Straka o repre, Plzni i mládeži: Chybí konkurence. Co bude s Gulašem?
Foto: Jan Beneš, Český hokej
Před pár dny to bylo přesně osm let od okamžiku, kdy svou trefou v prodloužení sedmého finálového duelu se Zlínem zajistil své rodné Plzni první extraligový titul v historii. Po konci parádní hráčské kariéry Martin Straka o plzeňský klub dál pečuje z pozice jednatele a generálního manažera.
Plzeň je v extralize dobrá adresa, kde se navíc nebojí dát příležitost mladým hráčům. V čem se podle Martina Straky skrývá největší potíž českého mládežnického hokeje? Jak vypadá aktuální situace kolem Milana Gulaše a jeho avizovaného odchodu? A jak probíhá příprava národního týmu, kde je Straka asistentem hlavního trenéra Filipa Pešána, na mistrovství světa?
Martine, po dvojutkání s Rakouskem přišly první škrty. Známe jména hráčů, kteří se k týmu připojí v Plzni. Jaký je další výhled?
Kluci s hráči mluvili, nejvíc Petr Nedvěd s Filipem Pešánem. Obvolávají hráče a domlouvají se buď na termín, kdy by měli dorazit, nebo na nějakém volnu. Jsou v kontaktu s hráči ve Finsku, nebo ve Švýcarsku, kde soutěže ještě běží, potažmo samozřejmě s kluky v NHL. Tu má na starosti především Péťa Nedvěd, kluky po Evropě řeší hlavně Filip.
Konkrétní jména asi prozrazovat nebudete, ale jakou odezvu od hráčů máte?
Kluci mají hodně příslibů, že jakmile hráči vypadnou ve Finsku, nebo Kovy ve Švýcarsku, okamžitě se připojí k týmu. Chtějí jet. Pak to bude záležet hlavně na klucích z NHL, na tom, kolik jich bude. Na poslední chvíli se nominace může hodně obměnit. Navíc skončilo finále extraligy. O kluky, co v něm hráli, to chceme taky doplnit. V tuto chvíli těžko říct, jak bude nominace nakonec vypadat. Může se to hodně obměnit, ale taky nemusí.
„Nároďák a mistrovství světa by pro kluky mělo být nejvíc. Za nás to tak bylo a teď se to vrací. Kluci jsou hrdí, že mohou být v reprezentaci.“
Dříve se hodně kritizovalo, že hráči nemají zájem reprezentovat. V poslední době se to ale výrazně změnilo, že?
Jojo, tohle je hodně pozitivní. Kluci chtějí jet, když mohou. Pochopitelně do toho vstupují věci typu, že někdo nebyl dlouho doma. Teď i vzhledem ke covidu se někdo za rodinou nedostal v podstatě celou sezonu, někomu se narodilo dítě a podobně. Vesměs kluci ale chtějí jet navzdory této složité době.
Navíc v minulosti začínalo mistrovství světa na začátku května, teď je to později. A pak už pomalu začne nová sezona. Důležité je, že kluci mají zájem. Chtějí jet, a tak by to mělo být. Nároďák a obzvlášť mistrovství světa by pro ně mělo být nejvíc. Za nás to tak bylo a myslím, že se to teď vrací. Kluci jsou hrdí, že jsou v reprezentaci a mohou jet na šampionát.
Po vydatné porci tréninků za sebou konečně máte i první zápasy s Rakouskem…
Trénování je jedna věc, ale největší zábava jsou zápasy. Ty jsou důvodem, proč děláte hokej. Jako bývalý hokejista vzpomínám, když jsem jednou vypadl s Plzní, čekal jsem na mistrovství světa a měsíc jsme museli jen trénovat.
Zápasy jsou o něčem jiném. Ukážou, jak na tom jste. Může se stát, že nějací borci tady budou dva a půl měsíce, než mistrovství světa začne. Před šampionátem máme dohromady devět zápasů, už se nebude tolik trénovat, přijde více taktiky. Budou se řešit přesilovky, oslabení. Kluci se dostanou do zápasového tempa a začnou dělat to, co je baví nejvíc.
Foto: Jan Beneš, Český hokej
V áčkové reprezentaci se daří rozšiřovat realizační tým. Jak to vnímáte?
