Slovenka z Herningu: Když se prohrává, Dánové neplivou. Respektují pravidla a jsou „hygge“

Foto: Facebook Hygge Hockey Herning a archiv Heleny Bakové

(HERNING, od našeho zpravodaje) Helena Baková žije v Herningu – dějišti letošního mistrovství světa – už sedm let. Jako Slovenka v Dánsku vychovává syna a je spokojená. Neměnila by. V rozhovoru pro Hokej.cz popisuje život na Jutském poloostrově nebo to, jak místní prožívají hokejový šampionát.

Do Herningu se Helena Baková dostala oklikou přes Grónsko, kde poznala svého svého dánského manžela. S tím se před sedmi lety přestěhovala do domu v klidné čtvrti na kraji města, usadili se i kvůli narození syna.

Na Slovensko, konkrétně do Nové Baně, se pravidelně vrací za rodiči. Proto dokáže porovnat životní styl, který se v obou zemích dost liší. Sama je taky hokejovou fanynkou. Aktuálně je Čechů v Herningu samozřejmě spousta, nicméně narazit tu na krajana (nebo Slováka) mimo termín mistrovství světa? Rarita.

Dokážete porovnat životní styl v Dánsku se Slovenskem?
Žije se tu lépe. Musím říct, že jsem ráda, že jsem tady. Na Slovensko jezdím často – tak dvakrát, třikrát do roka, protože moje maminka má teď zdravotní problémy. V Dánsku je sice všechno dražší, ale lidé si taky víc vydělají. Co se mi strašně líbí, je rovnost. Ne jako na Slovensku. Tam když neznáte zákony a neumíte se v systému pohybovat, tak ani nevíte, na co máte nárok. Nikdo vám neřekne: Zařiď si tohle a tohle. Takhle to v Dánsku nefunguje, tady je úplně jedno, jestli jste Dán, nebo cizinec. Třeba na úřadě vám všechno řeknou úplně stejně jako Dánům. Zkrátka tady nejsou velké sociální rozdíly.

Předpokládám, že tady nejsou ani velké rozdíly ve výdělcích jednotlivých profesí...
Samozřejmě, že když má někdo nekvalifikovanou práci, vydělá méně, ale mají určité normy. Pro všechny obory platí minimální mzda, pod kterou člověk nejde. A minimální mzda je stanovená tak, aby se z ní dalo žít.

Co mentalita Dánů? Nějakou dobu jsem tu už strávil a například jsem nepotkal řidiče, který by porušoval rychlostní limit.
Fakt respektují pravidla. Například tady nevidíte, že by policisté stopovali auta a dávali pokuty, protože se každý snaží pravidla dodržovat. Nejsou tu takoví ti drzouni, kteří si potřebují něco dokazovat. I když má někdo auto za miliony, nejezdí víc, než se smí. Dobře, najdou se mladí, kteří si chtějí něco dokazovat, ale moc jich není.

I lidé jsou takoví... Když jsme se sem nastěhovali, tak jsem ještě ani neuměla dánsky, ale všichni sousedi mi i přesto pomáhali. Pořád mi nabízeli, že mi třeba pohlídají malého, abych si mohla odběhnout do obchodu a tak. Když někomu ze sousedů zaklepu na dveře, každý je s úsměvem na tváří připravený pomoct. Jsou šťastní, asi nejsou tak ve stresu jako lidi na Slovensku. Smějí se, jsou klidní a navzájem si pomáhají.

Atmosféru, třeba i na sportech, si Dánové dokáží vybudovat. Říkají, že jsou hygge. To slovo se ani nedá přeložit – znamená to oddechnout si, posedět, dát si pivko. Umějí si to udělat pěkné. Třeba v pátek tady většina lidí končí v práci už v jednu. A všichni hned říkají: Uděláme si hygge víkend. Naplánují si setkání s rodinou, zajedou na výlet. Na Slovensku má spousta lidí pomalu dvě práce, v pátek ještě noční směnu, přes víkend dělají něco dalšího. V Dánsku si užívají život. Takhle je to i s hokejem – udělají si fanzónu a vždycky najdou důvod, aby mohli jít ven na pivo. A je úplně jedno, o jakou věkovou kategorii se jedná, tady chodí na diskotéky i šedesátníci a sedmdesátníci.

