Sezona Hradce: Martincův návrat? Historický úspěch s hořkou tečkou

Foto: Stanislav Souček, mountfieldhk.cz

15. července 2022, 13:14

Daniel Krátký

Jako den a noc. Tak by se dala v krátkosti popsat uplynulá sezona královéhradeckého Mountfieldu. V základní části sice získal poprvé v historii klubu Prezidentský pohár, ale v play off poté nezvládl roli favorita a ve čtvrtfinálové sérii s Mladou Boleslaví uhrál pouze jediný duel.

Když kouč Vladimír Růžička nesplnil cíl – nedovedl Mountfield do semifinále extraligy – bylo celkem jasné, že boss klubu Miroslav Schön s požehnáním představenstva svěří roli hlavního kouče někomu jinému.

A tak se vrátil trenér z hradecké líhně, místní patriot a oblíbenec fanoušků Tomáš Martinec. A v Hradci Králové se zase po nějaké době začal hrát líbivý ofenzivní a moderní hokej.

Pryč před rokem byly (a aktuálně stále jsou) časy, kdy byl Mountfield HK schopen přeplatit české hráče a dostat je pod Bílou věž. Sportovní vedení královéhradeckého klubu se rozhodlo jít jinou cestou.

Levnější.

Načež do východočeské metropole zamířilo několik cizinců. Ty musel navrátivší se trenér Tomáš Martinec poctivě se svými kolegy vyskautovat.

Na konci července se tak hlásil v kabině Mountfieldu finský gólman Henri Kiviaho, kanadský obránce Graeme McCormack zase doplnil v defenzivě Jérémieho Blaina.

Do útoku dorazil kanadský centr Christophe Lalancette, finský střelec Ahti Oksanen nebo bojovný Slovák Patrik Lamper, jehož na konci přestupového období nahradil Rus Nikita Ščerbak.

Tým Hradce Králové ale během základní části nepůsobil tak, že je složený z cizinců, kteří ani tak moc netouží po úspěchu. Naopak. Lvi váleli. Drtivou většinu základní části naháněli Třinec, dokázali obracet zápasy, ukazovali velkou týmovost, neprošli žádnou velkou krizí. Však také nikdy neprohráli víckrát než třikrát v řadě.

A nakonec si pak dvě kola před koncem zajistili zisk Prezidentského poháru, což je největší úspěch východočeského klubu v dosavadní historii. Paradoxně před očima bývalého hlavního trenéra Vladimíra Růžičky po přesvědčivé výhře 3:0 nad Litvínovem…

To už branku Hradce Králové hájil gólman Filip Novotný, kterého si Východočeši pořídili na zbytek ročníku z Karlových Varů. I když věděli, že je domluvený někde jinde. V Boleslavi. Ale k tomu se dostaneme.

Po vítězství v základní části se najednou začalo mluvit o případném titulu, což svým vyjádřením před fanoušky podpořil i klubový prezident Schön. A na to klub ještě nebyl připraven. Mountfield pak také musel nějakou dobu čekat, jakého soupeře dostane do čtvrtfinále.

A vyšlo to na Boleslav. Tu proklatou Boleslav, přesněji řečeno. Věřte, že to byl ten nejhorší možný soupeř v osudí.

Hradečtí příznivci pak během soubojů s Bruslaři prožívali menší déjà vu. Tahle série totiž velmi připomínala tu z roku 2016. To si Mladoboleslavští zajistili semifinále v šesti zápasech, nyní to stihli dokonce v pěti. A to i přesto, že hned třikrát dokázali Východočeši srovnat při hře bez gólmana. Aby následně v prodloužení nebo nájezdech duel pokaždé ztratili…

Mountfield jako by najednou byl pod velkým tlakem a někteří hráči nepředváděli výkony jako v základní části. Ve druhém duelu se navíc zranil Filip Novotný a jeho náhradník Henri Kiviaho také nepřenesl na tým potřebný klid.

A tak hokejové a moderní pojetí Tomáše Martince opět v play off nezafungovalo. Klub na své cestě za prvním úspěchem ve vyřazovacích bojích prošel další cennou lekcí.

Bude i u Tomáše Martince a jeho týmu platit staré dobré pořekadlo: Do třetice všeho dobrého?

