S hokejkou a pukem vstříc americkému západu. Příběh Davida Vychodila

Foto: Archiv Davida Vychodila

David Vychodil v životě překonal mnohé nástrahy, ale i přes ty největší a nejobtížnější se dokázal přenést. Rodák z Ostravy, který hokejově vyrostl ve Vítkovicích a vojenskou službu absolvoval v Dukle Jihlava. Hráč s mnohaletými zkušenostmi z Evropy, Severní Ameriky a Ruska. Nyní podnikatel, ale také hokejový trenér mládeže Junior Reign, ve kterém cepuje budoucí talenty pro celek NHL Los Angeles Kings.

Nový fanshop

Čtenáře možná překvapí, co mohou mít hokej a podnikání společného. David mi prozradil, že to, co prožil a naučil se v hokejovém prostředí, posléze nejednou zužitkoval v podnikání. „Jen namátkou mě napadají elementy jako práce v týmu a komunikace v cizích jazycích. Dále fakt, že ne všichni jsou Tvoji přátelé, ale musíš s nimi pracovat, stejně jako umět se rychle rozhodovat pod tlakem. Když uděláš chybu, musíš ji okamžitě napravit, pracovat, když je člověk nemocen či unavený. A hlavně! Nikdy se nevzdávat a pokaždé, když spadneš, zase musíš vstát,“ vypočítává David.

Jak se do jižní Kalifornie vlastně dostal? „Opět to byl hokej,” říká s úsměvem David. Už jako malý kluk, věděl, že chce do Ameriky. Nehleděl na to, jaká byla tehdejší politická situace. Věděl, že v Americe se hraje nejlepší liga světa a do té se chtěl dostat. David odhaluje svůj pradávný plán: „Pokud by v roce 1989 neproběhla sametová revoluce, určitě bych během jednoho z turnajů, kterých jsem se účastnil s českou reprezentací do 20 let, emigroval.“

Zbytek už je historie, takže první zámořské zkušenosti na užších kluzištích sbíral David nejdříve v juniorském týmu a poté jako nedraftovaný volný hráč, který získával ostruhy v nižších farmářských soutěžích několika týmů NHL – Pittsburgh Penguins, Calgary Flames, Carolina Hurricanes. Po mnoha hráčských sezonách strávených na evropském kontinentu, ve Velké Británii a v Rusku se začal naplno věnovat trénování mládeže a jeho týmy úspěšně vystupovaly na turnajích ve Finsku, Lotyšsku, Německu, Francii a Belgii.

Foto: Archiv Davida Vychodila

Jeho cílem bylo jednou se do Severní Ameriky vrátit, ale tentokrát v roli trenéra. Získání pracovního víza jako profesionální trenér mládeže je téměř nemožné (neoficiální vysvětlení amerických úřadů zní, že chtějí tyto posty pro vlastní americké trenéry – pozn. red.), tudíž existují prakticky jen dvě cesty – odkoupit 50 % již existující firmy či společnosti, anebo zde založit firmu vlastní a být stoprocentním vlastníkem. Pokud již jste držitelem E2 víza, není problém podepsat smlouvu jako profesionální trenér mládeže, protože klub uzavře smlouvu s Vaší společností, nikoliv s Vámi jako fyzickou osobou.

Prvním krokem pro Davida bylo přesvědčit vlastníky a činovníky klubu, že právě on je ten pravý trenér z Evropy. Lepší než mnoho ostatních amerických trenérů. Tím ale zdaleka nesplňoval podmínky pro udělení víza. Po konzultaci s imigračními právníky se David Vychodil rozhodl založit svou vlastní firmu a odkoupit od vlastníků klubů hokejový obchod.

Pro udělení E2 byznys víza je důležitá i výše investované částky a její spodní hranici vám určují americké úřady, ale také záleží na vás, jaký byznys chcete založit či odkoupit. Pokud by vaše investice přesáhla 500 000 amerických dolarů, dostanete zelenou kartu a v tom případě žádné E2 vízum nepotřebujete. Investice přes milion dolarů vám umožní zahájit proces o žádost amerického občanství.

