Připravený v záloze. Flek o olympiádě, derby či odložených zápasech
Foto: Aleš Bedlík, hokejkv.cz
Po čtrnácti dnech zpátky v extraligovém kolotoči. Energie byla dva týdny bez soutěžního utkání – přestože koronavirová nákaza v kabině Západočechů neřádila, musela se vypořádat s odloženými zápasy z důvodu pozitivních testů v táborech soupeřů.
Celek z lázeňského města se vrátil do akce výhrou ve vypjatém derby o západní Čechy, v němž porazil rivala z Plzně. Duel hodnotil reprezentační útočník Jakub Flek, jenž figuruje v širší nominaci národního týmu pro nadcházející olympiádu v Pekingu.
Do zápasu jste vstoupili dravě. Byl to ten hlad po hokeji po té delší pauze?
Myslím si, že určitě. Všichni jsme se na ten zápas těšili, bylo to hrozně dlouhé. Hlavně to bylo náročné v tom, že vždy jsme se dozvěděli, že se nehraje, až v den utkání, což bylo takové ubíjející. Těšil jsem se na zápas a ráno přišla zpráva, že se nehraje. Osobně jsem se na ten zápas s Plzní hodně těšil, byť to asi nebyl úplně koukatelný hokej. Byla tam řada nepřesností, ale to je po takové době bez hokeje pochopitelné.
Proti Plzni jste vedli, nakonec z toho ale byla pořádná přestřelka. Čekal jste to?
Nechci říct, že čekal, ale šli jsme tomu naproti. Poslali jsme se zbytečně do oslabení – 5 na 4, pak dokonce 5 na 3. Dostali jsme soupeře na koně a oni toho využili, takže trošku naše hloupost, ale zaplaťpánbůh jsme to nakonec překlopili na naši stranu. Támhle Honza (ukazuje na spoluhráče Jana Hladonika) dal dva buřty.
„Támhle Honza dal dva buřty."
K vidění bylo pár kontroverzních rozhodnutí. Jak je v tu chvíli těžké udržet nervy?
Ještě při tom derby je to samozřejmě takové vyhrocené. Nervy se ale musí udržet, abychom tam nedostali ještě nějakou dvojku navíc za nějaké řeči směrem k rozhodčímu. Je to těžké, ale je to v každém utkání.
Navíc máte v zádech na lavičce Václava Skuhravého, který je známý tím, že se nebojí dát své emoce najevo…
(směje se) Vendel si tam také k rozhodčím řekne svoje. On je takový a má na to právo. Samozřejmě emoce pracují jak u nás, tak u trenérů. Je to normální.
Emoce ve Varech! Svoboda po nešťastné brance rozmlátil hokejku
V závěru jste hájili hubené vedení v oslabení. Jak nervózní pasáž to byla?
Asi ano, nervozita nějaká byla. My jsme ta poslední utkání neměli dobré konce, vždy jsme tam to utkání ztratili. V tomhle to bylo nepříjemné, ale tentokrát jsme to zvládli, takže super.
Nakonec z toho je výhra v derby. Jak chutná?
Chutná to moc dobře, hlavně po takové době bez hokeje vyhrát derby. Pro nás to jsou důležité tři body s velmi těžkým soupeřem z horních příček tabulky, takže to chutná moc dobře.
Ještě jeden návrat k samotnému utkání. Ve druhé třetině vám nebyla uznána branka, jaké bylo vysvětlení rozhodčích?
Já ani nevím. Přiznám se, že jsem se o to úplně nějak nezajímal. Nechtěl jsem se upínat na to, co rozhodčí řekne. Prostě to pískl, gól z toho byl, ale nebyl uznán. Občas to tak v hokeji chodí.
„My jsme ta poslední utkání neměli dobré konce, vždy jsme tam to utkání ztratili."
Už jste zmínil dlouhou pauzu. Mnoho týmů je teď v karanténě, program se vyplňuje, co se dá, a celé je to velmi nejisté.
Je to na jednu stranu strašné, ale na druhou stranu od toho jsme profesionálové. My prostě musíme být připravení. Když ti trenér o půlnoci napíše, že se zítra hraje, tak musíš být připravený, že jdeš zítra do zápasu. Samozřejmě je to nepříjemná věc pro všechny, myslím si, že to nikoho nebere toto odkládání zápasů. Každý by samozřejmě raději hrál, než byl v nějakých karanténách nebo něco takovéhoto. Tak to ale prostě je a nemůže se na to nikdo vymlouvat, podmínky jsou pro všechny stejné. Je to sice nepříjemné, ale musí se s tím každý poprat.
Na západní frontě klid nebyl: divoké derby rozsekl až Hladonik
Blíží se olympiáda a vaše jméno nezaznělo v původní nominaci. Jak jste to sledoval a mluvili s vámi trenéři?
Trenéři se mnou nemluvili, ale samozřejmě v kontaktu s realizačním týmem, jmenovitě s Janem Černým, jsme všichni hráči. Chodí nám emaily, chodí nám zprávy, co se musí dělat. Já jsem v té širší nominaci pro olympiádu, takže jsem také vyplňoval nějaké papíry potřebné pro odlet, nějaké testy a zdravotní stavy. Jsem takříkajíc připravený v záloze. Vím o tom a uzpůsobil jsem tomu tréninky v této pauze, kdy jsem si ty zápasy snažil vynahradit: ať už tréninkem na ledě, tak na suchu. Byť ten zápas se podle mě nikdy nevynahradí tím tréninkem. Alespoň částečně se ale snažím udržovat se v nějakém zápasovém tempu, abych byl připravený. Když mě trenéři povolají den předem, tak chci být připravený kdyžtak odletět, reprezentovat a splnit si sen.
Zahrát si pod pěti kruhy musí být sen pro každého hráče, jak už jste naznačil…
Samozřejmě, jedná se o olympiádu. Pro mě je ale sen každý zápas za nároďák, i kdyby se jelo na přípravák někam na Jamajku. Stejně bych byl hrozně rád, že zase obléknu národní dres. Olympiáda je ale určitě sportovní vrchol každého sportovce a bezpochyby by to byl vrchol mojí kariéry, o kterém jsem asi ani nikdy nesnil, když jsem v osmnácti nehrál hokej. Samozřejmě to sleduju, ale jak říkám: vím, že jsem v nějakém tom širším kádru a snažím se být připravený na to, kdybych dostal povolání, abych odvedl maximum.
Foto: Aleš Bedlík, hokejkv.cz
Share on Facebook
