Sen v NHL a semifinále Stanley Cupu? Mohlo to být ještě lepší, tvrdí Sekáč
Splnil si sen. Vydřel šanci v NHL, ačkoli neprošel draftem a angažmá v tamních juniorkách pro něj skončilo návratem do Evropy. Jiří Sekáč ukázal, že kdo skutečně chce, ten to dokáže! Ale někdejší útočník Kladna nebo pražského Lva se nemíní uspokojit. Jiný by zářil štěstím, že se prosadil do organizací Montrealu či Anaheimu, velký bojovník však vidí rezervy. "Představoval jsem si to ještě lépe. Samozřejmě mám radost, že to s NHL vyšlo. Ale příště bych chtěl stabilně hrát," říká v rozhovoru pro hokej.cz.
Účastník loňského mistrovství světa měl podobně dlouhou sezonu jako loni. S Anaheimem postoupil Sekáč do semifinále Stanley Cup, Ducks přišli o postup až v rozhodující sedmé bitvě s Chicagem. Pět dní poté už Sekáč dorazil do vlasti. v dobré náladě, na první pohled ne příliš unavený. "Těšil jsem se domů. nejen na rodiče, ale i na bratrance, všechny příbuzné a kamarády," vykládá.
Před sebou má odpočinek a pak letní přípravu na druhou sezonu, která je pro nováčky vždycky náročná. "Už bych byl nerad tím, kdo chvíli hraje a pak zase ne," zmiňuje přání, které má směrem k dalšímu ročníku. Start se mu povedl, v Montrealu a poté v Anaheimu ukázal, že na NHL má. Chlapík, který šel svou cestou, je na sebe dál tvrdý. "Chci být stabilní součástí týmu," říká pevně.
Od vyřazení od Chicaga už uteklo několik dní. Přebolelo hlavní zklamání, že nemůžete hrát o Stanley Cup?
"Vždycky je těžké se z toho dostat, ale život jde dál. Je to pořád jenom hokej. Nikdo neumřel. Samozřejmě - všechny nás mrzelo, jak to dopadlo. Ale člověk postupně zapomene a spíš si trošičku začne užívat léto."
Přemýšlel jste o tom, co bylo hlavní příčinou úspěchu Chicaga v sérii?
"Máme kvalitní mužstvo, ale Chicago taky. Když jste v posledních čtyřech top týmech, už není lehkého soupeře. Každý má zkušenosti, výtečné hráče. Chicago postoupilo, zvládlo lépe sedmý zápas, ale to se nedá nic dělat. Máme obrovský potenciál, v Anaheimu je hodně mladý tým, přesto šel hodně daleko. Vedení organizace to ví, myslím, že se na věc dívají rozumně. Určitě je tam perspektiva do dalších let. Zklamání vyloženě nebylo. Vypadli jsme v sedmém zápase semifinále, což je přece jen docela úspěch."
Favorizujete Chicago na zisk Stanley Cupu?
"První zápas vyhráli Blackhawks, v posledních letech navíc finále vyšlo klubům ze Západní konference. Nevím. Kdybych si měl tipnout, tak asi uspěje Chicago. Ale stát se může cokoli."
Když vezmete celou sezonu, jak ji hodnotíte? Prosadil jste se do NHL a nakonec byl v týmu, který hrál semifinále play off.
"Sezonu bych si představoval ještě o dost lepší. Samozřejmě ze svého hlediska. Kdyby mi někdo řekl, že zůstanu v prvním týmu od začátku až do konce a nikdo mě nepošle na farmu, tak bych to bral. V tomto směru to bylo super. Chytil jsem NHL hned na první pokus a nemusel se někde trápit po farmách. Ale ocenil bych, kdyby se mi tam dařilo lépe. A kdybych měl trošku víc času na ledě. Což chce asi každý."
Začínal jste v Montrealu, což je slavná organizace s ohromnou podporou fanoušků. Nejdřív vám dali šanci, ale pak jste zase tolik nehrál.
"Pro každého je těžké se s něčím podobným vyrovnat. Nic jiného mi nezbývalo."
Takže jste asi přivítal výměnu do Anaheimu.
"Jasný. Já se po příchodu k Ducks ze začátku trošku trápil Ale musím říci, že pro mě to byl docela výhodný trejd. V Anaheimu jsem dostával přece jen víc šancí."
