Střelec Veselý o Lajně, Prospalovi či formě: Jsem velký, těžko se odstavuju

Foto: Martin Kurfiřt, hcmotor.cz

Do nového angažmá vletěl jako uragán. V debutu za České Budějovice skóroval útočník Jan Veselý po minutě a jedenácti vteřinách, během prvních šesti zápasů Chance ligy pak nastřádal devět branek. Aktuální lídr tabulky střelců se pro Hokej.cz mimo jiné rozpovídal o Václavu Prospalovi, seriálu Lajna či o tom, jaké to bylo hrát proti Motoru.

HokejkaTV

Začátek v novém angažmá jste měl parádní, takový jste si snad ani nevysnil.
Poslední dva roky jsem ty začátky neměl tak aktivní jako teď, byly spíš takové vlažné. Přál jsem si, aby to letos bylo lepší. Zvlášť, když jsem přišel do takového týmu. Všichni víme, jak tím tady všichni žijí. Jsem za to strašně rád, že se to takhle povedlo a moje góly týmy nějak pomohly. Od toho tady vlastně jsem. Udělaly se nějaké body a vítězství, doufám, že to takhle bude pokračovat.

Nenastavil jste si tím až moc vysokou laťku?
Určitě je to nějaký nadstandard. Co víc si člověk může přát? Každý hráč chce dávat góly v každém zápase, mně se podařilo dát hattrick, dvakrát dva góly. Určitě jsem si ale vědom toho, že takhle nepůjde pořád. Už teď jsem v posledních třech zápasech gól nedal, ale věřím, že se k tomu vrátím a štěstí se mě bude držet celou sezonu. Hlavně, abych pomohl týmu.

Ve statistikách zatím máte jen jednu asistenci, ta navíc přišla až v šestém kole. Neutahovali sis z vás spoluhráči, že nenahráváte?
Ne, to ne. I když je pravda, že jednou na tréninku na mě trenér křikl, že ty góly jsou krásné, ale chtělo by to někdy i nějakou nahrávku (usmívá se). Je ale pravda, že jsem tam měl devět branek a určitě jsem chtěl někomu i nějaký gól připravit a připsat si asistenci. Nebo vystřelit, a aby to někdo dorazil. Nakonec se povedla v Jihlavě taková trochu náhodná, ale počítá se a jsem za ni rád. Doufám, že i asistence přibudou.

Zatím máte dobře nakročeno k překonání svých osobního maxima v bodech i gólech. Do jaké míry vás motivuje tohle?
V posledních dvou sezonách jsem měl 19 gólů, nepodařilo se mi dostat přes tu dvacítku. Bylo to trochu i vinou zranění. Je to škoda, ale podle mě i těch 19 je dobrá meta pro útočníka. Myslím si, že to každý hráč nedává každý rok, ke dvacítce je těžké se dostat. Každopádně vnímám, že mám dobrý začátek a určitě bych se chtěl zase na nějakých dvacet gólů vyšlapat, ne-li víc. Důležité ale je, aby pomohly týmu. Jestli jich bude pořád už jen devět a budeme vyhrávat, tak mě to bude těšit. Když by jich ale bylo víc a my bychom prohrávali, tak mě to zase tolik těšit nebude. Určitě bych se ale chtěl posouvat dál.

Foto: Martin Kurfiřt

Byl jste vždycky střelec?
Řekl bych, že byl. Vždycky mě tak považovali, ať už v dorostu či juniorce. Měl jsem být pokaždé tahounem. Ale dávat góly teď je samozřejmě úplně jiné, hokej se mění, je rychlejší, kontaktnější. Já mám teď nějakou výšku a kila, snažím se stát před bránou. Pak už je to na mých spoluhráčích, jestli mi to tam dávají a mě se daří to proměňovat. Což se teďka dařilo a doufám, že se to bude dařit i dál.

Obránci s vámi musí mít v před brankou hodně složitou práci.
Mám bezmála dva metry a sto kilo, takže pro nějaké slabší beky to asi není nic lehkého mě odtamtud dostat. Jsou ale i takový beci, kteří jsou silnější, a s nimiž mám naopak problémy já. Zatím jich ale není tolik. (usmívá se)

Start v Motoru se vám povedl. Jak v přípravě, tak v lize. Klubovou kasu jste naplnil asi docela hodně, ne?
Máte pravdu (usměje se). Mám tam první gól za Motor, první starty, hattrick, mám tam vypsanou Slavii, Třebíč, ve které jsem chvíli působil, a Ústí, kde jsem hrál minulý rok. Nějaké tisíce tam asi mám, taky svačinu. Klukům jsem ale říkal, že peníze do kasy dám rád. Udělali jsme týmové body, i mně se zadařilo. Je to takové to sladší placení.

Zmiňujete Slavii, kde jste si udělal dobré jméno, pak jste ale odcházel s rozporuplnými pocity. V pátém kole nové sezony jste ji srazil vítězným gólem. Chtěl jste se proti ní předvést? 
Určitě to nebyl obyčejný zápas. Slavii jako takovou jsem si velmi oblíbil, ale teďka samozřejmě bojuju za Motor. Když jsme proti Slavii hráli, byl to pro mě zápas, který jsem chtěl strašně vyhrát. Věřil jsem, že ho vyhrajeme. To se povedlo, dal jsem navíc vítězný gól, moje série se prodloužila na šest zápasů, z toho jsem měl radost. A myslím, že jsem ji dal i najevo.

