Tisícovkař Čachotský o kariéře i nájezdových sázkách. Co příští rok?
Foto: Markéta Křížová, hcdukla.cz
Tomáš Čachotský je nebývalým příkladem klubového patriotismu. Jako první hráč v historii jihlavské Dukly překročil magickou hranici 1000 odehraných zápasů v dresu druhého nejúspěšnějšího klubu československé hokejové historie. „Odmalička jsem byl vychovávaný v tom, že budu hrát za Duklu, a zůstalo mi to," říká upřímně.
Odehrál jste nedávno 1000. zápas v dresu Dukly, to už je kus života, co?
Jak říkáte, už je to nějaká doba. Musím říct, že na celou tu dobu vzpomínám opravdu rád.
Po kariéře tenhle milník oceníte možná ještě víc, že?
Myslím si, že to tak bude. Před zápasem si oslavu tolik neužijete, když se soustředíte na utkání. Po něm už na to bylo více prostoru. Moc děkuju všem, kteří se na téhle události podíleli.
Největším dárkem pro vás bylo předpokládám vítězství…
Je to tak. My jsme takový zápas potřebovali. Doufám, že se to díky němu otočí a že Jihlava zase začne vyhrávat.
Mrzí vás hodně, že jste jubileum nemohl oslavit přímo v Jihlavě?
Je to škoda, ale ta situace je taková, jaká je. Musím každopádně poděkovat všem lidem, kteří dorazili. Užil jsem si to. Je ale pravda, že bych svůj tisící zápas radši odehrál přímo v Jihlavě.
A přemýšlíte o tom, že si kariéru ještě o pár let prodloužíte, abyste si v nové multifunkční aréně zahrál?
Lhal bych, kdybych řekl, že o tom nepřemýšlím. Na druhou stranu je to tak strašně do budoucna… A člověk neví, co bude zítra. Rozhodně by to ale bylo hezké vyvrcholení mojí kariéry, kdybych si v nové aréně ještě zahrál.
Na zranění moc netrpíte, tak proč by to nevyšlo, že…
Když jsem byl mladší, hodně jsem si přidával a dělal spoustu věcí navíc. To je způsob, jak můžete jít hokejové dlouhověkosti naproti. A samozřejmě potřebujete i štěstí. Dneska už si tolik přidávat nemůžu. Naopak musím víc dbát na regeneraci.
„Bylo by hezké vyvrcholení mojí kariéry, kdybych si v nové aréně ještě zahrál."
Vzpomenete si na svůj první zápas v jihlavském áčku?
Bylo to na začátku tisíciletí. Já tehdy hrál za jihlavskou juniorku a trenéři mě vytáhli rovnou do semifinále s Libercem.
Už tehdy jste měl v hlavě, že budete jihlavským patriotem?
Popravdě je to tak strašně dávno, že ani nevím, co jsem měl v hlavě. (usmívá se) Odmalička jsem byl každopádně vychovávaný v tom, že budu hrát za Duklu, a zůstalo mi to.
Tomáš Čachotský při oslavě 1000 zápasu za Jihlavu | Foto: Facebok HC Dukla Jihlava
Proto jste z Jihlavy nikdy neodešel na delší dobu?
Kdybych dostal super nabídku, asi bych ji vzal, protože extraliga je přirozeně výš než první liga. Já ale pořád doufal, že si ji s Duklou vybojujeme a budeme ji stabilně hrát.
„Odmalička jsem byl každopádně vychovávaný v tom, že budu hrát za Duklu, a zůstalo mi to."
Postoupili jste dvakrát. Poprvé v sezoně 2003/04, tehdy byla jihlavská smůla to, že NHL vyhlásila pro další ročník výluku, což znamenalo, že prakticky všichni vaši soupeři byli výrazně posíleni, že?
To si myslím taky. Pokud by výluka v sezoně 2004/05 nebyla, možná bychom extraligu udrželi. Hodně zápasů nám tenkrát uteklo o gól, který jsme většinou dostali v závěru. Právě v těchto situacích ukázali hráči z NHL svou kvalitu.
Pociťoval jste proti Jágrovi, Eliášovi a spol. velký respekt?
Vlastně ani ne. Samozřejmě jsme o nich věděli a zahrát si proti nim byl velký zážitek, ale přehnaný respekt jsme necítili. Do každého zápasu jdete s tím, že ho chcete vyhrát, ať už proti vám stojí kdokoliv.
