Pro repre udělám všechno! Nejlepší turnaj, úžasní lidi, hodnotí Pejšová

Foto: Martin Voltr

Coby česká jednička odchytala v lednu mistrovství světa do 18 let, pak se Julie Pejšová vrátila do své šestnáctky, aby ji na Evropském poháru dovedla k medaili. Cestu k ní ale měla těžší, než si myslela: Noc mezi prohraným semifinále a vítězným utkáním o bronz strávila kvůli podezření na otřes mozku v nemocnici!

Zlatá hokejka

Přijela jste z nemocnice a vyhrála bronzovou medaili. Byl to hodně bláznivý den?
Určitě, já jsem na ně v nemocnici už první den naléhala, že fakt potřebuju chytat. Řekli, že mě pustit nemůžou, tak prostě taťka dopoledne podepsal revers a šla jsem do zápasu. Myslela jsem, že mě trenéři nepostaví, ale postavili mě. Děkuju jim, že mi důvěřovali a postavili mě do brány, přestože jsem přespala v nemocnici.

Cítila jste se tak dobře?
Určitě jsem na sobě cítila, že nejsem úplně v pohodě. Já jsem ale fakt schopná udělat pro reprezentaci všechno, je to pro mě to nejvíc, co můžu dokázat. Prostě jsem se kousla a odchytala i tenhle zápas.

Nedokázala jste si představit, že byste seděla v nemocnici, na tribuně nebo na střídačce... To pro vás neexistuje.
Ne! Neexistuje, já jsem prostě chtěla chytat.

Jak těžký to pro vás byl zápas? Rakušanky jenom občas zahrozily, což je pro gólmana hodně ošidné.
Tyhle zápasy jsou asi nejtěžší, protože tam po chvíli hráčka ujede nebo se něco stane. Ale myslím, že mě holky hodně podržely. Nemyslím si, že by mi to úplně šlo, ale nebylo to nejhorší. Holky mi pomohly a chci jim za to poděkovat.

Pejšová o Heindlovi: Nejlepší trenér, bude se mi stýskat

Byla jste nervózní, když jste vedly „jen“ 2:1 a trochu jste se trápily?
Jestli mám být upřímná, tak ani trošku. Já při zápasech nejsem nervózní. Fakt jsem holkám věřila, protože v šatně jsme všichni chtěli tu bronzovou medaili a nebyla možnost, že bychom ji nevyhráli.

Jak velkou pro vás má hodnotu?
Zlato by mělo určitě větší, ale jsme za to hrozně rádi. Je to úspěch.

Jak jste si osmidenní turnaj užila? Byla to hodně velká zkušenost?
Byl to můj nejlepší turnaj za reprezentaci, který jsem kdy měla, a poslední akce v šestnáctce. Ten organizační tým si každý může jenom přát. Byli tady fakt úžasní lidi, udělali nám skvělé podmínky. Holky v kabině jsou skvělé, bylo to tady fakt úžasné a já jsem si těch osm dní hrozně užila. Fakt chci organizačnímu týmu poděkovat, protože si myslím, že lepší nikde dlouho nebude.

Vy jste ale měla sezonu neskutečně dlouhou a náročnou, že?
No, měla. Ale dělám, co mě baví, takže jsem to nevnímala a všechno jsem odchytala naplno, jak to šlo. Užila jsem si to.

Neměla jste toho už plné „kecky“?
Neměla. Já jsem se na Evropu připravovala celý rok, byl to můj cíl sezony. Věděla jsem, že to bude po té sezoně hrozně náročné, ale prostě jsem se na to připravila, jak jsem nejlíp mohla. A myslím, že jsem to odchytala dobře.

Medaile, tanečky i úžasní rodiče. Takhle Češky slavily

Co říkáte na to, jak vás připravil a vůbec celou sezonu vedl pan Heindl?
Já jsem dlouho nepotkala trenéra, který by trénoval jako pan Heindl. Je to jeden z nejlepších trenérů, co mě kdy trénoval, myslím, že i nejlepší. Hráčkám vždycky něco řekne, povzbudí je. Fakt je úžasný a myslím, že jsme si lepšího hlavního trenéra nemohly v šestnáctce přát.

Jaký k vám má přístup?
Má nás rád, my máme rády jeho (směje se). Snaží se nebýt agresivní, i když to občas nejde, protože ho fakt štveme. Ale je prostě skvělý a já myslím, že ho všechny holky mají rády. Bude se mi stýskat po tom, jak nás trénoval.

Jak budete na letošní partu vzpomínat?
Upřímně si myslím, že minulý rok jsme měly lepší partu, ale i tahle byla skvělá. Minulý rok to byla rodina, letos hodně dobrý tým. Myslím, že s holkama jsme to nakonec zvládly a udělaly skvělou partu.

Po konci turnaje k vám přišli do kabiny rodiče, aby poděkovali vám i trenérům. Jaké to bylo?
Bylo to skvělé, ale já si myslím, že spíš my bychom měly poděkovat rodičům. Protože to, co pro nás všechny dělají, je neskutečné. Vozí nás, kam chceme, a nebýt rodičů, tak já ani nehraju hokej. Takže jim děkuju.

Jak jste si turnaj užila právě tím, že jste hrály před nimi?
Víc jsem si ho užít nemohla. Je to moje poslední akce v šestnáctce a jeden z nejsmutnějších okamžiků, co jsem v životě měla. Užila jsem si ho nejvíc, co to šlo. I když jsme prohrávaly, snažila jsem se si to užívat, protože dělám něco, co mě baví. Šestnáctka je prostě nejlepší kategorie a bude se mi po ní hrozně stýskat.

Foto: Martin Voltr

RSS | Kontakt | Podmínky užití | Reklama - Provozovatel BPA sport marketing a.s. ve spolupráci s eSports.cz, s.r.o.

ISSN 1214-5718 | dotazy na redakci: redakce@hokej.cz, obchod/reklama: obchod@hokej.cz, technický provoz: webmaster@hokej.cz