Jsem z toho nadšený, je to fakt profesionální. V Plzni jsme na něco zvyklí, s Jardou Špačkem jsme oba byli v NHL a víme, jak to tam fungovalo. Samozřejmě už je to delší doba a hokej se někam posunul, ale co se týče Filipa Pešána, musím povědět, že to je opravdu paráda.
Jezdí po světě, byl na různých stážích, z Liberce, ještě když tam působil, vybudoval prvotřídní klub v extralize. Máme skvěle zpracované materiály. Pracují tady s námi výborní videotechnici, Honza Morkes nám pomáhá se statistikami a já mám názor, že ty nikdy nelžou. Hodně nám to pomáhá.
Všechno vychází od Petra Nedvěda. To je borec, který toho spoustu dokázal, a zároveň je klidný. Atmosféra mezi námi je skvělá. Všichni jsme si padli do oka, a to je důležité. Realizační tým spolu musí vycházet. Je to práce spojená se zábavou, člověk se tam těší každý den. Tou zábavou ale nemyslím žádné alkoholové dýchánky. Jde o to, že nás práce naplňuje, ale umíme se zasmát nebo si ze sebe udělat srandu.
„V dorostu a juniorce musí být konkurence, a ta nám chyběla. Teď se to začne zlepšovat, ale změna se neprojeví hned.“
Odbočme teď na chvíli k českému mládežnickému hokeji, kde vidíte jeho největší problém? Váš kolega Jaroslav Špaček zmínil, že mu nejvíce chybí důvěra rodičů v trenéry…
To je jedna věc, ale já si myslím, že největší je problém je malá konkurence. Teď se to změní, ale nepřijde to hned. Bude to nějakou dobu trvat. V mládeži je potřeba, aby si děti hlavně hrály, ať je to baví a my jich měli co nejvíc. Abychom na ně nehulákali, aby na hokej chodily s nadšením. Vše by mělo mít formu herních věcí. Teď ale mluvím o těch nejmenších.
Jakmile se přesuneme k devítce, dorostu a juniorce, tam už musí být konkurence. A ta nám chyběla. Bylo strašně moc týmů, ale teď se to začne hodně zlepšovat. Bude padat pět nebo šest mančaftů. Najednou bude méně mančaftů s kvalitnějšími hráči, takže najednou vznikne konkurence, která nám tolik chybí.
Teď si myslím, že to konečně bude správné, ale změna se neprojeví hned. Hráči budou hrát o všechno, bude daleko víc kvalitnějších utkání. Těším se na to, protože bude o co hrát.
Foto: hcplzen.cz
Pandemie koronaviru ochromila mládežnický hokej. Neobáváte se, že část dětí může o sport zcela ztratit zájem?
Tohle je složité, ale všichni jsme na tom stejně. Doufám, že už to brzy skončí, že kluci půjdou na led včas a sezona začne normálně. Pochopitelně si nemyslím, že třeba extraliga začne klasicky na stadionech s diváky. Mládež by to ale ovlivnit nemělo. Týmy se musí nachystat na rozběhnutí soutěží.
V Plzni jsme chodili na led, dokud se mohlo. Snažili jsme se, aby kluci měli co nejvíc ledů, aby si ty své hodiny odtrénovali. Pak byl zase nějaký výpadek, ale doufám, že tohle brzy skončí a bude dostatek času, aby se mladí na sezonu dobře nachystali jak na ledě, tak v posilovně, aby soutěže byly opravdu kvalitní.
Pojďme k Plzni, kde se vám daří své odchovance a další mladé hráče úspěšně začleňovat do extraligového týmu…
Nejsme extra bohatý klub, abychom si mohli dovolit drahé posily, i když bez nich to také nejde. Měli jsme tady Milana Gulaše, který nám vyhrál spoustu utkání. Vždycky nějakou takovou hvězdu v týmu musíme mít, aby se od ní mladí kluci učili a v budoucnu nám to vrátili.
Ta doba už pomalu nastává, protože Milan je na odchodu. Kluci jako Péťa Kotýdek, Kantýs, Filip Suchý, Jakub Pour už nejsou úplně mladí, v áčku jsou čtyři sezony a postupně by se z nich měli začít stávat lídři. Zodpovědnost by měla ležet na nich.