„Pokud by výluka v sezoně 2004/05 nebyla, možná bychom extraligu udrželi."
Druhý postup se vám podařil v sezoně 2016/17. Dá se říct, na který vzpomínáte raději?
Každý postup je krásný, ale pro mě byl ještě mnohem cennější ten druhý. Tehdy jsme neměli tým vyloženě na postup, v prvoligové sezoně jsme odehráli 21 prodloužení a vyhráli snad 20 z nich. Každý zápas byl nadoraz. Potkala nás spousta zranění, ale měli jsme výbornou partu, přičemž i díky ní jsme postup v prolínací baráži vybojovali.
O rok později vám v prolínací baráži chyběl k záchraně extraligy bod. Šlo o nejtěžší okamžik vaší kariéry?
Musím říct, že jo. Byla to pro mě obrovská rána a patrně to nejhorší, co se mi v kariéře stalo. Nebyli jsme klasický poslední tým, nedostávali jsme nálože zápas co zápas. K záchraně nám chyběl kousek a o to těžší to bylo. Dostával jsem se z toho ještě celou následující sezonu.
„Když nám k záchraně extraligy chyběl bod, bylo to patrně to nejhorší, co mě v kariéře potkalo. Dostával jsem se z toho celou následující sezonu."
Jednou z vašich největších specialit jsou nájezdy, měl jste je rád odmalička?
Ani nevím, spíš šlo o to, že jsem nikdy nebyl vyloženě střelec, takže jsem chtěl mít varianty zakončení alespoň do nájezdů. Je pravda, že na trénincích jsem nájezdy vždycky piloval fakt hodně.
Tomáš Čachotský | Foto: Nela Dittrichová, hcdukla.cz
To muselo s brankáři proběhnout hodně sázek, co?
Jo, bylo jich hodně. (směje se) Většinou o Colu, vždycky šlo o to, abychom ze sebe dostali to nejlepší.
„Nikdy jsem nebyl vyloženě střelec, takže jsem chtěl mít připravené varianty zakončení alespoň do nájezdů."
Zpět do současnosti, kolik zápasů ještě v Jihlavě před návratem do Českých Budějovic odehrajete?
S Jihlavou jedu ještě v sobotu do Zlína, poté budu do konce sezony v Českých Budějovicích.
Ve Zlíně vás možná vyvolají, strávil jste tam rok a místní fanoušci na vás vzpomínají v dobrém.
I já rok ve Zlíně hodnotím kladně. Kolem hokeje se pohybovali dobří lidé, přičemž na ledě jsem se snažil odvádět maximum. Našel jsem si tam kamarády a s některými jsem v kontaktu dodnes.
Berete nynější štaci v Českých Budějovicích jako svou možná i poslední misi v extralize?
Stoprocentně.
„Lidé v klubu to berou tak, že jsem v Jihlavě odvedl nějakou práci, takže mi vyšli vstříc."
Takže Jihlava neměla problém vás uvolnit, ačkoliv její výsledky nejsou ideální?
Lidé v klubu to berou tak, že jsem v Jihlavě odvedl nějakou práci, takže mi tentokrát vyšli vstříc a já jsem za to rád. Bavili jsme se o tom důkladně a shodli se.
V Českých Budějovicích občas naskakujete v jednom útoku s Milanem Gulašem a Lukášem Pechem. Parádní zážitek, že?
Jasně! Jsou to top hráči v naší extralize. Musím říct, že jsem se díky nim naučil zase něco nového.
„Vzhledem k tomu, že v Jihlavě nová aréna ještě nestojí, tak pokud bychom se v Českých Buděovicích dohodli na podmínkách, nejspíš bych tam do toho šel i příští rok."
Nesnaží se vás tři protihráči hecovat tím, že vás posílají do důchodu?
Myslím, že ne. (směje se) Nebo o tom alespoň nevím, vždycky se snažím soustředit se hlavně na svou hru a na to, co mám dělat, aby byl můj výkon co nejlepší.
Kdyby před vás Stanislav Bednařík předložil smlouvu na příští rok, přijal byste ji?
(zamyslí se) Vzhledem k tomu, že v Jihlavě nová aréna ještě nestojí a příští rok ještě určitě stát nebude, tak pokud bychom se dohodli na podmínkách, nejspíš bych do toho šel. Bylo by to pro mě super.
Tomáš Čachotský | Foto: Petr Tibitanzl, hcmotor.cz
Share on Facebook