Je Herning typické dánské město?
Některá města jsou historická, jako třeba Silkeborg. Ten například není přizpůsobený na dnešní velká auta, já se tam třeba bojím řídit. (úsměv) Herning je naopak průmyslové město, které bylo vystavěné okolo závodů. A všechno je naplánované, proto jsou ulice tak rovné.

Všímáte si, že město pořád postupně roste?
Ano, určitě.

Pojďme k hokeji. Dokážete říct, na kterém místě mezi sporty v Dánsku je?
Fotbal je tady určitě výš než hokej, ale i ten má své zastoupení. Na druhé místo bych asi zařadila ještě házenou, na třetí už hokej. Bavíme se tu s nějakými sedmi, osmi rodinami. A když se scházíme, řeší se hlavně fotbal a házená. Hokej z těch osmi rodin zajímá tak tři. Takže zájem určitě je, ale ne až takový.

Ale v Herningu je hokej populární, ne?
Jednoznačně, protože tu hraje tým Blue Fox, který několikrát vyhrál ligu.

Byla jste někdy na zápase Blue Fox?
Byla. Vždycky, když mi přejede otec, jdeme na jeden zápas. Je to levné. Lístky se dají získat i v práci, spousta firem tu sponzoruje sport. Třeba ta naše dotuje fotbal, hokej... My jako zaměstnanci tak můžeme dostat lístky a nic nás to nestojí.

Jaká bývá na ligových zápasech atmosféra?
Super! Za brankou mají kotel, pěkného maskota. Užívají si to. A taky pro děti je to fajn. Tady je každou neděli otevřený zimák pro rodiny s dětmi. Můžou jít hrát – mají vyhrazený led, půjčí si hokejky a brusle a nestojí to nic. Každý si to může dovolit. 

Když začalo mistrovství světa, všimla jste si ve městě nějakých změn?
Určitě, podívejte se na pěší zónu v centru města. V městské knihovně byla na začátku spousta věcí pro děti, mohly si tam zkusit hokej, namalovat si vlajku na tvář a podobně. Na různých místech jsou velkoplošné obrazovky, protože Dánové rádi chodí společně do ulic. Mistrovství světa je tady cítit. Najednou člověk vidí i spoustu lidí z jiných zemí. Tolik Čechů jsem tu potkala. (smích)

Navštívila jste nějaký zápas mistrovství světa?
Byla jsem na prvním zápase Dánsko – USA, protože jsem měla lístek z práce. Podívali jsme se i do té obrovské fanzóny, která je přímo u stadionu.

A líbilo se vám to?
Bylo to super. Dánové měli na začátku skupiny těžký los, ale tady to funguje trochu jinak, což se mi taky líbí. Když Slováci vyhrávají, všichni je doma chválí, ale jakmile prohrají, začnou na ně plivat. Dánové takoví nejsou, svoje hráče podporují vždycky, i když prohrávají nebo se jim nedaří. Neberou to tak tragicky a za svým týmem si stojí, velebí si ho. Letos třeba Blue Fox skončili druzí, ale v Herningu je všichni chválili, jak se snažili a dali do toho všechno. Stejné je to i se všemi ostatními sporty. Tak by to mělo být. Na Slovensku je třeba po prohraném zápase na internetu spousta negativních komentářů. Dánové to neřeší: Tak jsme prohráli, jdeme dál. Nebojte se, držíme vám palce. Za svými lidmi si stojí.

Komu vlastně fandíte?
Samozřejmě Slovákům. Sleduju ale taky dánské a české zápasy.

Share on Facebook Share on Twitter

• Reprezentace
• MS hokej 2025