Konečné umístění v Tipsport extralize: 5. místo.

Foto: Stanislav Souček, mountfieldhk.cz

Co se povedlo?

Martincův comeback a voda/oheň na lavičce. Poté, co s Východočechy v play off tvrdě narazil Vladimír Růžička a jeho defenzivní pojetí hokeje, se na lavičku Mountfieldu vrátil Tomáš Martinec, jenž dostal k ruce silného, a velmi horkokrevného asistenta Ladislava Čiháka. Martincův klid a Čihákova výbušnost se v tu chvíli spojily a vytvořily jeden z nejlepších tuzemských trenérských tandemů. A navíc: Po roce a půl nastala pod Bílou věží opět éra útočení. Mountfield svým hokejem bavil diváky, zároveň však v případě potřeby uměl zavřít střední pásmo a bránit. Což byla největší změna oproti působení místního kouče z před dvou let. Jen to play off...  

Přestupové trefy. Mountfield byl na přestupovém trhu finančně opatrný, zalovil zejména ve slovenských vodách, což vzbudilo u některých fanoušků dost možná rozpaky. Nakonec se však ukázalo, že sportovní úsek prokázal vynikající práci, protože jak Henri Kiviaho, tak také Graeme McCormack nebo Christophe Lalancette se ukázali výborném světle a v extralize patřili rozhodně k nadstandardu, co se cizinců týče. Když pak v červenci přivedlo vedení ještě produktivního Fina Ahtiho Oksanena, získal tak Mountfield klíčový dílek na cestě za jedním z největších úspěchů v klubové historii.

Hladká cesta základní částí. Vlastně od začátku dlouhodobé části se královéhradecký klub pohyboval v horních patrech tabulky. Během 56 zápasů základní části prohrál pouze jednou třikrát v řadě (a to ještě dvakrát po nájezdech), a tak se nakonec v samotném závěru přehoupl přes Třinec. Aby tak Mountfield HK mohl v pátek 4. března 2022 oslavit historický úspěch v dějinách klubu: výhru v základní části a zisk Prezidentského poháru. Ten s diváky oslavil třeba rybičkou na ledě i klubový prezident Miroslav Schön.  

Tým obratů. Čím se mohl chlubit královéhradecký celek? Rozhodně tím, že ani za doby, kdy prohrával, tak se nevzdával. Jako první zápas se asi fanouškům Mountfieldu vybaví derby v Pardubicích na začátku listopadu. Svěřenci Tomáše Martince prohrávali 1:3 a vypadalo to, že Dynamo si v klidu dojde pro vítězství. Ale při hře bez brankáře vstřelili góly Ahti Oksanen a Kelly Klíma a bylo srovnáno. Mexické vlny na stadionu v Pardubicích se změnily v mžiku v hromové ticho. Finský snajpr Oksanen poté rozsekl i prodloužení. A kapitán Smoleňák následně v mixzóně glosoval, že na sebe hráči naskákali jako v Naganu. Ale pozor: Hradec se mohl chlubit i dalšími obraty. Ani při vedení 2:0 si soupeř Mountfieldu nemohl být ničím jistý. Csaplárova past mnohokrát zafungovala…

SmOksanen. V létě se spekulovalo, že Ahti Oksanen převezme roli po kapitánovi Radku Smoleňákovi. Ale ne, tak se vůbec nestalo. Naopak, trenéři se rozhodli tyhle dva útočníky spojit. A to už v průběhu října. A najednou přeskočila jiskra a začalo to lítat. A hlavně Oksanen začal řádit. To mezi nimi nastupoval ještě Lukáš Cingel. Slovenský centr se pak zranil, a tak duo SmOksanen doplnil Jakub Lev. A tahle trojka zafungovala snad ještě lépe. Vlastně až do konce sezony hrála spolu. I v play off patřila k tomu lepšímu, ale ani to na úspěch nestačilo.

