Rychlé góly nás možná uspokojily, ví Forman. Useknutý jazyk už zase vyplazuje
Foto: Jan Beneš, hcsparta.cz
Měla a mohla to být jasná výhra, jenže duel proti Krakovu se z pohledu pražské Sparty proměnil v pořádné nervy. Naštěstí s dobrým koncem. Svěřenci trenérů Kalouse, Motáka a Vebra vlétli na protivníka neskutečně, v první minutě nasázeli dva góly, vypadalo to na desítku nebo podobně sladký výsledek. Ovšem polský tým zabral, i díky určité nedůslednosti domácích. A málem překvapil. "Postoupili jsme, ale čeká nás spousta práce. Naštěstí to dobře dopadlo," kvituje Miroslav Forman.
Pražané věděli, že pokud mají vykročit za postupem, potřebují napodobit nedávnou výhru z Krakova, aby protivníka nechali v tabulce základní skupiny pod sebou. Start napovídal, že to může být pohodový páteční večer, ovšem houževnatí Poláci posílení o několik Slováků nebo českého útočníka Šinágla se nevzdali a ve třetí třetině udělali z duelu drama. "Připravovali jsme se hodně důsledně, nikdo nechtěl nic podcenit. Věděli jsme, že to proti Krakovu nebude jednoduché. Že oni nemají co ztratit. A také to tak vypadalo,"uznává Forman.
Bleskové vedení způsobilo opačný efekt, než by se čekalo. "Rychlé góly nás možná uspokojily, hráči Krakova se do toho dostali. My si sice vytvořili střeleckou převahu, ale oni rozhodli z brejků. Nebylo to lehké utkání. Krakov předváděl jiný styl hokeje, na který nejsme moc zvyklí. Možná jsme se nechávali moc strhnout hrou, hodně jsme útočili a oni nám odjížděli do přečíslení," rozebírá. Sparťanský bojovník naskočil do zápasu po nucené pauze, během nedávného výjezdu za soupeři do Švýcarska utrpěl kuriózní a hodně bolestivé zranění.
"Rychlé góly nás možná uspokojily a nechávali jsme se moc strhnout hrou. Ale splnili jsme povinnost."
V průběhu utkání přišel o kus jazyka! "Bylo to tím, že ho při hře často vyplazuju. Tehdy jsem měl jazyk zrovna na horním rtu a dostal do něj zepředu hokejkou, soupeř mi ho přesekl. Měl jsem dvanáct stehů. Nic moc, vypadalo to hnusně. Ale nemám žádné následky. Jen mi bylo divné, že se stehy nemohu hned hrát, jenže to se opravdu nedalo. Jazyk natekl, nešlo vůbec dýchat," popisuje. Než se rána zahojila, užil si své. "S jídlem to bylo špatné, docela dost jsem zhubnul. Musím pochválit přítelkyni, která mi vařila mixovaná jídla jako krupicovou kaši a tak." Teď už je v pohodě, zmíněné zranění velí k tomu, aby příště dával větší pozor a jazyk nevyplazoval. "Ale v zápase jsem se přistihl, že ho mám zase venku. Asi se to se mnou potáhne a možná nějaké stehy přibudou," usměje se.
Proti Krakovu Forman naskočil, jako by byl předtím v plném zápřahu. Hned v první minutě dal gól, v 56. minutě krásnou zadovkou přihrál na rozhodující trefu Tomáši Netíkovi. "Jsem rád, že mě podrželi trenéři, návrat mi tím usnadnili. Dali mě do lajny k Jardovi Hlinkovi, dostal jsem hodně prostoru," děkuje na dálku. Především má radost z výsledku. "Splnili jsme povinnost," odfrkne si. Při vší úctě, kdyby Sparta doma zakopla s tímhle soupeřem, to by bylo pro ambiciózní klub nepříjemná vizitka. "Určitě! Oni neměli co ztratit. Já tyhle zápasy nemám moc rád, naštěstí jsme to zvládli," uleví si.
Petr Šinágl: Nejsme vyloženě zklamaní, ale škoda, že jsme neudrželi remízu
Opačné dojmy má Petr Šinágl. Někdejšího útočníka Karlových Varů mrzelo, jak blízko byl Krakov bodovému zisku. "V posledních minutách jsme ztratili při oslabení remízu. Sparta začala velice dobře, v první minutě nám dala dva góly a vypadalo to na tragédii. My se ale naštěstí zvedli, v první třetině jsme snížili a dostali se do zápasu. Jasně, Sparta si vytvořila tlak, ukazovala, v čem je její síla. My vždycky srovnali krok, těch několik střel, co jsme měli, vždycky skončilo v bráně. Bohužel jsme to nedotáhli," hodnotí.
Liga mistrů je pro bojovníky trenéra Roháčka výzvou i odměnou, Šinágl bral duel na Spartě navíc speciálně i proto, že se vrátil na české kluziště. "Samozřejmě jsem se hodně těšil. Už na zápas u nás doma, že přijede Sparta. Několik kluků z jejich týmu znám, povídali jsme si před utkáním i po něm. Oni moc nevěděli, co od nás čekat," hlásí. Polský novic mezi evropskou elitou toho v O2 areně málem využil, hostům pomáhal hlasitý kotel fanoušků. "Na fotbale jsou hodně bouřliví. Na hokej jich chodí méně, než jsme čekali. Ale když se hrálo play off, lidí přišlo hodně. A atmosféra byla vynikající," zmiňuje podporu věrných. Slibně rozjetou partii proti favoritovi v Praze nakonec Poláci nedotáhli. "Ne, že jsme vyloženě zklamáni, ale byla by samozřejmě větší radost, kdybychom v závěru třetí třetiny udrželi remízu. Škoda," uzavírá Šinágl.
Share on Facebook
