První lajna byla úžasná, hlásí Štibingr. Teď chce ve Slavii dlouhou sezonu

Foto: Jiří G. Novák, hc-slavia.cz

Národní tým má za sebou turnaj pěti zemí v Turku, kde nakonec bral skvělé druhé místo. V aktuální sezoně absolvoval třetí akci v nejcennějším dresu i slávista Jan Štibingr, jenž po chvále od kouče Bruka po Kanadě dostal vysoký ice time v první obranné dvojici.

Jak vidíte stříbro z Finska s odstupem pár dní? 
Je to úspěch, hlavně s přihlédnutím, že loni hráli v téhle kategorii Kaut nebo Zadina a další hvězdy. Porazili jsme Němce a Švýcary a bodovali s Finy. Velkou roli hrála únava, protože jsme hráli čtyři zápasy v pěti dnech. A to bylo znát. O to víc jsme se snažili hrát jednoduše, podporovali se a byli jsme odměněni. Druhé místo bylo odbojované a zasloužené.

Dvakrát jste k zisku bodů potřebovali dotahovat, což se povedlo. Ukazuje to na morální sílu mužstva?
Dokážeme se povzbudit a nahecovat, že se celý tým zvedne. Všichni do poslední minuty vloží všechno a ve finále to přineslo ovoce. Byla škoda, že jsme nedali více gólů a neměli jsme nějaký klidný zápas. Vždycky to bylo o gól nebo jsme prohrávali a museli dotahovat.

Pouze se Švédskem jste prohráli v základní hrací době. Jaký to byl zápas?
Byl to nejtěžší zápas, protože Švédové bruslili a byli silní na puku. Občas jsme jim puk snadno odevzdali a pak bylo těžké jim ho zase vzít. Škoda, že jsme pak nesebrali aspoň nějaký bod, protože dorovnat tři góly se počítá. Když pak rychle dali na 4:3, myslím, že byl na nás faul, takže jsme přestali na chvilku hrát a soupeř najel do tří a vystřelil přes obránce. Klobouk dolů před ním, že to trefil, ale měli jsme si ho v pohodě pohlídat, protože to byl zbytečný gól. Bohužel jsme pak dostali do prázdné brány.

„Druhé místo bylo odbojované a zasloužené, jsem za něj strašně rád.“

Kdo byl naopak nejslabším soupeřem?
Když jsme hráli proti slabším soupeřům, hráli jsme hůř, protože jsme se jim hrozně přizpůsobili. Zápasy s Německem a Švýcarskem měly být papírově lehčí, ale podle hry se to nedá říct. Byly to všechno hodně vyrovnané zápasy. Kdybych musel říct, nejslabší mi přišli Švýcaři.

Jak vidíte turnaj z osobního hlediska elitní obranné dvojice?
Byli jsme druzí, takže z pohledu výsledku je to neskutečné a jsem za to strašně rád. Osobně jsem nedělal tolik bodů, ale na to se nehraje. Byl jsem strašně rád, že jsem byl zvolený asistentem. Trenéři mi věřili, protože jsem měl i vysoký ice time, takže doufám, že jsem je nezklamal a byli spokojení. První lajna byla úžasná. Už když se četla sestava na začátku a slyšel jsem svoje jméno, nebo byl na úvodním vhazování, jsou to zážitky samy o sobě.

Foto: Matthew Murnaghan/Hockey Canada Images

Nesvazovala vás velká důvěra od koučů?
Byl jsem rád. Měl jsem docela povedený turnaj v Kanadě, i akce předtím se mi povedla, začal jsem tam hrát i přesilovky, za což jsem byl rád. Na základě toho jsem trošku očekával, že budu někde vysoko, ale mohla by to být klidně i třetí lajna. Byl jsem trošku nervózní kvůli prvnímu vhazování, protože první vteřinky jsou vyhrocené.

Právě po turnaji v Kanadě na vaše konto kouč Bruk nešetřil pochvalami. Zaregistroval jste to?
Táta mi to hned posílal, že vyšel článek o Kanadě. Koukal jsem na to a říkal jsem si, že mu děkuju. Byl jsem strašně rád, že si můžu od trenéra něco přečíst a mám zpětnou vazbu. Bylo to motivující do další práce, hrozně jsem se těšil na další akci. Teď se zase těším na Slovensko, kde to ale bude těžší, protože půlka lidí maturuje.