Jergl-Klíma-Perret. I útok rychlíků byl po nějaké době zase vidět. Ale tady by měl zasloužený kredit obdržet i bývalý kouč Hradce Králové Vladimír Růžička. Poprvé totiž trio Jergl-Kevin Klíma-Perret dal dohromady on. Ještě v sezoně 2019/20. Na Spartě tehdy Mountfield přišel o Petra Koukala, a tak jeho místo zaujal Kevin Klíma, jenž hned zazářil dvěma góly. Během ročníku 2020/21 zase nedostával prostor Aleš Jergl, ale ten nyní po boku cizinců rozkvetl a prožil nejlepší rok v kariéře. Po jednom ze zápasů se zase nechal slyšet, že kdyby měl odejít, tak jedině s nimi…  

Foto: Stanislav Souček, mountfieldhk.cz

Co se nepovedlo?

Vyřazovací boje. Od vítěze Prezidentského poháru čekáte v play off minimálně semifinále, což by pro Hradec znamenalo medaili. To se však nevyplnilo. Ve čtvrtfinále totiž Východočechům vystavila stopku Mladá Boleslav. Mimochodem tu si do vyřazovacích bojů Mountfield příliš nepřál. Některé opory následně vyřazení dokonce i oplakaly, Radek Smoleňák jej označil za největší zklamání kariéry. Určité zajímavosti se ale udály po sezoně: trenér Ladislav Čihák zamířil právě do Mladé Boleslavi. A Jakub Orsava se pro klubový web nového zaměstnavatele v Olomouci vyjádřil, že se v týmu „něco“ stalo. Ale co?

(Ne)využívání mladých. Jestli něco musí Mountfield trápit, tak to je využívání vlastních talentů. Jasně, čuchnout dostali dvacítkáři Matěj Pinkas a Lukáš Pajer, mladíček Pavel Šimek nebo z Kolína rozehraný Martin Štohanzl. O místo se vlastně mezi sebou prali bývalí mládežničtí reprezentanti Michael Gaspar s Radimem Šaldou. Ale jejich celkové využití v podstatě nestálo za řeč. V následující sezoně podle vyjádření klubu budou opět bojovat o své využití mezi šesti/sedmi beky Michael Gaspar a Matěj Pinkas. Do čtyř útoků se budou chtít vejít Martin Štohanzl, Lukáš Pajer a navrátivší se Petr Moravec. Ale moc volných míst v kádru není...

Případ Radim Šalda. Z repre na farmu. Proč? Hradeckému odchovanci se pod Vladimírem Růžičkou dařilo, dostal se do reprezentace. Po kempu před MS v Rize nechybělo mnoho, aby nakonec do Lotyšska skutečně vyrazil. Ale následně v Hradci prakticky nedostal prostor. Trenéři nebyli spokojení s jeho výkony i tréninkovou morálkou, a tak skončil mladý a nadějný zadák na farmě v Kolíně. Šanci v Hradci sice dostal, naskočil i v útoku. Ale v sestavě se neudržel až tak dlouho. Klub s ním posléze neprodloužil smlouvu, načež Šalda podepsal v Litvínově, kde bude chtít opět rozkvést pod Vladimírem Růžičkou. A jeho místo v Hradci zaujme zámořský zadák River Rymsha. Pro Mountfield možná logické, pro český hokej a jeho rozvoj nikoliv.

Orsavovo trápení. Jestli lze v loňském kádru najít někoho, kdo neprožil ideální ročník, tak to byl jednoznačně Jakub Orsava. A sám hráč to moc dobře věděl, několikrát se nechal slyšet, že od sebe čekal více. I dle analytických čísel by se dal Orsava popsat jako jeden z největších smolařů v kádru, jelikož šancí ke skórování měl mnoho, ale kanadské body mu jednoduše nenaskakovaly. Do toho navíc šumperský odchovanec očekával narození druhého potomka, porod přítelkyně byl dle jeho slov rizikový. Během ročníku se rovněž v Hradci Králové řešil i případný trejd. Ať už do Boleslavi nebo Olomouce. Na konci ledna se však Orsavovi celkem dařilo, a tak se sportovní vedení Mountfieldu rozhodlo jej v kádru ponechat. K úspěchu ve vyřazovacích bojích to však nevedlo a jedenatřicetiletý útočník východočeskou metropoli opustil. Od nové sezony bude hájit barvy olomouckých Kohoutů.

