S manažerem Žďáru o tom, jak se dělá 2. liga ve skromných podmínkách

Foto: Petr Nedvěd, hokejzr.cz

28. ledna 2020, 16:25

Pavel Mandát

Generální manažer Žďáru nad Sázavou Miloslav Šimon vypráví o tom, jak se dělá 2. liga, když máte k dispozici pouze skromné podmínky. Zmiňuje, že nebylo daleko od toho, aby Plameny do letošního ročníku nenastoupily, popřípadě odhaluje svůj recept na to, jak by podle něj měla 2. liga vypadat.

Jak dlouho figurujete ve vedení žďárského hokejového klubu?
Já už tady válčím třináctou sezonu. Na začátku jsme to tu museli prodat, protože to bylo zadlužené. Hráli jsme kraj, ale hned jsme postoupili zase zpátky, takže jsme  dvanáct let ve 2. lize.

To už jste zkušený hokejový činovník, že?
Dá se to tak říct. Když jsem sem před těmi třinácti lety nastupoval, tak jsem se bál třeba někomu zavolat. S přibývajícími lety ve funkci už mám ty pomyslné dveře v různých klubech otevřené. Ať už je to Kometa, Třebíč, Pardubice nebo třeba Jihlava. Někdy vám zkrátka právě tyhle zkušenosti pomůžou a vy se díky nim dostanete v tom hokejovém prostředí do povědomí. Když v téhle pozici začíná někdo nový, tak je to „chudák“, když to řeknu na rovinu. 

Zastáváte funkci generálního manažera. Zkuste popsat, jak vypadá váš všední pracovní den?
Ráno přijedu na zimák, tam probereme s trenéry aktuální hokejové záležitosti. No a pak jdu do svojí kanceláře, vezmu si deníček, kde mám jednotlivá čísla a neustále volám a obvolávám. Moje pracovní náplň je v podstatě pořád volat, když to takto řeknu. Tímto způsobem pak sháníme věci, které jsou potřeba. Ať už jde o peníze na chod klubu, hráče a tak podobně.

„Moje pracovní náplň je hlavně o tom, že telefonuju. Musím být na tom telefonu neustále. Když jsem začínal, měl jsem strach někam zavolat. Teď už mám ty dveře v různých klubech otevřené."

Takže jste opravdu takový ten klasický manažer. Spousta z nich totiž říká, že ten telefon skutečně jen tak nepoloží…
Přesně tak. Prostě jste uvázaný u telefonu. Musíte to kupříkladu podřídit různým jednáním. Obvoláváte partnery… U některých to zkoušíte třeba i 172x, pak vám ale stejně řekne, že podpořit hokej nemůže. (usmívá se) Jak jsem řekl, opravdu je to hlavně o tom telefonování.

Před touto sezonou skončila na pozici generálního partnera klubu společnost Cooper Standard. Museli jste se hodně uskromnit?
Já to řeknu na rovinu. Hodně? To je slabé slovo. Kdyby kluci nebyli takoví, jací jsou, tak nevím, jak bychom to zvládli. V sobotu jsme porazili Valašské Meziříčí, dneska máme trénink, přičemž já před tréninkem zajedu do cukrárny ve Žďáru nad Sázavou a koupím jim za 700 nebo 800 korun zákusky, které jim pak na ten trénink přivezu. Dneska tu nemám ani jednoho kluka, který byl měl nějakou tu smlouvičku. Naši hráči to skutečně hrají za ty zákusky. U nás to hrají srdcaři nebo mladí kluci, kteří by se v budoucnu rádi dostali někam výš, ale jak říkám, hrají to za ty zákusky.

Jaký je nyní váš rozpočet?
Opět to řeknu na rovinu. Letos to musíme zvládnout do 1,8 milionu. To jsou prostředky, ve kterých se musíme pohybovat. Z hlediska financí je to takový lepší krajský přebor. Hodně nám pomohla také Čína, která letos hraje 2. ligu. Díky ní nemusíme platit rozhodčí, to děla nějakých 150 až 200 tisíc, což je pro kluby nezanedbatelná částka. To, že máme zadarmo rozhodčí, je zkrátka pro nás ohromné plus. Pak máte náklady na cestování, nějaké ty hokejky, dáte něco trenérům… Skutečně se pohybujeme kolem těch 1,8 milionu.

„U nás hrají kluci za zákusky. Ty vždycky koupím ve žďárské cukrárně za 700 nebo 800 korun a přivezu jim je. Teď tu nemám nikoho, kdo by měl nějakou smlouvu."

