Upřímný Meluzín o reprezentaci: Otevřela mi oči, neskutečná krása se dívat
Foto: Ronald Hansel, Juniorský hokej
Před startem sezony zaplnil novinové titulky díky dvěma gólům za A-tým Komety. Od té doby Erik Meluzín zase poctivě maká v juniorce, aby si brzo vysloužil další šanci. A maká snad ještě víc poté, co si v prosinci i únoru zahrál za českou sedmnáctku proti nejlepším týmům světa.
Syn dvojnásobného mistra světa Romana Meluzína patří mezi šikovné útočníky ročníku 2002. Loni strávil coby mladší dorostenec většinu času ve starší kategorii, takže když se po reorganizaci soutěží musel posunout do juniorky, neznamenalo to pro něj žádný problém.
„Já mám už odmalička rád, když hraju proti starším hráčům. Je to ve větším tempu a jsem na to zvyklý,“ hlásí, ačkoli jeho parťáci i protihráči v soutěži můžou být starší až o tři roky. Podobnou pozici bude mít po posunu ročníků i příští sezonu. „Nevím, je trochu zvláštní, že se to dva roky po sobě přehazuje. Ale týmy zůstanou stejné jako letos, budeme na všechno zvyklí,“ tuší.
Místo v týmu má Erik Meluzín pevné, prostoru dostává hodně. „Jsem jednoznačně spokojený. Hraju skoro celou sezonu s Markem Minárikem a Petrem Krejčím. Jsme sehraní a jde nám to spolu, takže pokud se někdo nezraní, trenér nás takhle nechává,“ pochvaluje si mladík, který má v popisu práce bojovnost i černou práci před brankou soupeře.
Góly hlavně připravuje, k osmi vstřeleným letos přidal 21 nahrávek. To ho řadí do nejvyšších pater produktivity v jeho ročníku, kde je ale brutálně odskočený jeden forvard. Řeč je samozřejmě o Johnu Jasonovi Peterkovi ze Salcburku, jehož 81 bodů působí tak trochu jako z jiného vesmíru.
Foto: Ronald Hansel, Juniorský hokej
„Moc na něho nekoukám, ale co si dovolí, to je samozřejmě úžasné. Když proti němu hrajete, tak to chce ho trochu dohrát a vyvézt ho z míry,“ říká Meluzín na adresu nejproduktivnějšího hráče celé soutěže. Kometa na něj vyzrála až v posledním vzájemném zápase minulý pátek, za pět předešlých nasbíral 16 bodů!
I díky tomu Brňané teprve podruhé rakouskou akademii zdolali. „Salcburk se řadí mezi nejkvalitnější týmy a je super, když ho porazíme. Jsou na tom hlavně suprově individuálně, ale právě z toho, že puky i předržují, můžeme těžit. Chodíme do brejků a dáváme z toho góly. Už jsme se na ně trochu naučili hrát,“ těší Meluzína.
Kometě před posledním víkendem nadstavby patří šesté místo, ale tabulka je hodně vyrovnaná. „Jasně že ji kontrolujeme, chceme se udržet někde, kde to potřebujeme. Už se snažíme připravovat na každý zápas, jako kdyby to bylo play off. Pak se do toho těžce dostává,“ vysvětluje útočník týmu, který by rád navázal na loňský titul svých předchůdců.
Do finiše sezony se Erik Meluzín pustil s dalšími zkušenostmi z národního dresu. Ke třem startům za šestnáctku přidal účast na trojzápase sedmnáctky proti Finům a pak zejména těžký turnaj pěti zemí ve Švédsku.
„Otevřelo mi to oči. Protože když jsem viděl ty individuality, jak na tom jsou, na puku, rychlostně, s viděním hry a vším... Neskutečná krása se dívat,“ popisuje upřímně. „Nejvíc určitě na Američany. Možná se mi ale proti nim hrálo nejlíp,“ přemýšlí.
Foto: Ronald Hansel, Juniorský hokej
Českým mladíkům bohužel turnaj nevyšel. Nedostali sice žádnou „dardu“, ale všechna čtyři utkání prohráli. „Je to blbé, ale nedá se nic dělat. Byli jsme rozhodně zklamaní. Nevyhrát ani jeden zápas, ani remízu, to je prostě špatné,“ skloní Meluzín hlavu. „Musíme na sobě v klubech všichni pracovat, abychom v mezinárodních zápasech mohli ukázat, že Česká republika taky umí hrát hokej,“ burcuje vzápětí.
Do Švédska se přece jenom vydal poměrně nezkušený tým. „Ale myslím, že dost hráčů tam bylo zkušených, co hráli za áčko ve svých klubech,“ nevymlouvá se útočník po porci čtyř zápasů v pěti dnech. „První a druhá lajna byly hodně nasazované, já jsem byl ve třetí nebo čtvrté, takže jsem měl míň prostoru. Fyzicky jsem to zvládl v pohodě. Hokej je tam náročný, plný osobních soubojů, ale jde hlavně o to, kdo do toho dá srdíčko a kousne se,“ doplňuje.
Erik Meluzín na turnaji nebodoval, o motivaci do dalších měsíců má ale postaráno. „Rozhodně bych se chtěl do reprezentace zase dostat. Stejně tak i tady v klubu, zase si to zkusit v áčku a zahrát si nějaký zápas. Když dostanu nějakou šanci, musím ji využít,“ dodává. Třeba tak jako loni v srpnu.
Foto: Ronald Hansel, Juniorský hokej
Share on Facebook
