Tátovy výtky jsem nesnášel, přiznává Maláč. Po Rittichovi osekává soupeře
Foto: Ronald Hansel, Juniorský hokej
Dorostenci Jihlavy mají v novém roce výbornou formu, díky které se dostali do bojů o play off ELIOD Extraligy. Pozici brankářské jedničky si naplno užívá Filip Maláč, následník svého otce, jenž si za pomoci spoluhráčů ve skupině D vylepšil statistická čísla.
Jihlava vstupovala do nadstavby s jednobodovou ztrátou na vedoucí příčku, která se ji v průběhu prosince vzdálila i na devět bodů. Od Nového roku však Dukla neprohrála v základní hrací době. „Hodně nám pomohlo, že přišli kluci z juniorky. Více jsme se semkli a řekli jsme si, že chceme vybojovat play off. Klukům taky došlo, že musíme hrát jako tým, což jsme začali plnit,“ libuje si Filip Maláč.
Zlepšení výkonů mělo počátek ve vánoční přestávce, kterou svěřenci Štěpána Moravce a Jana Dršaty strávili trénováním. „Na dobu kolem Vánoc nám trenéři připravili dobrý plán. Byla tam i nějaká kondice, která týmu určitě pomohla. Kluci se konečně naučili blokovat střely, což mi hodně pomáhá a ulehčuje mi to práci,“ říká mladý brankář.
„Trenéři za to kluky hodně chválí a já osobně jsem rád, že kluci mají ve statistikách trenéra třeba dvacet zblokovaných střel. Mám potom o tolik snadnější práci a zvedne to celý tým,“ pokračuje Maláč, který v déčku inkasoval průměrně 1,84 gólu na utkání.
„Začal jsem od nového roku hodně bruslit a mám více pohybu, a to jsou možná faktory, kvůli kterým se mi začalo více dařit a inkasoval jsem jeden, dva nebo maximálně tři góly. Snažím se každý den zlepšovat, ale chytám pořád stabilně. V porovnání s ostatními brankáři nemám nějaké výkyvy, že bych jednou chytal skvěle a pak špatně,“ líčí.
Foto: Ronald Hansel, Juniorský hokej
Patnáctiletý brankář se kromě rad od svého otce Pavla Maláče může opřít i o zkušenosti z nejslavnější hokejové soutěže. „Vylepšuju drobnosti, které hodně probíráme s trenérem gólmanů panem Dršatou. Je v kontaktu s Davidem Rittichem, jeho zkušenosti z NHL hrají velkou roli. Dokáže poradit, co v jakých situacích a jak dělat,“ uvádí maskovaný mladík. „Nejzajímavější rada, kterou jsem pochytil, je osekávání hráčů, kteří stojí před bránou. Takové dělání si respektu,“ culí se.
Filip Maláč zatím zasáhl do všech sedmnácti zápasů nadstavby, když patnáctkrát začal a dvakrát střídal své kolegy. „Jsem rád, že mám důvěru trenérů a můžu každý zápas chytat. Jsem rád za šanci, kterou tady dostávám,“ děkuje na dálku koučům.
„Od začátku máme jako cíl stanovené play off, a to se nemění.“
Dukla má v nejvyrovnanější skupině D šanci na postup do vyřazovacích bojů, spoléhat bude muset i na zaváhání Mladé Boleslavi. „Od začátku máme jako cíl stanovené play off, a to se nemění. Není to nereálné, ale záleží hodně na Bolce, jak odehraje zápasy,“ uvědomuje si.
V závěru nadstavby má Jihlava těžký los. Hned na úvod přijde vysočinské derby s Havlíčkovým Brodem. „Jsou to hodně těžké zápasy. Bude to hodně o bruslení, protože Brod má výborné bruslaře. Když bude chytat Daniel Král, bude zápas o jedné až dvou brankách. Kdo dá první gól, bude mít výhodu,“ domnívá se Maláč.
Foto: Ronald Hansel, Juniorský hokej
Následovat bude bitva s Mladou Boleslaví, která okupuje první příčku s jedním zápasem k dobru. „To bude utkání o osobních soubojích a trpělivosti. Až přijede Boleslav, nenecháme ji nic zadarmo. Bude to hodně vyhrocené a půjdeme na krev,“ slibuje jihlavská jednička.
Jelikož otec mladého brankáře Pavel Maláč chytal napříč českými ligami a připsal si i reprezentační starty s vrcholem na bronzovém juniorském šampionátu, jeho syn se od počátků pasoval do role strážce svatyně. „Měl jsem to jasné, protože už od mala v přípravce jsem zůstával vzadu a chtěl jsem chytat. Říkali mi, ať jdu dopředu, ale já jsem chtěl vždycky zůstávat vzadu a chytat, i protože jsem chodil koukat na taťku,“ vypráví.
„Když mi táta něco vytýkal, hned jsem se urazil. Teď už si nechám říct.“
Přesto se občas pustí k ohrožování branky s mladšími brankáři. „Někdy ještě v páté třídě jsem to střídal a chodil i do útoku, což mě baví do teď. Chodím s malými hokejisty jako trenér brankářů, takže na ně jako hráč střílím,“ prozrazuje jihlavský rodák, který se musel srovnat i s otcem na pozici trenéra.
„Taťka mi hodně pomohl hlavně na začátku, protože mi dal spoustu cenných rad. Když jsem byl v první nebo druhé třídě, chodil s námi na led jako asistent. Bylo to dobrý a užíval jsem si to, ale nesnášel jsem, když mi něco vytýkal. To jsem se hned urazil. Teď už si to nechám říct, takže spolu jenom rozebíráme zápasy. Vždycky vypíchne nějaké horší situace a hlavně góly, pak mi řekne i dobré věci a chválí mě,“ uzavírá Filip Maláč.
Foto: Ronald Hansel, Juniorský hokej
Share on Facebook