V létě se proslýchalo, že Plameny nemusí vzhledem k zmíněným finančním záležitostem do 2. ligy vůbec nastoupit. Byla tato hrozba reálná, nebo šlo pouze o spekulace?
Spekulace to nejsou ani dnes. Pokud by k tomu ti kluci nepřistoupili do příští sezony zase takto, tak se může klidně stát, že žádný hokej ve Žďáru příští rok nebude. Pokud by to mělo být po mém, tak já řeknu na rovinu, že bych krajský přebor nedělal. Nechci nikoho shazovat, ale když se pojedete podívat někam na ten kraj, tak je to sice taky hokej, ale ta 2. liga má pořád svoji úroveň. Hrajeme tu s Valašským Meziříčím, Šumperkem a tak dál. Letos navíc stále bojujeme o play off, kam bychom chtěli proklouznout. Nicméně i kdyby se to nepovedlo, tak si můžeme říct, že diváci ve Žďáru viděli kvalitní hokej. Každopádně, jak jsem říkal, ta hrozba je tu také do budoucna. Musí zkrátka být nějaká adekvátní podpora ze strany obce a města. Rozhodně nechci, aby to vyznělo nějak proti nám, ale co se týká A-týmu, tak tady máme grant ve výši zhruba 300 tisíc. To já pak zase odevzdám za kanceláře, ledy nebo něco podobného. Ten hokej je u nás ve městě pořád nejnavštěvovanější kulturní akce, když to takhle řeknu, přičemž i když se nám třeba zrovna nedaří, tak sem přijde 500 nebo 600 lidí. Takže je to nejnavštěvovanější akce města Žďáru nad Sázavou, ale ta podpora tu bohužel taková není, i když nechci, aby to vyznělo proti nám.

Je vidět, že hokej ve Žďáru má svou oblibu…
Přesně tak. Dnes tu máme velký boom. Hodně nám v tom pomohli kluci jako Martin Kaut nebo Martin Nečas, Tomáš Rolinek či Petr Koukal, což jsou žďárští odchovanci. Teď nám přišlo dvakrát za sebou sto dětí na nábor. Zespodu nám to proto jde neskutečně: od přípravek, přes mladší žáky, starší žáky a tak dál. Byla by to škoda, kdybychom to u nás ve Žďáru neudrželi.

Foto: Petr Nedvěd, hokejzr.cz

Před touto sezonou jste zároveň vytvořili novou pozici obchodního manažera, kterou zastává Aleš Koželuh. Předpokládám, že má na starosti shánění sponzorů…
Taky. My tuhle práci děláme dá se říct společně. I já objíždím partnery, s kterými jsem teď těch třináct let jednal. Aleš každopádně odvádí velmi dobrou práci. Sehnal do hokeje další, jak mi tu lidově říkáme, pětikoruny. Kdyby ty pětikoruny nebyly, tak by tu možná nebyl ani žádný hokej.

Jak je ve své práci prozatím úspěšný? Kolik partnerů jste nově podepsali?
Podepsali jsme několik nových partnerů. Za to jsme velmi vděčni. Jsme rádi za každou tu pětikorunu, jak se u nás říká. Vážíme si všech partnerů a sponzorů. Byli bychom rádi, kdyby se tu do budoucna objevil někdo, kdo by nám přispěl nějakou výraznější sumou.

„Kdyby k tomu to kluci takto nepřistoupili, tak už ve Žďáru žádný hokej možná ani není. Možnost, že nebudeme hrát, je tu i do příští sezony. Podívejte se na Nymburk, ten taky letos v létě odstoupil. Nemůžeme to dělat s tím, že budeme končit v mínusu."

.

Vysočina je zkrátka chudší region, co?
Je chudší, to víte vy sám. Ale zase na druhou stranu, já kamarádím třeba s Vláďou Martincem nebo dalšími osobnostmi a oni se mě pořád ptají, kde se ti talentovaní kluci u nás pořád berou. Dneska máme další tři, kteří to jezdí zkoušet do Komety, pak máme Memorandum o spolupráci klubů na Vysočině, takže někteří jezdí i do Jihlavy a tak dále. My tady na Vysočině nemáme tolik prostředků, jsme obyčejní bramboráři, ale ty děti jsou tu odolnější.

Mohl byste přiblížit, na kolika lidech stojí váš hokejový klub?
Přehled… (usmívá se) Loni mi skončila moje pravá ruka Martin Krásný. Jinak tu mám účetní, kterou vidím třeba dvakrát za měsíc. Další věci, které jsou potřeba, řešíme přes telefon. Pak jsem tu měl k sobě toho Martina Krásného, potažmo mi můj syn dělá sekretáře. Nicméně Žďár má obrovský potenciál v trenérech. Jsou tu mladí a šikovní kluci, například Vojta Šír, Martin Nečas, Lukáš Bureš a mnozí další. Takže trenéři a velká základna mladých hokejistů, to je největší devíza Žďáru. Byla by škoda, pokud by to šlo někam stranou, protože se může stát, že se to pak během třeba jednoho roku zbourá jako domeček z karet, potom by to trvalo dalších iks let, než by se to dalo zase dohromady. Vezměte si, že jsme byli mezi městy, která měla dva zástupce v prvním kole draftu NHL dva roky po sobě. Mám na mysli Martina Nečase a Martina Kauta, přičemž ti kluci tady budou podle mě vyrůstat i nadále.

