Šéf Rodosu Teodoridis: V hokeji mám i nepřátele, ale pozitivní pocity převládají

Foto: hcrodos.cz/

Za jeho vedení vyšel královédvorský hokej z doby temna. Doslova. Vždyť Vasil Teodoridis klub přebíral v době, kdy byl přikován na dně krajské ligy. Za šest let z něj ale udělal prosperující druholigovou značku.

partneři českého hokeje

„Příští sezonu chci vyhrát," hlásí odhodlaně. V rozhovoru vypráví o tom, jaké to je vést hokejový klub, co musel udělat, aby se ve Dvoře Králové začalo dařit i o tom, že ne každý ho má v lásce.

Hráči jsou momentálně na dovolené, ale pro klubového manažera je léto mimořádně hektické období, že?
To víte, že jo. Ale musím říct, že já už to mám dnes takové jednodušší. Máme to rozdělené tak, že firmu vede můj syn. Já se na jejím fungování podílím také, ale už je to spíš okrajové. Takže se věnuji hlavně chodu hokejového klubu. To je moje vášeň.

Řídit hokejový klub v současné ekonomické krizi, ale není procházka růžovou zahradou, co?
To máte pravdu. Peníze sháníme pořád, ale koronavirus do toho promluvil hodně. Myslím, že rozpočet budeme mít v plné výši pokrytý maximálně někdy během října. Ty události prostě dolehly na všechny. Firmy, které to nepostihlo, tak ty nám dávají třeba polovinu původní částky. Ty postižené nám kolikrát nemohou dát nic. Musím říct, že oblast kolem Dvora zasáhla ekonomická krize opravdu hodně.

Máte spočítáno kolik procent vašich partnerů krize postihla?
Mám a můžu vám to říct. Je to kolem šedesátí procent, protože my spolupracujeme hodně s firmami, které se pohybují v automobilovém průmyslu, popřípadě s restauračními zařízeními. V obou případech byl ten dopad velký.

„Koronavirus postihl zhruba šedesát procent našich partnerů."

Nedovedu si představit, že s takovými čísly zůstane váš rozpočet na loňské úrovni zhruba čtyř milionů.
Počítáme s tím, že bude nižší. Já vám to řeknu takhle… Ještě před tím, než jsem začal tuhle sezonu dělat, jsem se setkal s hráči a řekl jim, že budou muset slevit ze svých nároků. Asi 95 procent z nich s tím souhlasilo. Jinak bych do toho nešel. Hráči jsou samozřejmě pro klub největší zátěž. Pak si pronajímáme stadion od místních Technických služeb, takže to se platí za led a podobné věci.

Neříkal jste si, že kdybyste do téhle nejisté sezony nešel, měl byste alespoň klid?
U mě šlo hlavně o zdravotní stránku věci. To rozhodovalo. Konec loňské sezony mě mrzí. V základní části jsme skončili na druhém místě, těšili jsme se na boje s Mostem a pak třeba i s Vrchlabím. Ztratili jsme kvůli tomu spoustu peněz, ale hlavní je, že diváci na ty hokeje chodili. S Vrchlabím jsme tu měli návštěvy přes tisíc fanoušků. Já to řeknu takhle… Možná mi to má spousta lidí za zlé, ale když skončíte druzí, tak jakou můžete mít do další sezony motivaci? Chcete to prostě vyhrát.

To je pro vás velký hnací motor, co?
Samozřejmě! Hodně se na to těším. I když Vrchlabí šlo do 1. ligy, tak hodně posílily Trutnov, Most nebo Nová Paka. Mám pocit, že hokej v naší skupině bude velice dobrý.

„Na další sezonu se moc těším. Vrchlabí sice šlo do první ligy, ale třeba Trutnov, Most a Nová Paka hodně posílily. Čekám kvalitní hokej."

Jak dlouho figurujete v Královédvorském hokeji?
Šest let. Utíká to, převzal jsem to, když jsme byli poslední v krajské lize. Pak jsme se postupně dostali až do druhé ligy, kde nás teď čeká několikátá sezona.

