Sekáčovi to střílí i díky dceři. Hokej už není na 1. místě, hlásí šťastný táta

Foto: Aleš Krecl, Český hokej

11. prosince 2018, 16:15

Václav Jáchim

V ruské KHL prožívá další parádní sezonu. Jiří Sekáč má za sebou 38 utkání, vstřelil 16 branek a přidal 15 asistencí. V Kazani platí za ofenzivní eso, dvěma trefami naposledy sestřelil Rigu. Bývalý útočník Montrealu, Arizony, Chicaga nebo Lva hned po utkání mířil do vlasti, v úterý dopoledne už poprvé trénoval s národním týmem. „Jsem v pohodě, daří se. Teď si to ještě přenést do nároďáku," přeje si.

Nový fanshop

Vynikajícího bruslaře a bojovníka potkala před několika dny životní událost, jeho přítelkyni se narodila dcera. „Úžasný pocit, kterému se nic nevyrovná. Když si ji může člověk pochovat, je to nádhera," rozplývá se vítěz Gagarinova poháru 2018. Na Jiřím je jasně patrné, že prožívá skvělé období. „Jo, je to tak. Po hokejové stránce i v osobním životě," potvrzuje.

Trenér Říha přiznal, že jste byli původně domluveni na první akci sezony, ale vy jste se pak sám přihlásil i na další. Proč jste změnil plány?
V tomto termínu se mi měla narodit dcera. Někdy začátkem prosince. Ale na svět přišla už koncem listopadu. Všechno se urychlilo a já tím pádem mohl přijet na nároďák. Pauzu kvůli porodu jsem nepotřeboval, chci hrát.

Jak se dcera jmenuje? Užíváte si novou roli tatínka?
Jmenuje se Sofie. Zatím to pro mě až taková změna není. Jsem totiž v Rusku, kdežto přítelkyně s malou doma v Česku. Spíš dře ona, já se starám o hokej. Sofie se narodila tady, do Kazaně budou moci přijet, až to půjde. Musí tam být očkávání, také vyřízení cestovního pasu chvíli trvá. Počkáme, než za mnou budou moci obě holky dorazit.

Takže si na východní frontě musíte poradit sám?
Jo, ale pořád za mnou někdo jezdí. Byli tam Ondra Pavelec s kamarády, přijeli také táta s mamkou. Vyloženě sám tam nikdy pořádně nejsem.

Jelikož se dcera narodila před termínem, asi to pro vás musely být na dálku docela nervy, ne?
Bylo to den před naším utkáním s Jekatěrinburgem. Já to odehrál, vrátili jsem se do Kazaně, kde následovaly další tři zápasy. Pak mi dali v klubu krátké volno, na nějakých 24 hodin. Letěl jsem na otočku. Do Čech a pak zase hned zpátky. Déle mi nedovolili. Ale i tak to bylo skvělé. Úžasné! Přítelkyně s malou už byly asi dva dny doma, užil jsem si je.

Mohla se velká životní událost podepsat na vaší hokejové pohodě?
Trošku jsem si přenastavil priority. Když to řeknu upřímně, hokej už u mě není na prvním místě. Tam mám rodinu. Není to jen o mně, musím se starat také o někoho jiného.

Nepřála si přítelkyně, abyste teď zůstal doma a s národním týmem nejel na zápasy ruského turnaje?
Ani ne. Já bych v klubu stejně nedostal volno. Možná tak na den nebo na dva. Vyjde to nastejno, takhle si ještě zahraju dobrý hokej. Přítelkyni s dcerou si užiju, i když samozřejmě ne moc dlouho. Nároďák se připravuje v Praze, po trénincích vždycky mažu na chvilku domů.

Věděli jste s partnerkou, že se vám narodí dcerka?
Nechtěli jsme to vědět, ale asi v sedmém měsíci se paní doktorka v Rusku prokecla. I když jsem jí říkal: nechceme to vědět, nechceme to vědět. Ale pak cestovala s ultrazvukem – a prásk! Bude to holčička, povídala. Hned se chytla za hlavu. A já, že děkujeme (směje se). Měli jsme připravená dvě jména: já pro kluka, partnerka pro holčičku. Je mi úplně buřt, že to je holka a ne kluk. Holčička je možná lepší, aspoň se ke mně bude pořád lísat (znovu se usměje).

Foto: Aleš Krecl, Český hokej

Najdou se i jiné příčiny vaší skvělé sezony?
Nevím, čím to je, že se tak daří. Mám svůj věk. Je tam pohoda, klid. Nic extra neřeším. Prostě jdu hrát, to je celé (pokrčí rameny).

Existuje recept, jak si všechno přenést do reprezentace?
Myslím, že úplně ne. Chce to věřit. Hrát v pohodě a věřit, že to člověk prolomí. V lajně jsem s Jiřinou Novotným, možná se vedle něj konečně trefím.

Na bývalého parťáka ze Lva jste se v listopadu hodně těšil, ale tehdy to nevyšlo.
No jo. Ale teď už jo a já jsem za to strašně rád. Moc jsem se těšil na něj i na další kluky, se kterými jsem dřív hrál. Třeba na Ondru Němce. Je fajn se sejít, pokecat. Bomba! Jakmile jsem věděl, že se dcerka narodila dřív, hned jsem chtěl na nároďák jet.

Není vám líto, že s rodinou nebudete o Vánocích?
Abych řekl pravdu, zase tak moc to neprožívám. Dopředu jsem věděl, že hrajeme, že mě klub nikam nepustí. Jasně, rodina by měla být spolu. Ale myslím, že pohromadě prožijeme ještě spoustu Vánoc. Letos to nejde.

Pomůže vám, že dceru uvidíte aspoň třeba přes Skype?
To jo, ale není to ono. Když si ji člověk může pochovat, tomu se nic nevyrovná. Je to něco jiného, než pokud ji vidíte jen na fotkách. Takhle jsem to měl, když se dcera narodila. Přítelkyni jsem nechal chvíli odpočinout, po porodu byla hodně vyčerpaná. Zavolali jsme si až s odstupem. Pak jsem viděl dceru poprvé.

Kdyby vám to klubové povinnosti dovolily, byl byste přítomen u porodu?
Asi ne. Nevím. Některá žena to chce, jiná ne. Moje přítelkyně je malinko stydlivější, nevím, jestli bych ji tím zbytečně nestresoval.

Foto: ak-bars.ru

Foto: ak-bars.ru

RSS | Kontakt | Podmínky užití | Reklama - Provozovatel BPA sport marketing a.s. ve spolupráci s eSports.cz, s.r.o.

ISSN 1214-5718 | dotazy na redakci: redakce@hokej.cz, obchod/reklama: obchod@hokej.cz, technický provoz: webmaster@hokej.cz