Předpokládám, že vedení klubu se všichni věnujete ve svém volnu?
Ostatní kluci mají samozřejmě svoji civilní práci. Já to tu dělám třináct let a na začátku jsem z toho neměl ani korunu. Dneska si sem tam vezmu tři tisíce měsíčně, ale jsem tady od rána do večera.

„Na Vysočině jsme obyčejní bramboráři, ale děti tu jsou odolné, proto odtud pochází tolik kvalitních hokejistů. Díky jménům jako Rolinek Koukal, Kaut nebo Nečas, prožívá mládežnický hokej ve Žďáru velký boom."

Čím se živíte vy osobně?
Já nemám žádné zaměstnání. Myslím si, že pozice manažera ani nejde skloubit s jinou prací, protože jste neustále na tom telefonu… Moje výhoda je v tom, že jsem byl dlouhou dobu u policie, díky čemuž mám nějakou rentu. Pak jsme měli s kamarády restaurace, také z toho mám nějakou tu pětikorunu. Ovšem pokud bych tohle neměl, tak musí jít hokej stranou a musel bych se živit nějakým zaměstnáním.

Nyní ke sportovní stránce věci. I přes některé výpadky stále bojujete o účast v play off. Jak sezonu prozatím hodnotíte?
Naše výkony jsou jako den a noc. My jsme schopní kohokoliv porazit a také s kýmkoliv prohrát. Kromě Havlíčkova Brodu jsme porazili všechna mužstva. I Šumperk, který už je na profi úrovni. Když by se nám ale do play off postoupit nepodařilo, tak kvůli tomu z mostu skákat nebudu. Lidi tu viděli kvalitní hokej, například tuto sobotu s tím Valašským Meziříčím to kluci odmakali se vší parádou. Pak jsme zase některé zápasy podcenili. Třeba ve středu v Moravských Budějovicích, kde jsme měli vyhrát a nevyhráli jsme, ale to se stává. Nebereme to tragicky, ani kdybychom se do vyřazovacích bojů nedostali.

Foto: Petr Nedvěd, hokejzr.cz

S Moravskými Budějovicemi byl jeden váš letošní zápas kontumován. Důvodem byl neoprávněný start Václava Půži. V čem byl problém?
Tam se toho sešlo víc. Tři dny před tím jsme vyřídili hostování do Komety Šimonu Malenovskému. My jsme ho chtěli dát i do chlapů, ale systém nám ho nepotvrdil. Tak jsme ho poslali na hostování do brněnské juniorky, přičemž má střídavé starty i za žďárskou juniorku. Jak jsem řekl, systém nám ho pak vyhodil s tím, že nemůže hrát za chlapy. Dnes se všechny tyhle věci dělají přes tento systém, Tak jsme k nám vzali Vencu, protože je to kluk ze Žďáru, hraje za nás rok, co rok, no a my jsme si neuvědomili, že za tu dobu už zestárl. (usmívá se) Pokud by byl ročník 1997, tak by se nic nestalo, jenže on se narodil roku 1996 a pro hráče tohoto věku už platí to zápasové omezení. Problém byl rovněž v tom, že během této doby došlo v Jihlavě k výměně trenérů, kdy Viktor Ujčík s Karlem Nekvasilem střídali Vlčáka (Petr Vlk pozn. red.), s Frantou Zemanem. Já se s Frantou znám dost dobře, takže on mě na tyhle věci taky upozorňoval. Beru to každopádně na sebe, sedím u toho já. Tak či tak to ale nerozhoduje o celé sezoně, jeden zápas nikdy celou sezonu nedělá. Já věřím, že to play off můžeme pořád udělat. Teď jedeme do Jičína a pokud tam vyhrajeme, tak je pořád vše v klidu hratelné. 

„Nemám nic proti tomu, když se bude z 2. ligy sestupovat, ale teď je nás málo. Já bych soutěž naopak ještě rozšířil. I na svazu se říká, že 2. liga má 36 míst."