Důvěřuj, ale prověřuj

Davidovi trvalo vyřízení veškerých záležitostí tak, aby dostal E2 byznys vízum zhruba jeden rok. „Už raději ani nechci vzpomínat, na kolik bylo zapotřebí vyřídit dokumentů a získat veškerá povolení a v neposlední řadě potřebné finance,“ vzpomíná Vychodil a dodává. „Zde je na místě poděkovat lidem, kteří mi pomohli, a bez nichž by to nešlo. Patří mezi ně moji rodiče s bratrem, kterým vděčím za mnohé. Dále má právnička, která se starala o veškeré smlouvy ohledně byznysu i osobního života a také mí imigrační právníci.“

Jako podnikatel s E2 vízem na vás čekají ještě další úskalí. Jedním z těch nejzáludnějších je najmout správné lidi. Jako majitel E2 víza máte povinnost zaměstnávat alespoň jednoho amerického občana minimálně na 25 hodin týdně. Jak ale takového zaměstnance vybrat, když jste v regionu nový? „Musíš se spoléhat na intuici a svůj zdravý selský rozum,“ vypráví David. „Naštěstí jsem nemusel hned od začátku najmout 20 zaměstnanců, kteří jsou potřeba pro hokejový tým, ale jednou možná i tato situace nastane. Do budoucna doufám, že budu moci otevřít další obchody zde na pobřeží. Chtěl bych také díky svým kontaktům v Evropě postupně proniknout i na starý kontinent.“

Dále musíte mít člověka na účetnictví, ale pozor! Účetní vám nemůže udělat daňové přiznání. Na daně si musíte najmout daňového specialistu, který dělá pouze daně . A takových věcí, na které si musíte dát pozor a vědět o nich, je spousta. Je potřeba být neustále ve střehu a schopný reagovat na různé situace. „Všude, jak ve sportu, tak v byznysu je to o lidech. Musíš udělat maximum pro to, abys našel takové zaměstnance a lidi, kterým můžeš věřit, abys mohl jít s klidnou hlavou trénovat děti na led.“

Rakovina? Pokud je šance, zvládnete to

Mnoho podvodníků, ať už se jedná o nekalé praktiky solicitorů, falešných firem a vymahačů pohledávek se usídlilo právě v Kalifornii. Ano, i slunná Kalifornie má svá temná zákoutí. Takže je zcela na místě ctít citát bývalého Amerického prezidenta Ronalda Reagana, Davidova nejoblíbenějšího amerického prezidenta, který je pro něj jak inspirací, tak příkladem. „Důvěřuj, ale prověřuj.“

Nicméně v životě však nikdy není tak dobře, aby nemohlo být ještě hůř. Sílu, kterou Davidovi dodává při dobývání amerického západu, je paradoxně i rakovina, která si na něm vybrala svou daň. Na podzim roku 2016 podstoupil operaci a následné ozařování, ke kterému bylo zapotřebí hodně sebedůvěry a odhodlanosti, aby nad touto zákeřnou nemocí vyhrál.

„Ano, první moment je děsivý a asi nikdo nechce slyšet od svého lékaře, že má rakovinu, ale po chvíli si uvědomíte, že pokud je šance, a v mém případě byla obrovská, prostě to zvládnete. Navíc, když jsem v nemocnici viděl malé děti, jak jsou statečné, uvědomil jsem si, že mi vlastně nic není, oproti tomu, s čím bojovaly ony,“ pokračuje.

Foto: Archiv Davida Vychodila

David věří, že jednou bude tak úspěšný, aby mohl pomáhat právě dětem postiženým rakovinou. Pro něj osobně byla největší motivací jeho dcera Valerie. „Jsem moc rád, že se to stalo ve věku, kdy Valinka o té nemoci moc nevěděla a nepřemýšlela. Brala to tak, že jsem prostě nemocný a bude to dobré. Vždy mi na paže malovala různé obrázky, takže bylo úplně v pohodě, když mně fixy obtahovala místa, která byla posléze ozařována.“

Na programu běžného kalifornského dne pro majitele byznysu je mnoho starostí a řešení nenadálých situací. Jedna z věcí, která vás zde ale žene dopředu je motto Davida Vychodila: „Fearless and kind“.

RSS | Kontakt | Podmínky užití | Reklama - Provozovatel BPA sport marketing a.s. ve spolupráci s eSports.cz, s.r.o.

ISSN 1214-5718 | dotazy na redakci: redakce@hokej.cz, obchod/reklama: obchod@hokej.cz, technický provoz: webmaster@hokej.cz