Už to musíme seknout a dostat se zpět na vítěznou vlnu, přeje si Jiří Bicek po prohře se Zlínem
Kladnu se po reprezentační pauze nedaří gólově zúročovat herní převahu nad soupeři, naopak Zlín se veze na vlně venkovních úspěchů. Tyto předpoklady vzájemné utkání plně vyplnilo, když se domácí Rytíři nedokázali přebít přes výtečnou obranu Zlína včetně démonického Sedláčka. Toho překonala pouze druhá kladenská řada, když šikovný útočník Jíří Bicek (na snímku) vyzval po sólu přes celé kluziště ke skórování kolegu Hlaváče. Hosté naopak trpělivě bránili a dařilo se jim postupně využívat nabídnuté šance. Sám Jiří Bicek mohl v úvodu třetí části skóre za stavu 1:2 vyrovnat, jenže před zlínskou brankou neuspěl a hosté brzy na to utekli na vyšší rozdíl branek. Tím si také pojistili již osmou venkovní výhru v řadě.
Utkání se Zlínem přineslo opět spoustu šancí Kladna a prohru. Jak proběhlo z vašeho pohledu?
„Bylo to přesně tak, jak říkáte. Měli jsme hodně šancí a neproměňovali jsme je. Párkrát jsme v zápase trefili tyčku, i za stavu 0:0. Oni pak dali dva góly, my jsme sice ve druhé části snížili, měli v poslední třetině přesilovky, ale Zlín dal vzápětí na 3:1. My to pak museli otevřít a hráli jsme v podstatě vabank. Dobré bylo, že jsme bojovali, ale hokej se hraje na góly.“
Určitě víte, jak se hraje proti Zlínu, pokud je ve vedení. Přesto jste hosty v první třetině nechali brankově utéct a nakonec se to ukázalo jako rozhodující...
„Věděli jsme už před zápasem, jakým stylem hrají. Že hodně brání střední pásmo a modrou čáru. Po první třetině jsme si řekli, že musíme puky nahazovat za ně a držet se pak v útočném pásmu. Občas se to povedlo, ale góly z toho nepadly. A to je pro výsledek nejdůležitější. Proto zápas skončil 4:1.“
Zlínská taktika venkovních zápasů je tedy asi hodně nepříjemná, že?
„Za vyrovnaného stavu i oni hrají a chtějí dát gól. A můžou také dělat chyby v útočné třetině. Ale když vedou 3:1, tak to už zabetonují, jsou tím známí. Ale i tak jsme se dostali do šancí, ale jejich brankář chytal výborně, my na druhou stranu neměli tolik štěstí.“
Takže ten jejich obranný val se asi špatně překonával...
„V první třetině jsme to zkoušeli individuálně jeden na jednoho. Ovšem viděli jsme, že tak to nejde. Takže byla možnost jedině házet puky za ně a jít tam ve dvou hráčích. A zároveň uzavřít mantinely, protože oni, když jsou v úzkých, tak to jednoduše pálí po prknech ven. Nesnaží se tvořit, a proto v jejich třetině dělají tak málo chyb.“
V utkání zaujaly dva momenty. Nejdříve jste po sólu přes celé kluziště předložil na jediný gól puk před bránu Janu Hlaváčovi, ve třetí třetině jste v jejím úvodu měl na holi za stavu 1:2 vyrovnání, ale nepotrestaný zákrok soupeřova obránce vám znemožnil zakončení a po chvilce hosté zvýšili. Jak jste viděl tyto situace?
„Těžko to teď hodnotit. Samozřejmě jsme byli rádi, když se podařilo stáhnout stav na 1:2. Jestli tam potom ten faul byl, nevím. Nedokážu to posoudit. Měl jsem tam pak ještě jednu šanci, kdy mi Pleky (Plekanec) nahrál krásně zpoza brány. Před bránou bylo ale moc hráčů a já ani neviděl, kde přesně je gólman. Jen jsem vystřelil a bohužel byl zrovna tam, kde měl být.“
Je to třetí zápas v řadě, v němž jste nedokázali tlak přetavit ve vítězství. Teď vás čekají těžká utkání na Slavii a s Plzní. Co s tím?
„Proti každému mužstvu se hraje trochu jinak, bude to i na Slavii. Musíme se do toho dostat, hrát jednodušeji. My si šance vytvoříme, v tom problém není. Jen nám to tam momentálně nepadá.“
Vás samotného zbrzdilo na úvod sezóny zranění, přišel jste o devět utkání. Už jste plně v zápasové pohodě?
„Začátek byl ještě takový všelijaký, to zranění přišlo hned v prvním zápase. Čekal jsem to krátkodobější, ale nakonec to bylo přes měsíc bez hokeje. To člověk začíná zase znovu. Ale už se do toho dostávám, cítím se dobře a góly už taky snad přijdou.“
Nastupujete ve druhé řadě s Hlaváčem a Paterou. Jak se hraje ve stínu formace z NHL?
„Člověk je na něco zvyklý a teď samozřejmě musí přijmout trochu jinou roli v týmu. Přišli hráči, kteří hrají výborně a ten čas, co dostaneme na ledě, si musíme odmakat. Jestli je to pět, deset nebo patnáct minut, to už je jedno.“
Jak se dá vypořádat se situací, kdy se první řadě zrovna nedaří, a pak se čeká, že zápas vezmete na sebe vy?
„Já si tedy nemyslím, že by se jim někdy nedařilo, vždyť kolik gólů už dali a jaký hokej hrají? Ale jsou to jen lidi a někdy jim to tam nepadne. Oni lidé teď očekávají, že dají pokaždé tři góly. Soupeři si na ně dávají velký pozor. Ne, že bychom nechtěli rozhodovat, ale jak my, tak i třetí a čtvrtá řada jsme jedno mužstvo a když každý přispěje nějakým tím polínkem, tak pak je to dobré.“
Pohybujete se letos stále na horních příčkách v tabulce, takže je útěchou, že letos se aspoň ty prohry lépe strávíte než loni?
„To sice ano, ale samozřejmě nás trápí a je potřeba se z nich poučit. Ale není to konec sezóny, nebo situace, kdy bychom někoho honili. Jsme stále někde nahoře, ale už to musíme seknout a dostat se zase na vítěznou vlnu.“
Share on Facebook
