Ševc o Boleslavi: Tým potřebuje okysličit. Popsal, co bylo nejtěžší
Martin Ševc.
|
Foto: bkboleslav.cz
Jako nový sportovní ředitel Mladé Boleslavi byl Martin Ševc tak trochu hozený do vody. Do klubu přišel v době, kdy se nedařilo. Jeho úkol byl jasný – zachránit špatně rozjetý ročník. Povedlo se, Bruslaři si nakonec zahráli předkolo play off. A co bude dál? Nejen o tom mluví Ševc v následujícím rozhovoru.
Od série předkola s Brnem uplynul v podstatě týden, jak se za ní ohlížíte?
Doběhla nás v ní celá sezona. Myslím, že minimálně ve třech ze čtyř zápasů jsme nebyli horší, byli jsme rovnocenní, možná i lepší, ale ztroskotali jsme na naší neproduktivitě.
Takže pro příští rok už sháníte střelce?
(usměje se) Není to bohužel první sezona, kdy nás neproduktivita trápí. Musíme se pořádně zaměřit na to, abychom tohle zlepšili.
Berete účast v předkole vzhledem k průběhu boleslavské sezony jako úspěch?
V kontextu celé sezony se to jako mírný úspěch brát dá. Do předkola jsme proklouzli hlavně díky dobré sérii v závěru základní části, ale byly tam i chvíle, kdy nás od posledního Kladna dělilo pár bodů.
„Ztroskotali jsme na naší neproduktivitě.“
Bylo to pro vás osobně jakožto pro začínajícího sportovního ředitele těžké období?
Samozřejmě nebylo snadné. Jako hráč jsem toho sice odehrál spoustu, ale tahle práce je úplně o něčem jiném. Cítil jsem velkou zodpovědnost vůči celému klubu. Učil jsem se a vlastně pořád učím za pochodu. Sáhli jsme k trejdům, některé věci se povedly, jiné se nepovedly, sáhli jsme ke změně na trenérském postu a zaplaťpánbůh z toho bylo předkolo.
Jaké rozhodnutí pro vás bylo nejtěžší?
Nejtěžší bylo, když jsem do klubu přišel a nedařilo se. Okamžitě byly tlaky, abych vyměnil trenéry, ale já chtěl trenéry i mužstvo nejdřív poznat. Celkově rozhodování o změně na trenérském postu opravdu nebylo lehké.
Ladislav Čihák | Foto: bkboleslav.cz
Zavolat si trenéra a říct mu: Končíš, hledej si něco jiného, není žádný med, co? Zvlášť pro člověka, který se v manažerské funkci teprve rozkoukával.
Přesně tak. Říkal jsem, že to, co si někteří manažeři prožijí za několik let, se mně smrsklo do pár týdnů a měsíců. Bylo toho opravdu hodně, myslím i ty méně příjemné věci. Tím ale neříkám, že jsem se všechno naučil. Člověk se učí celý život. Hlavně doufám, že od příští sezony nastartujeme vzestup.
„Okamžitě byly tlaky, abych vyměnil trenéry, ale já chtěl trenéry i mužstvo nejdřív poznat.“
Nutno říct, že už bez řady důležitých hráčů. V Boleslavi končí například David Šťastný, Ondřej Najman, Pavel Pýcha a další.
Někteří z nich byli domluveni jinde a některým jsme nenabídli pokračování smlouvy. Jak už jsem říkal, tak poslední dvě dlouhodobé části sezony se nám nepovedly, byť loni jsme to otočili v play off. Nicméně cítili jsme, že tým byl dlouho pohromadě a je potřeba ho okysličit.
Jak by měla vypadat nová Mladá Boleslav podle receptu Martina Ševce?
Hokej se ubírá směrem do rychlosti a dravosti, takže od tohohle ustupovat nechci. Rád bych se zaměřil ještě na silovou stránku. Přijde mi, že náš tým byl jakoby drobný. Představa je zároveň taková, že zejména v prvních dvou pětkách budeme mít hráče, kteří potáhnou produktivitu.
