Umím být i nasraný, líčí kapitán Pirátů Tomica. Proč mu hlavou probleskl konec?

Foto: piratichomutov.cz

4. srpna 2018, 13:34

Gregor Tluk

Před startem společných tréninků chomutovských Pirátů a úvodními přípravnými zápasy hrál naposledy ještě před minulými Vánocemi – konkrétně 22. prosince 2017 doma proti Vítkovicím. Marka Tomicu následně na dlouhé týdny a měsíce vyřadila ze hry střela jednoho ze spoluhráčů. Zkušený sedmatřicetiletý útočník se nevzdal a už znovu brázdí led ROCKNET ARÉNY.

Do nové sezony, v níž může odehrát jako šestnáctý v historii Tipsport extraligy 1000. zápas, navíc půjde jako kapitán mužstva.

Vybavíte si osudný okamžik, který vám už ve 32. kole předchozího ročníku nejvyšší soutěže ukončil sezonu?
Jeden můj nejmenovaný spoluhráč vystřelil a trefil mě přímo nad brusli, takže jsem měl zlomenou holeň.

Jednalo se o nejdelší pauzu od hokeje?
Asi jo. Možná je podobné, když jsem dostal koňara a musel jsem na operaci, aby mi vyndali hematom. Jinak se třeba dalo hrát s drátama. Tím pádem tohle bylo asi zatím nejhorší. Nejspíš bych nestihl zápas, ani kdybychom se dostali do play off a v něm došli daleko, protože posílení nohy trvalo hrozně dlouho a navíc se celá od kolena dolů musela rozhýbávat.

Boj o desítku a tím pádem postup do předkola Generali play off jste sledoval jen z hlediště. Trpěl jste hodně?
Každé zranění je samo o sobě nepříjemné a v naší situaci ve druhé polovině loňské sezony možná o to víc. Snažil jsem se kluky podporovat, to jediné se dá v takové chvíli dělat. Zabrat dostávala hlavně psychika, protože prognóza byla od začátku taková, že nejspíš nestihnu ani konec sezony.

Čím jste se tedy rozptyloval?
Hodně mi pomáhalo, že tu se mnou byla rodina. Manželka zaslouží velké poděkování a uznání za trpělivost, protože jsem pro ni v tu chvíli byl vlastně třetí dítě. Ani malého jsem si nemohl pochovat, protože jsem chodil pět týdnů o berlích. Chodil jsem i do kabiny, abych si vyčistil hlavu a jen neležel doma. Občas jsem si četl, ale s televizí jsem měl smůlu, protože pánem ovladače je náš starší syn. (směje se) Na seriály jsem koukal v noci, když jsem nemohl spát. To jsem se probudil třeba ve dvě, do pěti koukal a zase šel spát.

Jak těžké bylo naskočit na suchu do tréninku?
Neskutečně. Začal jsem zkraje května a trochu se to přizpůsobilo mému stavu. Stejně jsem ale byl čtrnáct dní zavařený, měl svalovou horečku a bylo mi špatně. Měl jsem totálně přehřátý organismus a vzpomněl jsem si na slova biatlonového trenéra Rybáře, že návrat bolí víc než normální trénink. Jednoznačně se mi to potvrdilo.

Nepomyslel jste na úplný konec s hokejem?
Když jsem se vrátil se sádrou o berlích, hned jako první jsem si sedl k internetu, přestože vím, že jde o největší chybu. Vím, že bych to neměl dělat, ale stejně jsem vlezl na nějaké diskuze a četl si, jaké komplikace lidi potkaly, když jim zlomenou holeň operovali. To mi hlavou konec kariéry probleskl, ale rychle jsem jej zaplašil. V první chvíli se totiž i v mém případě řešilo, jestli bude potřeba operace, ale naštěstí se to zahojilo i bez ní. Člověk se snaží být pozitivní, ale v určitých momentech to nejde. Naštěstí doktoři odvedli perfektní práci a já jsem zpátky.

Poslední utkání jste hrál v prosinci. Užíváte se nynější zápasy o to víc, i když jde „jen“ o přípravu?
Takhle bych to asi neřekl. Spíš je beru jako test, jak na tom noha je a jak bude reagovat na zápasovou zátěž tělo. Neřekl bych, že jsem z toho vydřený, jak se říká. (usmívá se)

Tušil jste, že vás trenér Vladimír Růžička vybere jako nového kapitána mužstva?
Vůbec jsem to neřešil, šlo to úplně mimo mě.

Pokud se nepletu, na klubové úrovni budete stálým kapitánem poprvé. Je to tak?
Je. Na Slavii jsem jen občas zaskočil za zraněného Kácu.

Jaký budete kapitán?
Myslím, že se to v kabině nebude moc lišit od předchozích let. Když se mi něco nebude líbit, ozvu se. Snažím se všechno řešit v klidu, ale výjimečně umím být i nasraný.

Během dlouhé kariéry jste zažil několik kapitánů. Použijete něco, co jste s nimi zažil?
Spíš to vezmu podle vlastního pocitu. Samozřejmě nějaká komunikace směrem k rozhodčím bude, ale nehodlám někde brečet, fňukat a neustále za nimi jezdit. Oni toho stejně moc nezmění. Maximálně vám něco vysvětlí nebo vás pošlou pryč. Teď se k tomu stavím takhle, ale může se stát, že člověk ztratí nervy. Občas k tomu dojít může. (směje se)

Tým znovu přišel o některé důležité hráče. Čeká vás nejtěžší chomutovská sezóna?
To bych teda chtěl slyšet, která moje chomutovská sezona byla jednoduchá. (směje se) Každá sezona je svým způsobem těžká. Letos jsme přišli o Michala Vondrku a bude složité ho nahradit. Na Slavii jsem ale taky zažil postupné odchody opor do ciziny, vždycky se je povedlo nahradit. Vyšvihl se někdo jiný. Věřím, že to tak bude i tentokrát. Musíme si navzájem přát a táhnout za jeden provaz. Když to někomu nepůjde, nemůže chodit po kabině uražený, ale makat, aby se zlepšil.

RSS | Kontakt | Všeobecné obchodní podmínky a pravidla | Cookies | Nastavení soukromí | Ochrana osobních údajů | Sledování streamů | Reklama - Provozovatel BPA sport marketing a.s. ve spolupráci s eSports.cz, s.r.o.

ISSN 1214-5718 | dotazy na redakci: redakce@hokej.cz, obchod/reklama: obchod@hokej.cz, technický provoz: webmaster@hokej.cz