„Milan Gulaš nám vyhrál spoustu utkání. Vždycky musíme nějakou takovou hvězdu v týmu mít, aby se od ní mladí hráči učili, a pak nám to vrátili.“
Po sportovní stránce by to ale byla velikánská ztráta, že?
Jasně, obrovská. Milan je hvězdou extraligy, dvakrát nás dotáhl k bronzové medaili a odehrál za nás spoustu utkání. To je jedna věc, a pak i ta další – jeho práce na tréninku či během zápasu, aby mladí hráči viděli, jak to má vypadat. Jeho přínos je velikánský. Pochopitelně nás mrzí, že u nás nejspíš skončí, ale to se nedá nic dělat.
Máte za Milana Gulaše vyhlídnutou náhradu, pokud by opravdu skončil?
Máme ji. Milan tady byl čtyři sezony, byl hvězdou týmu a spoustu zápasů nám vyhrál. Teď budeme muset jít do něčeho nového. Nevíme, jak to to bude vypadat, ale věřím, že to zvládneme. A tím, že do toho naskočí i noví kluci, to potáhnou i za něj. Tedy pokud Milan opravdu odejde.
Letos jste vypadli hned v předkole, kdy jste třikrát po sobě podlehli Olomouci. Pro vás asi velké zklamání, že?
Čekali jsme víc. Sezona byla složitá. O covidu se nebudu bavit, to mají všichni stejné. Během sezony jsme měli spoustu hráčů zraněných. Hlavně těch klíčových – například Pavla Musila, pak nám na strašně dlouhou dobu vypadl Tomáš Mertl, na konci se nám zranil klíčový bek Peter Čerešňák. Sezonu jsme přesto zvládli.
Měli jsme skvělý začátek, pak přišla zranění, ale vždycky jsme se z toho nějakým způsobem dostali. Na konci sezony nám kluci naskočili zpátky, ale pro změnu vypadl Čerešňák. Na to se však nechci vymlouvat.
Možná tam bylo i trochu podcenění, ale Olomouc byla jasně lepší a bojovnější. V každém utkání jsme tahali za kratší konec. Nedokázali jsme změnit tempo, přepnout na play off level a zaslouženě jsme vypadli. Olomouc byla zkrátka lepší.
Foto: Aleš Krecl, iSport.cz
Do následující sezony půjdete s novými trenéry Václavem Baďoučkem a Milošem Říhou. Proč volba padla právě na ně?
S Vencou Baďoučkem už jsme byli jednou nebo dvakrát v kontaktu byli. Když končil můj brácha Michal, někoho jsme hledali, ale nakonec jsme to udělali jinak. Teď, když jsme neprodloužili smlouvu s Láďou Čihákem a Jirkou Hanzlíkem, byla naše volba jasná. Vencu jsme oslovili znovu.
Měli jsme s ním i s Milošem jednání a jeho vize se nám líbila. Seděli jsme spolu několik hodin a kluci nám nastínili svou filozofii, kterou mají podobnou jako my v Plzni. Oba vědí, jaké jsou u nás podmínky, a že máme spoustu mladých kluků, se kterými musíme dělat. Všichni doufáme, že to bude fungovat.
Důležitým faktorem je i to, že k trenérům jde také Tomáš Vlasák. Zná ty kluky zná od mládeže. Podepisuje je, protože dělá sportovního manažera, takže se v nich vyzná i povahově. Do Plzně jsme je z nějakých důvodů vzali, takže spolupráce by měla fungovat. Potěšilo mě, že to Tomáš vzal.
Před pár dny to bylo přesně osm let od chvíle, kdy jste Plzni svým zlatým gólem trefil první titul. Vybavily se vám radostné vzpomínky?
V historii se moc nepatlám. Že bych na to nějak koukal, to vůbec. Spíš se dívám do budoucnosti. Pochopitelně vím, že to je osm let, a to je dlouhá doba. Už by to zase chtělo nějaký úspěch (směje se).
Foto: Milan Podpera, hcskoda.cz
Share on Facebook