„Cítili jsme, že tým byl dlouho pohromadě a je potřeba ho okysličit.“
Kolik času v tomto období věnujete sledování jednotlivých hráčů?
Teď je to pro mě každodenní práce, která mi den co den zabere několik hodin. Je to kvůli tomu, že nám odešli někteří hráči, které potřebujeme nahradit, přičemž se nechceme unáhlit, takže výběr probíhá velmi pečlivě.
David Bernad (druhý hráč zleva) | Foto: Jan Pavlíček, bkboleslav.cz
Na jednání s agenty jste si zvykl?
Zvyknout jsem si musel rychle. Tahle práce je především o komunikaci, takže mi ani nic jiného nezbývalo. Člověk je většinu dne na telefonu nebo na mailu, což pro mě bylo zpočátku náročné, ale zvyknout jsem si musel.
„Rád bych se zaměřil na silovou stránku. Přijde mi, že náš tým byl jakoby drobný.“
Už jste poznal, že v Česku málokdy platí slib daný slovem?
Bohužel jo. Dokud danou věc nemáte potvrzenou na papíře, nemůžete věřit ničemu. Pokud věříte, rychle z toho vystřízlivíte. Na druhou stranu chápu, že i hokej je především byznys a zároveň je tu pár jedinců, u kterých platí i ústní slib.
Směřoval jste k práci ve vedení hokejového klubu už na konci aktivní kariéry?
Abych řekl pravdu, tak na konci aktivní kariéry jsem nesměřoval nikam. (usmívá se) Potřeboval jsem si dát oddech, přičemž k trénování mě to úplně netáhlo. Takže jsem čekal, jaké nabídky přijdou. Měl jsem možnosti jít pracovat mimo hokejové prostředí, ale nakonec jsem se rozhodl pro Boleslav.
„Dokud danou věc nemáte potvrzenou na papíře, nemůžete věřit ničemu.“
Co v tomhle rozhodnutí sehrálo klíčovou roli?
Aspektů bylo víc. Zaprvé fakt, že mám rád výzvy. Zadruhé to, že jsem v Boleslavi hrál a místní kolektiv díky tomu znám. Znám lidi, kteří v klubu působí. Samozřejmě jsem si ale vzal určitý čas na rozmyšlenou. Je to pro mě úplně nová práce, takže jsem panu Plachému hned řekl, že v začátcích budu potřebovat nejen jeho pomoc. Doufám, že Boleslavi pomůžu postupem času i já.
Jaké pro vás je chodit jako sportovní ředitel mezi hráče, se kterými jste ještě sám hrál?
Samozřejmě je to jiné. Nicméně v závěru kariéry jsem plnil roli určité spojky mezi kabinou, trenéry, kustody a podobně. Ti kluci mi byli věkově mnohdy blíž. U řady hráčů jsem si spíš připadal jako jejich táta. Teď je to nastavené tak, že do kabiny se snažím příliš nechodit a většinu věcí nechávám na trenérech. Právě tím si udržíte určitý odstup. Když je ale potřeba něco říct, nemám s tím problém. Zastávám názor, že i nepříjemné věci se dají říct do očí slušnou formou.
A taky bez emocí? Jako hráč jste byl proslulý svou horkokrevností.
Jasně. Vždycky jsem to měl tak, že když jsem dělal jakýkoliv sport, byl jsem fakt hodně emotivní, protože strašně nerad prohrávám. Mám ale takový přepínač a jakmile jsem mimo sport, v tomhle konkrétním případě mimo mantinely, tak naopak bývám dost v klidu, takže debaty probíhají bez emocí.
BK Mladá Boleslav vs. HC Kometa Brno | Foto: Jan Pavlíček, bkboleslav.cz
Share on Facebook