„Doufám, že bude sezona dlouhá. Když skončí, říkám si, co budu dělat, že snad budu muset pořád chodit do školy. První pocit je hrozný.“

Zkouška dospělosti čeká i vás, že?
Já jsem taky ve čtvrťáku, takže budu maturovat. Zatím nevím, jak to budu stíhat, jestli budu nominován. Maturovat budu z češtiny, dvakrát z angličtiny a z chemie. Nejdřív si ale budu muset dodělat první pololetí. Jak jsem byl ve Finsku, tak mi pár známek chybí. Sezona se postupně chýlí ke konci, takže se pak začnu připravovat na maturitu. Ale doufám, že s áčkem vybojujeme play off. I kdybychom vlastně vypadli, mám tady juniory, takže se sezona snad natáhne.

Zdá se, že byste chtěl, aby sezona nikdy neskončila…
Doufám, že bude dlouhá. Hokej mi vždycky hrozně chybí. Když vypadneme nebo sezona prostě skončí, říkám si, co budu dělat, že snad budu muset pořád chodit do školy a nebude odpoledne žádná zábava nebo ledy. První pocit je vždycky hrozný.

Vraťme se k hokeji. Co vám uplynulé tři reprezentační akce ukázaly do budoucna?
Na prvním kempu, kde jsme hráli třikrát s Finskem, jsem se jenom oťukal. Kanadu jsem si užil maximálně. Hrát dvakrát proti Kanadě, Americe nebo Rusku bylo super, jsou to top týmy. Teď jsem hrál poprvé proti Švédům, Švýcarům a Němcům, takže jsem okusil jejich hokej. Až teď jsem zjistil, jak se hraje hokej ve Skandinávii, takže mi to otevřelo oči. Přidalo mi to hodně na zkušenostech a doufám, že takových zážitků budu mít ještě více.

„Mluvili jsme s rodiči o univerzitě v Americe, kde bych mohl studovat a hrát dobrý hokej.“

Když už jste na vlastní kůži zažil tolik hokejových stylů, víte, kam povedou vaše kroky?
Už jsem měl hotové plány před sezonou. Mluvili jsme s rodiči, kteří by byli rádi, abych šel hrát do Ameriky na univerzitu. Tam by mi platili stipendium, takže bych mohl studovat a hrát hokej, který není vůbec špatný. Může mě to hokejově posunout mnohem dál. Kdyby se cokoliv stalo, můžu dál studovat. Stejně to má i Matěj Blümel, který dostal stoprocentní stipendium a bude hrát hokej na univerzitě v Connecticutu.

Vnímáte nějak, že bojujete i o domácí mistrovství světa dvacetiletých, což bývá přelom v kariéře?
Uvědomuju si to a snažím se předvádět co nejlepší výkony. Na české půdě to bude dvojitá výzva. Bude na tým směřovat hodně očí a o to více se budeme muset snažit. Když to bylo v Kanadě, půlka lidí se podívala jenom ráno na výsledek, protože se hrálo ve dvě hodiny v noci. Kdežto v Česku to bude všude v televizi a v ideálních časech, takže se bude koukat celý národ. Musíme se ukázat a vybojovat nějakou medaili, kdyby to šlo. Máme sice těžší skupinu – Ameriku, Kanadu, Rusko a Německo –, ale doufám, že Němce smázneme a s lepšími týmy se popereme a minimálně jim to nedáme zadarmo.

Jak moc se na vašem výkonnostním růstu podepisuje první liga?
Chlapský hokej mi moc pomáhá, protože je to rychlejší a hráči jsou mazanější. Juniorka je v nějakém směru rychlejší, ale hráči nemají takové zkušenosti a nepředvídají hru. V lize Divíšek moc nenabruslí, ale je silný na puku a všude včas. Z tohoto pohledu mi to dává hodně zkušeností, abych věděl, kde ušetřit energii, kam vlétnou a jak číst hru.

Jaké jsou týmové cíle Slavie?
Chceme vybojovat play off, abychom všem ukázali, že na to máme. A to, i když jsme si nechali utéct nějaké zápasy, jako například doma s Benátkami nebo v Přerově, kde jsme dostali gól čtyři vteřiny před koncem. Chceme ukázat, že do osmičky patříme, na což máme nějakých osm zápasů. Ve středu hrajeme proti Litoměřicím, což je půlka nároďáku devatenáctky. To bude trochu vyhrocené, ale chceme odjet se třemi body. Ještě není konec sezony, takže se budeme prát.

Foto: Jan Velčovský, hokej.hcf-m.cz

RSS | Kontakt | Všeobecné obchodní podmínky a pravidla | Cookies | Nastavení soukromí | Ochrana osobních údajů | Sledování streamů | Reklama - Provozovatel BPA sport marketing a.s. ve spolupráci s eSports.cz, s.r.o.

ISSN 1214-5718 | dotazy na redakci: redakce@hokej.cz, obchod/reklama: obchod@hokej.cz, technický provoz: webmaster@hokej.cz