Sezona sedmnáctky? Jako na houpačce, ví kanonýr Chlubna. Odejde do Kanady?

Foto: Ronald Hansel, Juniorský hokej

Reprezentace do sedmnácti let se zmítala mezi zklamáním a úspěchem, oba póly zažil i Tomáš Chlubna. Na závěr ročníku skončil národní tým v Basileji mezi evropskou elitou na třetím místě, když i se svým nejproduktivnějším hráčem opět porazil sbornou a poradil si i s domácími Švýcary.

Jak byste z pozice jedné z největších stálic sedmnáctky zhodnotil její sezonu?
Měli jsme ji jako na houpačce. Jedna akce se povedla a druhá ne. Měli jsme dvě velké akce, na WHC v Kanadě jsme nedopadli vůbec dobře a pak na olympiádě mládeže v Sarajevu jsme vyhráli. Poslední turnaj jsme chtěli dokázat, že to přerušíme a vyhrajeme třeba dvě akce za sebou, ale zase jsme skončili třetí z pěti. To není úplně podle našich představ.

Čím si nevyrovnanost výkonů vysvětlujete?
Kdybych to věděl, uděláme všechno pro to, aby to tak nebylo. Občas si věci sedly a občas ne. V Kanadě to nešlo, ale v Sarajevu si sedlo všechno, co mohlo. Nevím.

Co se na World Hockey Challenge pokazilo?
Jeli jsem tam hodně natěšení a hrozně moc jsme chtěli uspět, protože loňský ročník uspěl. Možná jsme si to moc vsugerovali do hlav a vytvořili jsme na sebe zbytečný tlak. Nešlo nám to. Měli jsme neskutečnou snahu, ale dopadlo to, jak to dopadlo.

„Olympiáda byla neskutečná. Sedlo si úplně všechno. Celé to vyhrát bylo neuvěřitelné.“

Naopak Evropský olympijský festival mládeže byl jako z říše snů…
Olympiáda byla neskutečná. Sedlo si úplně všechno. Myslím, že na to budeme všichni vzpomínat až do konce života. Tam nám to vyšlo. Na začátek jsme zvládli porazit Rusko, od čehož jsme se odrazili. Pak to celé vyhrát bylo neuvěřitelné.

Jaká byla v Sarajevu atmosféra?
Byl to zážitek. Česká výprava byla skvělá. Když měly ostatní sporty volno a nezávodilo se, celá výprava se na nás jela podívat. Měli jsme neskutečné fanoušky a podporu v hledišti. To nám taky moc pomohlo. Když jsme pak měli volno my, šli jsme se podívat a fandit na biatlon. Celkově parta byla skvělá.

Poslední turnaj ve Švýcarsku jste začali dobře, ale závěr už se tolik nevyvedl. Co se stalo?
Začátek byl super, protože jsme porazili dva silné soupeře. Potom jsme prohráli těsně s Finskem a v posledním zápase se stalo něco, na co bychom chtěli všichni hodně rychle zapomenout. Švédsko nás přejelo. Nevím, čím to bylo. Hráli jsme čtyři zápasy ve čtyřech dnech, takže síly trochu ubývaly. Nebyl to úplně náš den.

Foto: Ronald Hansel, Juniorský hokej

Odehrál jste drtivou většinu zápasů reprezentace do sedmnácti let. Jak si každou další akci užíváte?
Jsem za to vděčný. Snažím se hodně pracovat v klubu, aby nominace přišla. Když přijde, jsem za ní rád a je pro mě čest jezdit s reprezentací. Jsem rád, že mám zápasů takhle hodně. Je to motivující, protože v osmnáctce je na začátku Hlinka Gretzky Cup a pak mistrovství. Každý se chce v reprezentaci udržet nebo se do ní dostat.

Pomáhá vám častá konfrontace na mezinárodní úrovni ke zlepšování?
Je k nezaplacení vidět na každé akci top týmy ze světa, kde jsou kluci šikovní, rychlejší a zase o něco lepší. Když to můžeme vidět a zahrát si proti nejlepším týmům, posouvá nás to. Jde to pak výborně srovnat v klubu, kde je to zase něco jiného. Jsou to pro nás zkušenosti k nezaplacení.

„Řeším, kde budu pokračovat. Mám nějaké možnosti, třeba jít do Kanady nebo tak, ale zatím nevím a čekám na agenta.“

Jak jste byl jako nejproduktivnější hráč sedmnáctky spokojený s osobními výkony?
Vždycky to může být lepší, ale snažil jsem se odvést maximum, abychom každý zápas vyhráli. Snad to bylo z mé strany dobré, ale posuzovat by to měl někdo jiný. Za body jsem rád, ale jezdíme reprezentovat Česko. Chceme, aby vítězilo Česko, protože všechny zajímá, jestli vyhraje tým, pro který hrajeme. Máme vždycky čtyři kvalitní a vyrovnané pětky, ve kterých každý může dát gól. Důležitá jsou vítězství.

Máte před sebou nějaké mety do další sezony?
Chtěl bych se strašně moc udržet v osmnáctce a nakouknout na klubové úrovni třeba do A-týmu. Teď řeším, kde budu pokračovat. Mám nějaké možnosti, třeba jít do Kanady nebo tak, ale zatím nevím. Čekám, co mi řekne agent a jaké budou ve finále možnosti.

Jelikož váš otec taky hrál hokej, asi ho spolu hodně řešíte…
Je to parádní, protože mi může v hodně věcech pomoct. Probíráme každý domácí zápas a různé herní situace. Řekne mi na to svůj pohled, já se na základě toho snažím zlepšovat a udělat to v dalším zápase lépe. Vezmu si z toho, co nejlepší, ale na druhou stranu musím plnit hlavně pokyny trenéra, to je nejdůležitější. Taťka mi řekne jenom svůj názor.

Foto: Ronald Hansel, Juniorský hokej

RSS | Kontakt | Všeobecné obchodní podmínky a pravidla | Cookies | Nastavení soukromí | Ochrana osobních údajů | Sledování streamů | Reklama - Provozovatel BPA sport marketing a.s. ve spolupráci s eSports.cz, s.r.o.

ISSN 1214-5718 | dotazy na redakci: redakce@hokej.cz, obchod/reklama: obchod@hokej.cz, technický provoz: webmaster@hokej.cz