Takové podmínky bych málokde dostal, líčí Hamrla. Tátu u premiéry neměl
Foto: Markéta Křížová, hcdukla.cz
V lednu se zlínský odchovanec Patrik Hamrla přestěhoval přes celou republiku, aby rostl v organizaci Karlových Varů. Teď se jako třetí gólman ročníku 2003 dočkal premiéry v Chance lize. A rovnou s vítězným puncem!
Hamrla vychytal Sokolovu výhru 3:2 po prodloužení na ledě silné Jihlavy. Ze začátku sice neoplýval stoprocentní jistotou, nepříspěl mu ani rychle inkasovaný gól. Jeho výkon ale postupně rostl a nakonec si sedmnáctiletý mladík důrazně řekl o další šance mezi dospělými.
Jaká byla vaše vítězná premiéra?
První třetinu jsem měl trošku respekt, přece jenom to pro mě byl první zápas za sokolovské áčko. Pak to ze mě spadlo a kluci mi pomohli, padali do střel. Trošku mě mrzel ten závěr, mohli jsme mít tři body, ale myslím, že když jsme z Jihlavy přivezli dva, nemáme se za co stydět.
Tím významnější moment na začátku vaší kariéry...
Přesně tak. Já si vážím každé výhry v mužském hokeji. Každý gól i každý zákrok, který tady mám, mě posouvá dál. Můžu být jenom rád, že v Sokolově dostanu šanci, a budu se ji snažit využít v každém zápase.
Kdy jste se vůbec dozvěděl, že v Jihlavě budete chytat?
Trenéři mi to řekli s předstihem, už někdy na konci předchozího týdne, že v Jihlavě začnu jako jednička. Čas na přípravu jsem měl dlouhý a myslím si, že mi to i pomohlo. Mohl jsem tomu psychicky i fyzicky přizpůsobit celý tréninkový týden.
„S panem Mensatorem jsme měli video na jihlavské útočníky a přesilovky, s tím mi ohromně pomohl. I psychicky, patří mu díky.“
Dělal jste něco jinak, než kdybyste se chystal na zápasy juniorky?
To ne. Ale s panem Mensatorem jsme měli video na jihlavské útočníky a přesilovky, s tím mi ohromně pomohl. I psychicky, patří mu díky. Jinak bych neřekl, že jsem něco dělal jinak.
Když mluvíte o psychice, zásadní pro vás asi bylo hodit za hlavu první inkasovaný gól po pěti minutách.
Přesně tak. Přepadl jsem na zadek a kdybych zůstal víc předkloněný, možná bych to chytil. Ale snažil jsem se to hodit za hlavu a jít dál. Byl začátek zápasu, takže příležitostí ještě zbývala spousta. Kluci mi pak suprově pomohli a musím jim poděkovat.
Foto: Markéta Křížová, hcdukla.cz
Jak můžete zápas porovnat s juniorkou?
Přišlo mi to rychlostně zhruba stejné, ale čím jsou ti hráči starší, tím jsou zkušenější a vytvářejí si šance, přejíždí mezi sebou. V tom bych asi viděl rozdíly. Budu se snažit makat v tréninku, abych dostal co nejvíc příležitostí, protože zápas mě posouvá víc než trénink. To je jasné.
Jak se vám sokolovský tým líbí? Působí jako dobrý mix zkušených hráčů a mladíků, kteří svou kvalitu prokázali třeba i v Jihlavě. Patrik Prymula a Michal Gut dali góly.
Souhlasím. Sokolov před touto sezonou posílil a přivedl super hráče, mladí se zase rvou o každý kotouč. Tím si myslím, že máme hodně navrch oproti některým starším týmům. Můžu říct, že to mužstvo opravdu šlape.
„Dostávám tady v mužském hokeji víc příležitostí než ve Zlíně, za to jsem ohromně vděčný.“
V organizaci Karlových Varů jste od ledna. Jaký pokrok jste ze svého pohledu udělal?
Musím říct, že ze Zlína jsem si přinesl věci, které teď zdokonalujeme s panem Mensatorem, popřípadě v Karlových Varech s panem Kněžickým. Pan Mensator je super, chodí se sokolovským áčkem v podstatě do každého tréninku. Pilujeme všechno, co se dá. Domácí zápasy natáčí a hned do večera mám zpětnou vazbu. Tím si myslím, že se hodně posouvám. Dostávám tady v mužském hokeji víc příležitostí než ve Zlíně, za to jsem ohromně vděčný.
Byl právě tohle hlavní motiv vašeho přestupu?
Ano, jednou z motivací byl i ten seniorský hokej.
Dorazil se na vaši sokolovskou premiéru podívat táta?
Bohužel ne, protože v současné situaci leží doma v karanténě, takže nemohl přijet. Ale díval se přes televizi. Doufám, že byl šťastný (usmívá se).
Foto: Markéta Křížová, hcdukla.cz
Jak vůbec kvitujete, že máte tátu odborníka, který vidí každou chybu a není to jenom nějaký váš fanoušek?
Má to samozřejmě plusy i mínusy, ale jsem za něj ohromně rád. Řešíme spolu ohledně hokeje i gólmařiny všechno. Samozřejmě chytal v jiné době, ale vážím si každého jeho postřehu a sám si to pak vyhodnotím. Co mi radí, to si většinou beru do hlavy. Myslím, že v tomto ohledu mám výhodu oproti ostatním klukům.
Snaží se vás držet na zemí, když se vám něco povede? Ať už v klubu, nebo reprezentaci...
Jo, cpou mi to do hlavy i s dědou. Snažím se to mít v hlavě uspořádané a jít zákrok od zákroku, trénink od tréninku a zlepšovat se dál a dál, protože je mi teprve sedmnáct let, takže jsem ještě nic nedokázal. Budu se snažit těmito malými krůčky dosáhnout co největších úspěchu a pak se třeba můžeme bavit o něčem jiném.
„Je mi teprve sedmnáct let, takže jsem ještě nic nedokázal.“
Chcete se dál rozvíjet v karlovarské organizaci, nebo přemýšlíte o zahraničí?
Podmínky, které mám v Karlových Varech, bych asi málokde dostal. Ať se bavíme o České republice, nebo o zahraničí. Z tohoto pohledu určitě nikam odcházet nechci, jsem tady maximálně spokojený. V aktuální situaci ani nevíme, jestli se sezona dohraje, nebo nedohraje, a jaká budou opatření. Každopádně bych chtěl v organizaci Karlových Varů zůstat zatím co nejdéle.
Sice je doba špatná, ale pozitivem je víc šancí pro mladé.
Přesně tak. Je ohromné plus pro nás mladé hráče, že se soutěž zavřela a týmy nespekulují, jestli se spadne, nebo nespadne. V tom si myslím, že máme výhodu. Máte pravdu, že to je plus nynější doby. Ale fanoušci nemůžou přijít na stadion, což je takové zvláštní. Snažíme se hrát, s kým to jde, kdo není nemocný. Snad se soutěž dohraje v pořádku a budeme pomýšlet i na nějaký úspěch.
Foto: Markéta Křížová, hcdukla.cz
Share on Facebook