Do NHL jste se probil díky skvělým výkonům v ruské Kontinentální lize. Loni jste mohl vybírat snad ze sedmi klubů, volba padla na Montreal. Podle všeho se zdá, že jste si tam zvykl rychle.
"Snažil jsem se. Určitě mi hodně pomohl Tomáš Plekanec, trávili jsme spolu dost času. Být hráčem Canadiens, to znamenalo velký zážitek. Málokde jsou takoví fanoušci, klub je jejich život. Byl jsem hrdý, že hraju za Montreal."
Tam jste asi jen tak nemohl vyjít na ulici, že?
"Ze začátku ještě jo, pak už to bylo horší. Když se jdete někam najíst a ukážete se venku, hned vás lidi poznávají."
Do NHL jste přišel s vizitkou výborného evropského útočníka, který hrál i na mistrovství světa. Přesto - byl znát velký herní skok?
"Určitě. Skok to byl, hokej v NHL je o level výš než šampionát. Ono se to nezdá, ale ne ledě máte o pár metrů méně a tím pádem se hra velmi zrychlí. Bylo to docela těžké, nicméně na konci se mi už hrálo docela dobře. Zvykl jsem si."
Cítil jste určité zadostiučinění? Neprošel jste draftem a NHL si vybojoval výkony v Evropě.
"Jsem rád, že jsem byl jedním z těch šťastlivců, kterým se povedlo dostat do Ameriky zpátky. Jakmile člověk jednou odejde, už to většinou není moc se šťastným koncem."
Během sezony jste poznal dvě organizace. Jak vás přivítali po výměně do Anaheimu tamní hvězdy Getzlaf, Perry a další?
"Obrovskou výhodou tam je, že Ducks mají opravdu suprovej tým. Kluci drží při sobě, jsou soudržní. Panují mezi nimi silné vazby, mají skvělou partu. I díky tomu se šlo v play off takhle daleko. Takže já tam byl hodně rád. Našel jsem spoustu nových kamarádů. Hrál tam také Tomáš Fleischmann, což bylo fajn. Ale on má také svoje povinnosti, rodinu. Až tolik jsme se zase nevídali. Měl jsem tam přítelkyni a psa, když bylo volno, trávil jsem spíš čas doma."
V Západní konferenci bývá mnohem náročnější cestování. Je to velký rozdíl?
"Rozhodně. V Montrealu to bylo jednodušší. Všechno je blízko, třeba hodinu nebo hoďku a půl letu. V Anaheimu? Člověk letí chvilku akorát do Phoenixu, jinak jsou všechny přesuny minimálně tři hodiny."
V ruských médiích se objevily zprávy, že vaše práva pro KHL získala Kazaň. O jejím zájmu se mluvilo už v sezoně. Tohle téma teď ale asi neřešíte.
"Vůbec. V Anaheimu mám ještě na rok smlouvu, byl bych asi jediný člověk na planetě, který by se sbalil a místo NHL šel do Ruska. Ne, šance v Americe se nechci vzdávat. Dlouho jsem o ni bojoval, takže budu pokračovat tam."
Do České republiky jste se vrátil poměrně brzy od skončení semifinále. Plánujete nějakou dovolenou?
"Nejsem moc velký fanoušek moře. Samozřejmě to mám rád, ale když celou sezonu někam létám, tak jsem teď trošku línej někam vyrazit. Zvlášť když v Čechách je rodina a kamarádi, které jsem neviděl celý rok. Jsem typ člověka, který se rád vídá se známými a příbuznými. Takže jsem se hodně těšil domů než na nějakou dovolenou u moře. Dám si tři až čtyři týdny volna a pak začnu trénovat na novou sezonu. Chtěl bych s kondičním koučem Martinem Iterským, jenž teď připravuje Spartu. Ale to má zatím čas. Teď dám přednost odpočinku."
S čím půjdete do další sezony?
"Samozřejmě bych si to představoval trošku jinak než letos. Uplynulá sezona pro mě byla svým způsobem na rozkoukání. Příští rok musím začít pořádně hrát! A ukázat, že tam nejsem jen tak trochu do počtu. Jako kluk, který chvíli nastupuje a pak zase ne. Chci být stabilní součástí týmu!"
Share on Facebook