Blíží se nám konec přestupního termínu. Plánujete ještě nějaké posílení?
Je to hodně o tom, jestli budeme moci využívat hráče, které máme na střídavé starty z 1. ligy. Ať už jsou to třeba Radim FerdaJakubem Jenáčkem z Třebíče, hodně nám rovněž pomáhá jihlavský David Čermák. Záleží na těch klubech, zda nám je pustí. V jednání mám ještě jedno jméno, ale uvidíme, jak to vše dopadne. Posilování ale není nutností. Můžeme dát šanci našim mladým klukům z juniorky, pakliže si ji zaslouží. Například s Valašským Meziříčím odehrál zápas mladý Čermák z naší juniorky, který je ročník 2001, a odehrál ho velice slušně. V tom je naše výhoda, můžeme si dovolit sáhnout do vlastních zdrojů. Vyzkoušet si některé hráče třeba i s ohledem na budoucnost. Jsou tam tací, kteří by mohli vyskočit.

Jak jste vlastně spokojen se současným formátem 2. ligy? Změnil byste něco?
Mně se líbil ten loňský formát. Na Moravu je to pro nás dálka, ať už je to třeba Jičín, Opava nebo Valaši. Na druhou stranu byly také roky, kdy jsme jezdili třeba do Sokolova. To bylo ještě horší. Mně se prostě líbil ten loňský formát, kdy jsme hráli s kluby tady z okolí a pak s Moravou jednou doma a jednou venku.

„Když skončil Tomáš Rolinek v Pardubicích, byla tu varianta, že nastoupí za Žďár. Rád bych, aby to tady po mně některý z našich odchovanců v budoucnu převzal."

Příští rok se do soutěže vrací sestup. Souhlasíte s tímto krokem?
Vždycky se má o něco hrát. Já nemám problém s tím, když bude 2. liga sestupová. Nicméně se podívejte na to, kolik týmů dnes 2. ligu hraje. Čím dál víc jich ubývá. Kdysi byly tři skupiny třeba po dvanácti klubech, a i na svazu se říká, že 2. liga má 36 míst. Myslím si, že těch účastníků by mělo být víc, než je v té soutěži teď. Já bych spíš oslovil ty ambiciózní kluby z krajské ligy a přibral je. Pak až by byly tři skupiny třeba po 12 klubech, tak ať se klidně sestupuje. Teď je nás ale málo. Je to těžká soutěž. Před touto sezonou odstoupil Nymburk, my taky nevíme, jestli budeme hrát dál. Podívejte se na Moravské Budějovice – i ony by měly problém, pokud by do toho nevstoupilo město. Navíc to kluci hrají amatérsky, přitom na velmi dobré hokejové úrovni.

Pracujete už nyní na zajištění sezony či tvorbě kádru pro příští druholigový ročník?
Já to řeknu za sebe. My musíme nejdřív přežít letošní ročník. Pak si k tomu sednu a vyhodnotím si, co vůbec bude dál. Takhle to dál nejde. My jsme tady prakticky v mínusu. Kdybychom tady ve Žďáru nebyli takoví blázní, jací jsme, no tak tu hokej asi není.

Už jsme zmiňovali, že Žďár nad Sázavou je známý svými odchovanci. Je reálné, aby si některý z nich za Plameny v dohledné době zahrál?
Když skončil Tomáš Rolinek v Pardubicích, tak jsme spolu byli v kontaktu, přičemž existovala varianta, že nastoupí za Žďár nad Sázavou. Nicméně jeho dobrým kamarádem je Petr Sýkora, který ho přemluvil, aby šel hrát do Vrchlabí. Pokud ale vše vyjde, tak Tomáš říkal, že by si chtěl ještě jednou za Žďár zahrát. Když to řeknu za sebe, tak bych klidně pověděl: Rolas tady máš křeslo, já mám ten hokej rád, a tak pojedu s klukama třeba jako vedoucí týmu s tím, že jim budu dělat šťávu a kéž by to třeba ten Rolas nebo Petr Koukal tady po mně jednou vedli. Každopádně pokud by do toho tihle kluci měli chuť a elán, hned bych jim to předal. Jsou to podle mě srdcaři, kteří by nám šli pomoct, pokud by měli jen trošku možnost. Na Kautíka nebo Nečiho teda ještě musíme počkat, to možná už nebudu na světě, ale to jsou taky naši srdcaři, tak třeba se tu ještě někdy objeví. (směje se)

Foto: Petr Nedvěd, hokejzr.cz

RSS | Kontakt | Všeobecné obchodní podmínky a pravidla | Cookies | Nastavení soukromí | Ochrana osobních údajů | Sledování streamů | Reklama - Provozovatel BPA sport marketing a.s. ve spolupráci s eSports.cz, s.r.o.

ISSN 1214-5718 | dotazy na redakci: redakce@hokej.cz, obchod/reklama: obchod@hokej.cz, technický provoz: webmaster@hokej.cz