Rákos po remíze: Že je úspěch blízko? Na to ještě nemyslíme

Foto: Stanislav Souček, mountfieldhk.cz

Výsledek na to nevypadá, ale... Po všech možných útrapách hradeckého hokeje v poslední době se na první bitvu čtvrtfinále Ligy mistrů s Zugem dívalo moc dobře. Ano, Marek Mazanec taky zachytal skvěle, ale kdyby nebyl Mountfield doslova jalový v koncovce, do odvety si mohl vézt o dost lepší skóre než 1:1!

Remízu proti vynikajícímu týmu ze Švýcarska je potřeba ocenit, podobně jako předešlé výsledky na evropské scéně. Hradec Králové letos opravdu reprezentuje český hokej tak, jak se sluší a patří. Když bude pokračovat v podobném duchu, za týden může bez bázně pomýšlet na postup!

Přesto, anebo právě proto, musí litovat řady zahozených loženek. „Zápas mohl vypadat úplně jinak, kdybychom proměnili nějakou šanci v první třetině,“ ví Daniel Rákos, který měl jednu z nich – dokonce v oslabení.

Bylo znát, že přijel soupeř na jiné úrovni než v neděli Olomouc – a to nic proti Olomouci. Hlavně v rozehrávce jste na všechno měli o dost méně času. Cítili jste ten rozdíl?
Zug je jeden z dobrých týmů ve švýcarské lize, má kvalitní hráče. Třeba Honzu Kováře, jednoho z našich nejlepších centrů. Ale myslím, že jsme vyloženě nehořeli, že bychom s nimi měli velké problémy. Myslím si, že zápas byl hodně vyrovnaný, spíš že jsme byli dvě ze tří třetin lepší.

Ano, kvalita soupeře vás vyburcovala k velmi dobrému výkonu. Souhlasíte?
Vždycky se hraje líp proti týmu, který chce hrát hokej, než když je někde zalezlý a musíme se probíjet středním pásmem. Kvalita týmu pomůže celkově i kvalitě utkání.

Nakonec je tedy možná škoda remízy. Jaký jste měl ze zápasu dojem?
Mohl vypadat úplně jinak, kdybychom proměnili nějakou šanci v první třetině. Jeli jsme tam třikrát sami na bránu. Oni jeli jednou po individuální chybě a proměnili to. Ve druhé třetině jsme se do nich začali možná trochu zbytečně tlačit, ta asi patřila jim. Ve třetí se to vyrovnalo a v přesilovce jsme si konečně pomohli gólem. Myslím, že pak jsme měli šance na to, abychom zápas urvali a vyhráli.

Při vaší dlouhodobé střelecké „formě“ vás ten zbytečně inkasovaný gól z brejku asi hodně mrzel.
Přesně tak. Po dobrém vstupu inkasujeme... My víme, že těch gólů teď moc nedáváme, takže o to je to pro nás složitější. Na jeden gól nemůžeme vyhrát, musíme si se šancemi poradit líp a dávat víc gólů.

Kde vidíte problém? Musíte ještě přidat důraz do brány?
Pozitivní je, že těch vyložených šancí máme fakt hodně. Není to tak, že bychom dávali jeden gól a neměli ani šance a střely. Něco děláme špatně. Asi ten důraz před bránou nebude takový, jaký by měl být.

„Nechci se nějak vymlouvat, ale tím, že na Ligu mistrů musíme mít jiné rukavice, mi to nesedlo úplně tak, jak jsem si představoval.“

Jednu gólovku jste měl i vy, hned v první třetině, a to v oslabení. Vystřelil jste ale vedle. Čím to?
Jejich bek rozvážel puk, já jsem ho napadal, snažil jsem se ho tlačit na jednu stranu. On udělal kličku do středu, tam do mě vrazil. Já jsem cítil, že se puk od brusle někam odrazil, a až po chvíli jsem si všiml, že k nim do pásma. Tak jsem šel. No ale... Nechci se nějak vymlouvat, ale tím, že na Ligu mistrů musíme mít jiné rukavice, mi to nesedlo úplně tak, jak jsem si představoval a jak by to třeba vypadalo s rukavicemi, které mám normálně celou sezonu.

Jana Kováře už jste sám zmínil. Hlídali jste si ho speciálně?
Měli jsme video na jejich přesilovku, ale on to ve finále hrál z úplně jiného místa, než na co jsme se dívali. Tím nás trošku překvapili. Trenéři nás ale upozorňovali na určité věci, které v přesilovce dělají.

(Pozn. red.: Realizační tým Zugu nedovolil rozhovor s Kovářem s odůvodněním, že spěchá na letadlo.)

Foto: Stanislav Souček, mountfieldhk.cz

Nepřekvapil vás taky devatenáctiletý gólman Luca Hollenstein, který zachytal Zugu výborně?
No, chytal dobře! Já jsem si na rozbruslení všiml, že byl v bráně hodně pohyblivý, ale když jsem na něj potom jel, tak jsem prostě viděl, že pod vyrážečkou má hodně místa. Jenže mi to zkrátka nesedlo.

Do Švýcarska asi nepojede hrát žádný hurá hokej, viďte?
To asi ne, budeme se snažit hrát dobře střední pásmo. Jako jsme hráli doma. A bude nám stačit dát jeden gól. (usmívá se) O moc víc jich zatím nedáváme, tak snad postoupíme.

„Kdybychom do toho neměli cestování letadlem, bylo by to super. Souhlasím, že nejlepší trénink je zápas.“

Uvědomujete si, že se můžete dostat už mezi čtyři nejlepší týmy v Evropě? Berete takovou metu jako motivaci?
Nepřemýšlel jsem nad tím, že bychom se mohli dostat takhle daleko. Vlastně je to už blízko... Ale pořád nás ještě čeká ten jeden zápas a proti nám stojí kvalitní tým.

Jak říkáte, úspěch je blízko a je to jen o několika málo zápasech. Ne jako v extralize, kde se o něj musíte rvát celou sezonu.
Určitě je to blízko, ale do finále pořád ještě teoreticky zbývají tři zápasy a všechny týmy v soutěži jsou kvalitní. Když jsme viděli Frölundu, jak hrála, i Mannheim, přes který jsme postoupili, nebo teď Zug. Jsou to fakt dobré týmy a pro nás je dobře, že si Ligu mistrů můžeme zahrát. Ale na nějaký postup, nebo dokonce finále, teď ještě vyloženě nemyslíme.

Každopádně máte díky Lize mistrů opravdu nabitý kalendář. Berete zápas jako nejlepší trénink?
Kdybychom do toho neměli cestování letadlem, bylo by to super. V neděli odehrajeme zápas, v pondělí ráno hned jedeme a budeme na cestě až do odpoledne, což je vyčerpávající. To mi moc nevyhovuje. Ale jinak samozřejmě souhlasím s tím, co říkáte. Nejlepší trénink je zápas. Je to lepší než celý týden trénovat a čekat na páteční zápas.

Foto: Stanislav Souček, mountfieldhk.cz

RSS | Kontakt | Všeobecné obchodní podmínky a pravidla | Cookies | Nastavení soukromí | Ochrana osobních údajů | Sledování streamů | Reklama - Provozovatel BPA sport marketing a.s. ve spolupráci s eSports.cz, s.r.o.

ISSN 1214-5718 | dotazy na redakci: redakce@hokej.cz, obchod/reklama: obchod@hokej.cz, technický provoz: webmaster@hokej.cz