Tykání hvězdám? Snad je to v pohodě, směje se Rousek. Proč byl táta naštvaný?

Foto: Aleš Krecl, Český hokej

(STOCKHOLM, od našeho zpravodaje) Občas si musí připadat jako ve snu, Lukáš Rousek aby se sem tam štípl, jestli se za chvíli neprobudí. Kometa letošní sezony se nejprve prosadila do Sparty, ve čtvrtek si výtečný bruslař připsal první start v národním týmu. A po sezoně možná uspěje v draftu NHL. "Je to krása," pochvaluje si devatenáctiletý mladík.

Ještě minulý týden by neřekl, že z něj bude brzy reprezentant. „Hodně mě potěšilo, když jsem se dozvěděl, že jsem mezi náhradníky. V průběhu týdne před kempem mi bylo řečeno, že budu v pondělí a v úterý s týmem trénovat. No a pak z toho vyšlo, že odletím do Švédska," popisuje.

Góly proti Plzni? Díky tomu jsem se v reprezentaci necítil zakřiknutý

Ze skvělé zprávy je pořád nadšený. „Užívám si to hodně," potvrzuje. A nijak netají, že byl jako nováček dost vykulený. „Ze začátku určitě. A jsem i teď, ještě tomu furt nemůžu uvěřit," hlásí. Automaticky plní povinnosti greenhornů, je moc rád, že může sedět v kabině s hvězdami českého národního týmu. „Sbírám puky, také občas pomáhám kustodům, když něco potřebují. To je samozřejmé," usměje se.

Foto: Jan Beneš, hcsparta.cz

Když poprvé přicházel do šatny, kde seděla esa jako Kovář, Gulaš, Kvapil, cítil napětí. „Všem hráčům jsem začal tykat, vykám jen členům realizačního týmu. Všem jsem podal ruku, pozdravil jsem čau. Nikdo nic neříkal, tak si myslím, že v pohodě," směje se slušně vychovaný hoch.

Rousek se do elitního výběru prosadil dva měsíce poté, co na něj nezbylo místo v sestavě dvacítky pro mistrovství světa. I to potvrzuje, jak bleskově vylétl. Den před reprezentačním srazem dal dva góly Plzni, byl jasně nejlepším hráčem Sparty. Tohle představení mu s ohledem na reprezentaci hrálo do karet. „Bylo to povzbuzení, pomohlo mi to i v nároďáku. Necítil jsem se tu úplně tak zakřiknutý."

Proti Švédům jsem zjistil, jak jsou ti nejlepší jinde. Bruslařsky i fyzicky

Nováček, který ještě před dvěma lety válel za mládež pražských Letňan a skoro nikdo ho neznal, dokázal, že kdo tvrdě maká, je schopný a jde si za svým, ten uspěje. Jako jeden z mála mladíků na sebe v Tipsport extralize skutečně upozornil, díky tomu poprvé poznává atmosféru utkání národního mužstva. „Je to pro mě velká motivace. Jsem na tomhle turnaji, ve čtvrtek jsem odehrál zápas se Švédskem a zjistil, jak jsou ti nejlepší jinde. Bruslařsky i fyzicky. Musím na sobě hodně makat," uvědomuje si.

Foto: Jan Beneš, hcsparta.cz

Premiéra proti Tre Kronor byla v případě sparťanského žolíka krátká, ale počítá se. „Dostal jsem pár minut, za to jsem rád. Užíval jsem si to celý zápas, hlavní bylo vítězství," hlásí. Velkou radost měla také rodina. Především tatínek Martin Rousek, v minulosti bývalý dlouholetý útočník Sparty. „Jsme v pravidelném kontaktu. Po každém zápase si voláme, vždycky mi k tomu něco řekne," reaguje Lukáš. Je táta stále přísný jako v dětství? „Dřív byl přísnější, teď už je to s ním trošku lepší. Dokáže i pochválit. Jak se poslední dobou dařilo, tak mě táta chválil za výkon. Ale vždycky tam něco našel," usměje se.

Martin Rousek si kdysi také zahrál za reprezentaci. V prosinci 1995 si připsal dva starty na Vánočním poháru ve Finsku, národní mužstvo se tehdy rozdělilo na dvě poloviny. Ta druhá absolvovala Cenu listu Izvestija v Moskvě. Předával tatínek synovi mezistátní zkušenosti? „Říkal mi, že je trošku naštvaný. Překonal jsem ho, do reprezentace jsem se dostal dřív než on. Ale samozřejmě to je s humorem, moc mi to přeje. Je rád," dodává Lukáš závěrem.

Roman Will před premiérou v národním týmu

RSS | Kontakt | Všeobecné obchodní podmínky a pravidla | Cookies | Nastavení soukromí | Ochrana osobních údajů | Sledování streamů | Reklama - Provozovatel BPA sport marketing a.s. ve spolupráci s eSports.cz, s.r.o.

ISSN 1214-5718 | dotazy na redakci: redakce@hokej.cz, obchod/reklama: obchod@hokej.cz, technický provoz: webmaster@hokej.cz