Seknout jste s tím nikdy nechtěl?
To víte, že ne vždy se daří. Když to nejde, tak se k vám ani někteří fanoušci nechovají hezky, ale to k tomu patří. U mě převládají ta pozitiva. Když je plný zimák, je to krásný pocit. Loňská sezona se nám, jak už jsem říkal, opravdu povedla.

Foto: Facebook HC Dvůr Králové nad Labem

Takový posun vás musí těšit, že?
Víte co… Někdo se mnou spokojený je, někdo jiný zase ne. Postupně jsem musel udělat dost radikální řez. Udělal jsem ho tvrdě, kvůli čemuž mám taky svoje nepřátele, ale tak to chodí. Nikdy se nemůžete zavděčit všem.

„Někdo se mnou spokojený je, někdo zase ne. Za dobu fungování v klubu jsem musel udělat radikální a tvrdý řez. Od té doby mám i svoje nepřátele."

Máte pocit, že vám hází klacky pod nohy?
Teď už ne.  27 roků podnikám. Je to tvrdá branže, za tu dobu si zvyknete na ledacos.

Takže už máte ostré lokty.
No samozřejmě! To je potřeba, ale zase s lidmi nemůžete jednat jako s kusem hadru. Musíte být přísný, ale na druhou stranu je musíte vnímat. Protože úspěch firmy závisí na všech, kteří se na ní podílejí. Není to zdaleka jen o řediteli. Zaměstnanci jsou váš nejcennější kapitál.

„S lidmi nemůžete jednat jako s kusem hadru. Musíte být přísný, ale zároveň je musíte vnímat."

Tyhle zkušenosti vám v řízení hokejového klubu hodně pomáhají, viďte?
Stoprocentně. Klub se prakticky dá řídit jako firma. Musíte zacházet hospodárně s prostředky, které máte k dispozici. Já jsem tady nastolil systém, který funguje dodnes. Je to hlavně o tom, jak šetřit peníze a jak je účelně investovat.

Zároveň se snažíte pracovat s fanoušky. Loni jste si vyzkoušel prodávání lístků, jaké to bylo?
Já jsem úplně obyčejný člověk. V mládí jsem jezdil s nákladním autem, teď jich máme spoustu. Vím, co je to práce. Nedělá mi to problém. Rád budu dělat pořadatele, kustoda nebo cokoliv. Jde jen o to, že když klub vedete, tak musíte být na stadionu, abyste mohl podat ruku partnerům a sponzorům, kteří tam přijdou.

Stejně tak jste měli pojízdný stánek s občerstvením v klubových barvách. Veškerý zisk z něho pak šel HC Rodos. To ještě nějakým způsobem funguje?
Funguje. Máme to u nás na Rodosu připravené. My ty peníze samozřejmě potřebujeme. Občerstvení z toho stánku dostávají i naši hokejisté. Když tu byl loni Petr Čáslava, dali jsme mu klobásu a on z toho byl unesený. Říkal, že se mu to nestalo dobrých dvacet let. Byla to pro něj taková atrakce. (směje se)

Foto: hcrodos.cz

Takže jste Petra Čáslavu nalákali na klobásu?
(směje se) Na férovost. To je pro mě hlavní aspekt všeho. S každým hokejistou se vždy sejdu, sdělíme si vzájemně svoje požadavky, přičemž se buď dohodneme, nebo ne. Troufám si říct, že jsem ještě nikoho nezklamal. Co jsem slíbil, tak jsem zaplatil a dodržel. Samozřejmě to pak záleží i na těch hráčích. Když nejsou výsledky, tak se s tím musí něco dělat. Každopádně se mi ještě nikdy nestalo, že by po mně nějaký hráč křičel. S každým jsem se rozešel v dobrém.

Jak vnímáte podobu vašeho současného kádru?
Hlavní je, že nám moc lidí neodešlo. Máme dobré brankáře, dost obránců, navíc tam jsou i mladíci. Přišel Jirka Vašíček, který by ty mladé kluky měl vést. Počítáme s tím tak, on s tím taky počítá. Za sebe řeknu, že bych do týmu chtěl ještě jednoho střelce.

