Příšerný led a litry potu. Nejtěžší podmínky v životě, líčí Kovář

Foto: Aleš Krecl, Český hokej

27. dubna 2019, 8:46

Marek Hedbávný

• Reprezentace

(TRENČÍN, od našeho zpravodaje) Chlapi, mám jen prosbičku. Prosím, dejte mi trochu prostoru, říkal Jakub Kovář, když předstoupil před hlouček novinářů. Potřeboval se totiž pořádně vydýchat po fyzicky hodně náročném utkání.

Slovensko jste porazili 3:1 a soupeř ani neměl moc šancí.
Celkově těch šancí moc nebylo. Byl tady totiž hodně špatný led a obrovské vedro. Všichni jsme spíš bojovali s tím, že z nás padala výstroj, jak jsme se potili. Myslím, že jsem v životě nezažil tak těžké podmínky pro hokej, jaké byly teď tady. Led byl příšerný, bylo to jak někde na rybníku. I proto to vázlo v kombinacích, na přesilovkách... O to hůř se nám ale potom chytá: nepříjemně to skáče a puk se třepetá. Byl to tedy takový ubojovaný zápas.

Ubojovaný zápas s maximálním nasazením, že?
Ono, když vidíte tu perfektní kulisu... Jak čeští, tak domácí fanoušci byli výborní. Atmosféra vážně super. Tady vůbec nebyl prostor něco vypouštět. Navíc spousta hráčů hraje o místo na mistrovství světa, takže nejde nehrát naplno.

O místo na mistrovství světa hraje i Filip Chytil, který se blýskl dvěma góly.
Já se popravdě, když jsme přejeli červenou čáru, na hokej moc nedíval. Protože jsem toho opravdu měl plný zuby, já se snažil hlavně rozdejchat. Takže já jsem z těch tří gólů neviděl ani jeden. Ještě v té masce se přes tu bradu blbě dýchá. Myslím, že ze mě vyteklo minimálně deset, dvanáct litrů potu. 

Tak to je možná váš osobní rekord, ne?
Je no. Přece jen tyhle jarní – skoro už letní – zápasy by to chtělo hrát v halách, kde je udělaná vzduchotechnika, kde je chladno. Prostě, kde ten vzduch proudí. Ale v těchto starých plechových halách je to v létě hroznej záhul.

Jsme spokojení, konečně jsme se chytli v přesilovce, těšilo trenéra Reichla

Rulík: Za tři dny mistry světa nevytvoříme

Asi by nás nenapadlo, že rozhodneme zápas, líčí Ondřej Kovařčík

Radim Rulík: Musíme se z každého zápasu poučit, i když se vyhraje

Radan Lenc: Atmosféra byla v kabině po celý turnaj parádní

Bylo i díky tomu vítězství cennější?
Tak cennější... Já jsem hlavně rád, že jsem ve zdraví přežil celý zápas. Člověk, který to nezažil, si to moc nedokáže představit. Možná, že to zní, že tady brečím, ale opravdu už třeba ta rozcvička... Člověk vletí na rozcvičku, chce se připravit na zápas, my pak ale přišli z rozcvičky do šatny a byli jsme už jak po zápase. Byl to boj, abychom ty síly našetřili na celý zápas. Těžko se to v takových podmínkách rozvrhává. Ale nikdo nám během zápasu ani na jedné straně nezkolaboval, takže dobrý.

Jak se proti tomu dá bojovat?
Nijak, nijak... Já vypil minimálně čtyři magnesie během zápasu, snědl jsem dva banány, vypil jsem asi šest litrů ioňtáku a ledový vody, ale nepomůže vůbec nic. Chtělo by to spíš kyslíkovou masku.

Každopádně jste dostal jen jeden gól. Je to pro vás povzbuzení?
Jo, pochopitelně. Celý tým to potřeboval. Poslední tři zápasy byly do obrany absolutně příšerné. To s hokejem nemělo skoro nic společného. Něco jsme si k tomu samozřejmě říct museli. Ono ale není jednoduché potom, co měsíc a půl nehrajete zápasy, se do toho dostávat. Bude dobré, když budou mít ty výkony stoupající tendenci a vyladí se to k tomu desátému květnu.

Share on Facebook Share on Twitter

• Reprezentace