proto se jí říkalo Zlatá hospůdka. Mojmír Ujčík měl v tu dobu zavřeno, ale když v telefonu uslyšel známé hlasy, rychle připravil hostům uvítání. Z reprezentačního týmu se s výjimkou zmíněných moravských hokejistů sešli všichni. Později dorazili Václav Roziňák a Zlatko Červený. Chyběl jen Vladimír Zábrodský, který se týmových akcí nezúčastňoval. 

Mistři světa dokola rozebírali příčiny zmařené cesty do Londýna. Trochu se napili, zápasili se smutkem. To ovšem ještě netušili, co je čeká v následujících hodinách. Když hokejisté seděli v salonku Zlaté hospůdky, venku se objevily dvě podezřelé postavy. Chlapíci v černých kabátech chtěli dovnitř, Mojmír Ujčík je však nepustil. Jakmile pak otevřel, usedli oba neznámí u piva ve výčepu.

Pískání píšťalek? Najednou bylo jasné, že nejde o náhodu

Události nabraly spád v devět hodin večer. Ti dva, co se do restaurace dobývali už odpoledne, mu zastoupili cestu. Došlo k potyčce, do níž se zapojil i Zlatko Červený. Hned poté se Pštrossovou ulicí, kde hospůdka stávala, rozléhalo pískání píšťalek. Prozřetelným hokejistům možná už v tu chvíli došlo, že nejde o náhodu. Akce byla předem připravená a do nejmenších detailů rozpracovaná. Šlo o provokaci státní bezpečnosti, která měla zlaté hochy dostat do kriminálu za malicherné obvinění z urážky komunistické vrchnosti a napadení.

V ten večer či v následujících dnech byli zatčeni Bubník, Konopásek, Roziňák, Jirka, Červený, Macelis, Hainý, Štock, Španinger, Konopásek, Ujčík. Do kriminálu byl odveden také Bohumil Modrý (na snímku), který se rozloučil s kariérou a do Londýna vůbec necestoval. 13. března byl legendární gólman s rodinou na horách. Černokněžníci v dlouhých kabátech si pro něho přišli několik dní poté domů.

Někteří z hokejistů se ocitli ve vyšetřovací vazbě v Bartolomějské ulici, jiní na Pankráci, další v nechvalně proslulém vojenském Domečku na Hradčaněch, kde skončila šestice hokejistů pražského ATK. Zažili dny plné útrap, nekonečných výslechů, bití a ponižování. Nikdo z nich zpočátku netušil, proč jsou vlastně za mřížemi. Brzy ale pochopili. Byli křivě obviněni, že chtěli ilegálně opustit republiku. Že se pokoušeli narušit komunistické zřízení. Vykonstruované nesmysly příslušníků tajné policie je dokonce vinily z vlastizrady.

Zpočátku celý příběh působil jako podivné nedorozumění. Jenže komunistická mašinérie pracovala naplno. Noví vládci republiky potřebovali ukázat sílu. Vybrali si hrdiny národa - hokejové reprezentanty. Nutno připomenout, že zatčením hokejistů opustili Československo hokejisté Sláma, O. Zábrodský, Maleček. Že před režimem utekli Jaroslav Drobný, krasobruslařka Ája Vrzáňová, desítky osobností všech oblastí lidské činnosti.

Hokejoví reprezentanti sami původně zvažovali, jestli nemají odejít do exilu. Na schůzce ve švýcarském Davosu krátce před koncem roku 1948 se ovšem v hlasování vyslovila většina týmu pro návrat domů. Tahle skutečnost později posloužila vyšetřovatelům v případu "protistátní skupiny vedené Bohumilem Modrým" jako vhodná záminka k fabulacím a nepravdivým osočením.

Kdo sehrál jakou roli? A co Sověti?

Na celém případu je zajímavé, že vůbec nebyl vsazen do vazby a následně obviněn Vladimír Zábrodský - nejlepší hokejista československého mužstva. Rozený šéf, který řídil okolí na ledě i mimo něj. Očití svědci v knize "Ztracená léta - příběh hokejového zločinu" potvrdili, že byl Zábrodský viděn na sekretariátu nejvyšších bossů komunistického režimu.

Spekuluje se, jakou roli hrál v případu jeho otec, uznávaný činovník slavného klubu LTC Praha. Zábrodského mladší bratra Oldřich navíc v roce 1948 utekl do zahraničí. Někteří z postižených hráčů naznačují, že zvláštní roli mohl sehrát právě Vladimír Zábrodský. Jiní si ale nejsou vůbec jisti.

Nabízí se rovněž hypotéza, že představitelé komunistického režimu činili příkoří mistrům světa na základě úkolu příslušníků sovětské tajné policie NKVD. Sovětská sborná vynikala v hokeji s míčkem, ovšem na bruslích to jejím členům vůbec nešlo. Učili se tedy od našich reprezentantů. Slavné LTC podniklo zájezd do Moskvy, později legendární kouč Tarasov neustále vyzvídal veškeré dostupné novinky.

"Nikdy se nic nepotvrdilo, ale osobně si myslím, že za tím vším byli právě Sověti. Neuměli hokej, přitom se potřebovali dostat mezi světovou špičku. Co pro ně bylo nejjednodušší? Přece zlikvidovat nás, kteří jsme reprezentovali jeden z jejich satelitů," poznamenal před časem útočník Stanislav Konopásek.

Kdo ví, třeba archivy tajných služeb a státní bezpečnosti jednou nabídnou rozřešení. Nic to ovšem nezmění na neuvěřitené nespravedlnosti, které se hokejovým šampionům v roce 1950 dostalo. Po měsících strádání a brutality ze strany dozorců stanuli před zinscenovaným soudem. Nedostali právo k obhajobě, soudce vynesl verdikt v neveřejném řízení. Tresty byly omračující.

Dvanáctka nevinných lidí, kteří vykonali pro svou zem tolik prospěšného, byla odsouzena v trestu odnětí svobody v úhrné délce 77 let a 8 měsíců! Všichni pak pykali ve věznicích a táborech nucených prací. Na svobodu je po dlouhých letech pustila amnestie. Ale mnozí z nich se vrátili s podlomeným zdravím. Bez možnosti uplatnit se v soukromém životě, natož mezi hokejovými mantinely.

Za obžalobu ze špionáže a velezrady byli odsouzeni:

Bohumil Modrý - 15 let
Augustin Bubník - 14 let
Stanislav Konopásek - 12 let
Václav Roziňák - 10 let
Vladimír Kobranov - 10 let
Josef Jirka - 6 let
Mojmír Ujčík - 3 roky
Zlatko Červený - 3 roky
Jiří Macelis - 2 roky
Antonín Španinger - 1 rok
Přemysl Hainý - 1 rok
Josef Štock - 8 měsíců

Hokejisté byli obviněni ze zmíněných skutků v březnu 1950, rozsudek byl vynesen 7. října 1950.

RSS | Kontakt | Podmínky užití | Reklama - Provozovatel BPA sport marketing a.s. ve spolupráci s eSports.cz, s.r.o.

ISSN 1214-5718 | dotazy na redakci: redakce@hokej.cz, obchod/reklama: obchod@hokej.cz, technický provoz: webmaster@hokej.cz