Hráč sezony podle hokej.cz – Graeme McCormack

Jasně, mohli jsme volit ostrostřelce Ahtiho Oksanena nebo ofenzivního obránce Jerémieho Blaina. Ale ti patřili už před startem ročníku mezi očekávané opory Východočechů. Kanadský zadák Graeme McCormack, rodák z Thunder Bay v Ontariu, pod Bílou věž dorazil po třech povedených letech na Slovensku a rozhodně se nečekalo, že se zařadí mezi elitu i v Česku. To se ale nakonec opravdu stalo: Jedenatřicetiletý bek s pravým držením hole totiž zaznamenal během ročníku 35 bodů (7+26), což jej vyšvihlo na 5. příčku v bodování mezi obránci. I díky tomu, že pravidelně nastupoval i na přesilovce. Zároveň patřil McCormack k nejlepším hráčům Mountfieldu i dle analytických dat. I proto s ním Východočeši prodloužili kontrakt o další dva roky, a tak poprvé v Evropě vydrží tenhle Kanaďan někde déle než jednu sezonu. Nyní ale už bude pod větším tlakem, udrží si kvalitní výkonnost i v novém ročníku Tipsport extraligy?

Foto: Stanislav Souček, mountfieldhk.cz

Hráčské statistiky v základní části

Kanadské bodování:
1. Ahti Oksanen, 48 b
2. Aleš Jergl, 38
3. Kevin Klíma, 35
4. Radek Smoleňák, 35
5. Jakub Lev, 32
6. Jérémie Blain, 32
7. Graeme McCormack, 31
8. Jordann Perret, 26
9. Christophe Lalancette, 26
10. Filip Pavlík, 23

Kanadské bodování obránců:
1. Jérémie Blain, 32 b
2. Graeme McCormack, 31
3. Filip Pavlík, 23
4. Richard Nedomlel, 9
5. Bohumil Jank, 8 

Juniorské bodování:
Žádný z hradeckých juniorů nebodoval.

Nejlepší střelci:
1. Ahti Oksanen 25 g
2. Kevin Klíma, 17
3. Jakub Lev, 16
4. Radek Smoleňák, 15
5. Aleš Jergl, 14 

Nejlepší střelci mezi obránci:
1. Filip Pavlík, 10 g
2. Jérémie Blain, 7
3. Graeme McCormack, 7 

Přesilovkové góly:
1. Jakub Lev, 6 g
2. Filip Pavlík, 6 

Přesilovkové góly mezi obránci:
1. Filip Pavlík, 6 g
2. Jérémie Blain, 4 

Nahrávači:
1. Jérémie Blain, 25 a
2. Aleš Jergl, 24
3. Graeme McCormack, 24 

Foto: Stanislav Souček, mountfieldhk.cz

Statistika +/-:
1. Richard Nedomlel, + 27
2. Ahti Oksanen, + 27
3. Bohumil Jank, + 23
4. Jérémie Blain, +23
5. Jordann Perret, +21 

Nejhorší +/-:
1. René Piegl, -1
2. Pavel Šimek, -1
3. Lukáš Pajer, -1

Trestné minuty:
1. Bohumil Jank, 71 TM

Nejvíc zblokovaných střel:
1. Richard Nedomlel, 115 AB

Nejlepší hráči na buly:
1. Patrik Miškář, 56,76 %
2. Jakub Lev, 54,92 %

Nejvytíženější hráč:
1. Jérémie Blain, 22:32 TOI/GP

Úspěšnost gólmanů:
1. Filip Novotný, 94,90%
2. Henri Kiviaho, 92,26 %
3. Štěpán Lukeš, 91,92 %

Průměr gólmanů:
1. Filip Novotný, 1,08 G/Z 

Čistá konta:
1. Štěpán Lukeš, 4 ČK
2. Filip Novotný, 3 ČK
3. Henri Kiviaho 2 ČK

Odchytané minuty:
1. Henri Kiviaho, 1566 min.
2. Štěpán Lukeš, 1275 min.
3. Filip Novotný, 557 min.

Sezona obrazem

Videomomenty

RSS | Kontakt | Všeobecné obchodní podmínky a pravidla | Cookies | Nastavení soukromí | Ochrana osobních údajů | Sledování streamů | Reklama - Provozovatel BPA sport marketing a.s. ve spolupráci s eSports.cz, s.r.o.

ISSN 1214-5718 | dotazy na redakci: redakce@hokej.cz, obchod/reklama: obchod@hokej.cz, technický provoz: webmaster@hokej.cz