„Chtěl bych do týmu přivést ještě jednoho dobrého střelce. Jednáme spolu, přičemž uvidíme, jak to dopadne."

V merku už nějakého takového střelce máte?
Mám, jednáme spolu a čekám na jeho rozhodnutí. Uvidíme, jak to dopadne.

Zmiňoval jste Jiřího Vašíčka. Ten hrál ještě loni za Vrchlabí, což je váš velký rival. Nebojíte se proto, že ho někteří fanoušci nemusí přijmout?
Takhle se na to nemůžete dívat. Přestupy k hokeji patří. I v první lize se to míchá. Jsem si jistý, že Jirka si svou hrou naše fanoušky získá.

Právě Vrchlabí vám nabízelo spolupráci. Tu jste ale smetl ze stolu.
Smetl ze stolu… Takhle bych to nenazýval. Bylo to velice příjemné a seriózní jednání. Jenže já bych musel propustit spoustu našich hráčů, to jsem nechtěl udělat. Ani nevím, kdo by to měl být. Nakonec mi i ve Vrchlabí řekli, že mám trošku pravdu. Chápou to.

Foto: hcrodos.cz

Byl jste rozhodnutý rychle, nebo jste váhal?
Bylo to hodně rychlé. Kdyby šlo o příchod čtyř až pěti hráčů, byl bych spokojený, ale čtrnáct pro mě bylo moc. To jsem akceptovat nechtěl.

V klubu už nebude pokračovat úspěšný trenér Jiří Malinský. To je pro vás škoda, že?
To ano, ale Jirka dostal velice dobrou nabídku Pardubic a já mu nechtěl bránit. Pardubice jsou jistota, on je velice dobrý trenér, zaslouží si udělat další posun. Chvíli trvalo, než jsme si na sebe zvykli. Když se nehrálo dobře, chodil jsem i na střídačku. Nešlo o to, že bych po někom křičel, spíš jsem chtěl kluky podpořit. Teď se rozcházíme jen v tom nejlepším. Telefonujeme si a já mu přeju jen to nejlepší.

„Zápasy hodně prožívám. Když jsem byl loni v nemocnici, kluci mi udělali internetový přenos."

Zápasy tedy hodně prožíváte, co?
Moc. Když sedím na sedadle, tak jsem schopný z něj i povyskočit. Dá se říct, že jsem takovým šestým hráčem. Když jsem byl v nemocnici, tak mi ze zimáku udělali přenos zápasů, díky čemuž jsem se mohl dívat na internetu. Pak jsem bavil polovinu nemocnice, protože jsem fandil a skákal na posteli. (směje se)

Jaký máte názor na nový herní systém druhé ligy?
Nejsem s ním spokojený. Podle mě byl mnohem přijatelnější ten druhý model. Hlavně kvůli fanouškům, ale nedá se nic dělat. Respektujeme to.

Hokej ve Dvoře Králové do jisté míry stojí a padá s vámi. Jak dlouho byste ho chtěl ještě vést?
Záleží na zdraví. Bude mi 67 let, v tomhle věku už nemá cenu věci plánovat nějak moc dopředu. Nevíte, co bude zítra. Nicméně hokej mám moc rád a rád bych se v něm ještě angažoval. Příští rok je mým cílem oslavit sto let hokeje ve městě, už mám něco v hlavě, ale uvidíme podle zdraví. Víte, co já říkám? Když umřu v sezoně, budu mít hezký pohřeb, protože na něj dorazí hodně lidí. Když v létě, tak na něj dorazí málo lidí. (směje se) To jen tak s nadsázkou. Chuť mám, zdraví rozhodne. 

Foto: Facebook HC Vrchlabí

RSS | Kontakt | Podmínky užití | Reklama - Provozovatel BPA sport marketing a.s. ve spolupráci s eSports.cz, s.r.o.

ISSN 1214-5718 | dotazy na redakci: redakce@hokej.cz, obchod/reklama: obchod@hokej.cz, technický provoz: webmaster@hokej.cz