Slavii jste si oblíbil a fanoušci si tam očividně oblíbili vás. Když jste se přesunul do Ústí nad Labem, a hrál potom v Edenu, domácí příznivci vyvolávali vaše jméno.
Ten vztah máme pořád, píšeme si na Facebooku, podporují mě, komentují mi fotky. Já je mám strašně rád a děkuju jim za to, jak mě v tom lednu podrželi. Zachovali se ke mně neskutečným způsobem a dali mi strašně moc sil. Dali mi najevo poděkování, jednou to bylo doma, pak to bylo i v Ústí, kdy se hrálo, a já byl zraněný. Sice jsem nemohl nastoupit, ale i tak přijeli a poděkovali mi. Já jsem ještě neměl možnost jim nějak veřejně poděkovat, takže bych tak chtěl učinit touto cestou. Dali mi sílu do dalšího průběhu kariéry. A neříkám, že se tam nikdy nevrátím a zase nebudeme tahat za stejný provaz.

„Teď vyšel první díl a myslím, že je to asi takový slabý odvar toho, co teprve nastane.“

Teď se o Slavii bude asi hodně mluvit díky populárnímu seriálu Lajna. Jste také jeho fanouškem?
Jo, viděl jsem celou první sérii. Když se minulý rok natáčela druhá, dostávali jsme nabídky, jestli do toho nechceme jít a něco natočit, ale bohužel se to natáčelo v noci. Každopádně jsme věděli o tom, že se chystá druhá série a těšili jsme se na ni. Teď vyšel první díl a myslím, že je to asi takový slabý odvar toho, co teprve nastane. Určitě to bude super a zase se to povede.

Zpátky k Motoru. Ten už se několikátou sezonu snaží probojovat do nejvyšší soutěže. Cítíte z celého klubu, že to chce konečně prolomit?
Myslím si, že no. Jde to cítit i z toho, jaký kádr se tady vytvořil. Myslím si, že je ohromně silný. Teď se daří třeba mně, ale myslím, že je jen otázka času, kdy se to rozjede na plné obrátky a začne se pořádně dařit i ostatním klukům. Abychom potvrdili, že je tady minimálně osm takových osm střelců. Přeju si, aby i ostatní kluci měli štěstíčko, a aby se jich drželo. Jak říkáte, už nějakou sezónu se tady o to pokouší, jak trenéři, tak hráči. Taky bych moc chtěl, aby se to letos konečně povedlo. Hrajeme dobře, máme na to. Navíc se to ulehčilo tím, že teď nebude baráž. Je to podle mě výhoda. Náš cíl je jasný.

Motor? Nemohl jsem udělat lepší rozhodnutí

Ještě vás ale čeká dlouhá cesta a v ní spousta překážek.
Je to tak. Zatím je stále začátek, ale nahoře se drží hodně týmů. Jsme tam my, týmy z Moravy – Přerov, Poruba, určitě se tam vyšplhá i Jihlava. Netroufnu si říct, jak se to bude vyvíjet dál. Naposledy doma jsme hráli proti Litoměřicím, které byly perfektně připravené. Pro nás je nevýhoda, že kdokoliv přijede do Českých Budějovic, tak se chce předvést a ukázat maximum. Znám to ze svého hlediska, když jsem hrál za Slavii, nebo právě v Litoměřicích. Když jsme věděli, že jedeme hrát do Budějovic, kde přijde šest tisíc lidí, tak se člověk těší na tu atmosféru a tak dále. Ale platí to i v případě, že jede Motor ven. Ti kluci se proti němu chtějí ukázat.

Jste rád, že teď můžete být na té druhé straně?
Určitě! Hned na začátku května, když se rozhodlo o tom, že půjdu do Budějovic, začali mi lidi psát, sledovat na sítích. Hrozně mě to potěšilo. Motoráci jsou úžasní. Chodili v ohromném počtu už na přípravu, teď na mistráky to samé. V tomhle jsem moc spokojený. Ale nejde jen o fanoušky, jde o celý klub. Nemohl jsem udělat lepší rozhodnutí. Je to krok, který mě může posunout dál. Trénuje se tu na vysoké úrovni, jinde jsem to nezažil. Já jen doufám, že klubu svými góly tohle všechno alespoň trošičku splatím.

Mluvíte o vysoké úrovni tréninku. Poznal jste na vlastní kůži, že o náročnosti pojetí hokeje v podání Václava Prospala se nenesou jen přehnané řeči?
Je to tak. On je rázný, jde si za svým cílem, který hrozně chce nejen on, ale i celé Budějovice. Na jedné straně je rázný, ale na druhé je to člověk, se kterým se dá normálně mluvit. Když má hráč něco na srdci, že se mu i třeba něco nelíbí, není to trenér, který by vám odsekl. On chce, abychom s ním mluvili, aby věděl, jak se cítíme. Je to potřeba. To, že hokej není procházka růžovým sadem, víme, je to makačka a on ji po nás požaduje. My zase věříme, že z jeho dobré přípravy pak budeme v sezoně čerpat. Byl na nás tvrdý v přípravě i teď, ale všichni víme, že nás to může jenom posunout dál.

RSS | Kontakt | Podmínky užití | Reklama - Provozovatel BPA sport marketing a.s. ve spolupráci s eSports.cz, s.r.o.

ISSN 1214-5718 | dotazy na redakci: redakce@hokej.cz, obchod/reklama: obchod@hokej.cz, technický provoz: webmaster@hokej.cz