Ruský bek Tolokonnikov: Z mého přízvuku si spoluhráči dělají srandu

Foto: Achiv Nikolaje Tolokonnikova

19. března 2020, 9:32

Michal Hladký

Ruský bek Nikolaj Tolokonnikov se ještě jako náctiletý vydal na Slovensko. Jaké byly začátky v cizině? A jak se mu líbí v Novém Jičíně? Nejen o tom se rozpovídal v rozhovoru pro hokej.cz.

Jak jste se vlastně dostal z Ruska na Slovensko?
Hrál jsem juniorskou MHL, trenér mě ale následně poslal do dorostu Dubnice, kde jsem hrál extraligu.  

Takže jste tam přišel ještě jako náctiletý. Jaké byly začátky?
Zvláštní. Nikdy jsem v cizině takhle dlouho nebyl. Slovensky jsem neuměl, po dvou měsících to ale už bylo lepší, nějaká slovíčka jsem začal pochytávat. Dost mi pomohl i trenér v Dubnici, který uměl trošku rusky, tak mě něco málo naučil.

Jak byste porovnal tento region (Česko, Slovensko) s Ruskem? Jsou nějaké větší rozdíly?
Ani ne. Jsme slovanské národy, zásadní rozdíly tu tedy nejsou. 

Po angažmá v Dubnici jste hrál za Piešťany třetí slovenskou ligu. Následně jste odešel do Orenburgu (MHL), co vás k tomu vedlo?
Na Slovensku se mi nepodařilo prosadit, odjel jsem tedy zpátky do Ruska. Byl jsem na letní zkoušce v celku Južnij Ural Orsk (VHL, druhá ruská liga — pozn. red.), odkud mě poslali hrát MHL právě do Orenburgu. 

Foto: Archiv Nikolaje Tolokonnikova


A na konci této sezony jste odešel do Česka, do Uherského Brodu, kde jste hrál krajskou soutěž. Poněkud zvláštní krok...
Byly tam problémy skrz trenéra Orenburgu. Na začátku jsem se zranil, měl jsem pak problémy najít v Rusku nějaké působiště. Odjel jsem na zkoušku do Dubnice. Následně jsem se seznámil s Jozefem Zavadilem, který poté trénoval v ŠumperkuS tím jsem se domluvil, že půjdu hrát právě do Uherského Brodu a dál se uvidí. Před letní přípravou se mi ozval, jestli nechci jít na zkoušku do Šumperku, a tak jsem se dostal do hlavního týmu.  

„Mám rád trenérství, je to rozhodně takhle lepší, než kdybych musel si hledat nějakou druhou práci."

 

Živíte se hokejem?
Ano, trénuji k tomu v Novém Jičíně děti. Mám rád trenérství, je to rozhodně takhle lepší, než kdybych musel si hledat nějakou druhou práci. 

Vy v Novém Jičíně bydlíte?
Ano. Jsem tu spokojený. Všechno, co jsem potřeboval, tak jsem dostal. 

Foto: dracisumperk.cz — Věra Václavková


Jak byste zhodnotil premiérovou sezonu v tomto týmu?
Začátek jsme měli rozjetý dobře, pak se to ale příliš nevyvedlo. Jsme mladý, nezkušený tým. I kvůli tomu jsme zbytečně ztratili ke konci základní části body, a tak jsme nepostoupili do playoff. To byla velká škoda. 

„Sice si ze mě dělají trochu srandu kvůli mému ruskému přízvuku, ale to je sranda, ta musí být."

Se Slovincem Rokem Macuhem jste jediní cizinci v týmu Ďáblů. Bavíte se spolu více než třeba s ostatními?
To vůbec neřešíme, bavíme se mezi sebou všichni. Sice si ze mě dělají trochu srandu kvůli mému ruskému přízvuku, ale to je sranda, ta musí být. Mám to takhle rád. (směje se) Rok je na tom s češtinou lépe, už je tu taky delší dobu.

Jak to vidíte s vaším působením v Novém Jičíně? Budete chtít pokračovat?
Chtěl bych, jsem tu rád. Máme dobrý, mladý kolektiv, příští sezona bude rozhodně lepší. Ale uvidíme, ještě nejsem na ničem domluvený. Teď je období, kdy kvůli situaci ve světě nikdo neví, co bude zítra.

A co budoucnost? Čeho byste chtěl v kariéře hokejisty dosáhnout?
Rád bych se dostal do první ligy. Musím se zlepšit, ale jsem ještě mladý, tak si myslím, že tu šance je.

RSS | Kontakt | Všeobecné obchodní podmínky a pravidla | Cookies | Nastavení soukromí | Ochrana osobních údajů | Sledování streamů | Reklama - Provozovatel BPA sport marketing a.s. ve spolupráci s eSports.cz, s.r.o.

ISSN 1214-5718 | dotazy na redakci: redakce@hokej.cz, obchod/reklama: obchod@hokej.cz, technický provoz: webmaster@hokej.cz