Triumf v turnaji? Obrovský úspěch, i pro našeho trenéra, říká Naar
Foto: Ronald Hansel, Juniorský hokej
Junioři Hradce Králové zvládli změnu trenéra a došli už dvě kola před koncem pro triumf v turnaji O Pohár DHL. O klíčové sérii, důležitých faktorech a dalších okolnostech se rozpovídal sedmnáctiletý obránce Jakub Naar.
Vyhráli jste turnaj O Pohár DHL. Co to pro vás znamená?
Pro mě i pro celý tým to znamená hodně, protože to nebyla lehká záležitost. Velkou zásluhu na tom má trenér David Kočí, kterého jsme měli prvním rokem a hodně nám pomohl. Zapomenout nesmím ani na asistenty pana Luštince a Řeháka.
Když jste zmínil vliv koučů: Bylo náročné se srovnat s příchodem nového trenéra před sezonou?
Myslím, že jsme se přizpůsobili jednoduše, protože trenér začal s taktikou, kterou jsme hráli i předtím. Šlo hlavně o suchou přípravu, kde jsme dostávali větší dávky, ale trenér věděl, co dělá. Všichni se zvládli přizpůsobit úplně v pohodě.
V Třinci jste sice prohráli, ale urvali jste potřebný bod. Přišla tedy radost?
Nekoukali jsme na to, že nám bod stačí k prvnímu místu a pokud ho získáme, budeme definitivně první. Chtěli jsme hlavně vyhrát zápas, což se nám nepodařilo. Vůbec jsme nevnímali, že už můžeme být první. Radost vlastně žádná nepřišla, říkali jsme si jenom, že je škoda prohraného zápasu.
„Pro mě i pro celý tým to znamená hodně, protože to nebyla lehká záležitost.“
Kdy jste si tedy uvědomili svůj triumf?
Až se spoluhráči v autobuse jsme si říkali, že bychom první místo mohli nějak oslavit, až se dohrají všechny zápasy. Hlavně chceme následující dva domácí zápasy zvládnout a získat šest bodů. Půjdeme do nich naplno, abychom se vrátili do naší série.
V čem byl pro vás turnaj nejtěžší?
Na začátku sezony jsme hráli s plnou sestavou, ale postupně nám kluci odcházeli do první ligy. Například Matěj Morong s Péťou Popplem šli do Kadaně a postupně odešli i nějací obránci. Bylo to těžké, ale soustředili jsme se na to, že tři nebo čtyři odchody nám neublíží. Pořád jsme věděli, že se musíme soustředit na naši hru, která nám vyhovovala.
Foto: Ronald Hansel, Juniorský hokej
Co za celkovým triumfem stojí?
Plnili jsme to, co nám trenéři říkali. Nedělali jsme zbytečné chyby, i když jich tam pár bylo. Ale ne, abychom něco podělali úplně. Koncentrovali jsme se na to, co nám trenér řekl, a to je hlavní důvod, proč jsme vyhráli.
Dokázal byste nají klíčovou část turnaje?
Nejdůležitější byla série asi třinácti zápasů bez prohry, která nám hodně pomohla do dalších kol. Vždycky jsme chtěli jenom vyhrávat a neprohrávat. Říkali jsme si, že by byla škoda o takovou šňůru přijít.
„Přiznám se, že to není tak vysoko jako zlatá medaile z olympijského festivalu mládeže, ale je to obrovský úspěch.“
Jak vysoko si vítězství ceníte?
Přiznám se, že to není tak vysoko jako zlatá medaile z olympijského festivalu mládeže, ale je to obrovský úspěch. To i pro našeho trenéra, který nás má prvním rokem. Zjistil, jaké jsme mužstvo, a dokázal s námi pohár vyhrát. Je to fajn.
Evropský olympijský festival mládeže není stará událost. Jak na reprezentační turnaj vzpomínáte?
Dobře, protože jsem tam byl se spoluhráčem z Hradce s Tomášem Peričkou, se kterým jsme se o tom nedávno bavili. Říkali jsme si, že to bylo super. I když se potkáme s dalšími hráči na venkovních zápasech, povídáme si o tom.
Foto: Ronald Hansel, Juniorský hokej
Jakou máte osobně sezonu?
Pro mě nebyla úplně povedená, protože jsem hodně zápasů nebodoval, ale v některých jsem gól nebo asistenci urval. Sezona by mohla být pro mě lepší, ale hlavní je, že se podařily týmové výsledky. Nejlepší pro mě byla sezona 2017/2018, kdy jsme vyhráli s mladším dorostem titul a měl jsem bod na zápas. Byla to skvělá sezona i z pohledu party. Věděli jsme, co chceme, a šli jsme si za tím.
V čem jsou vaše silné stránky?
Jsem hodně útočný obránce, takže se snažím podpořit každý útok a vystřelit nebo dobře rozehrát. Snažím se podpořit kluky v útoku, aby nejeli jenom tři útočníci, ale s nimi i obránce. V tom je moje velké plus.
„Byl bych rád, kdybych se na mistrovství podíval. Je to jeden z mých snů.“
V reprezentaci z úspěchu v sedmnáctce pokračuje i s osmnáctkou. Jak si užíváte akce s národním týmem?
Vždycky si to užívám. Je velká motivace ukázat se lidem a trenérům, aby si mě vybrali na další kemp. Je fajn, že se se spoluhráči vidíme třeba po dvou měsících.
Jak vidíte své šance urvat nejcennější nominaci na mistrovství světa?
Říká se, že proběhne změna trenéra, takže si nejsem jistý, jak to bude vypadat. Se svými výkony bych v nominaci být mohl. V ročníku 2002 je ale hrozně moc dobrých obránců, nedá se to tahle říct. Byl bych rád, kdybych se tam podíval. Je to jeden z mých snů, abych se dostal na mistrovství světa. To by bylo super.
Ještě se chci zeptat na jednu věc. Vy jste sice Hradečák, ale narodil jste se v Pardubicích, že? Čím to?
Já vlastně ani nevím, proč jsem se tam narodil. Myslím, že v Hradci byla nějaká špatná porodnice nebo něco takového, narodila se tam i ségra. Ale jenom jsem se tam narodil, s hokejem jsem začínal v Hradci Králové, takže jsem čistý Hradečák.
Share on Facebook
