V podstatě jsem to prochodil, směje se Jágr. Proč už je skoro jako Howe?
Foto: Antonín Vydra
Šest týdnů nehrál, po zranění natrženého přitahovače se Jaromír Jágr dlouho léčil a chystal na návrat. Pak naskočil proti lídrovi TELH a zase kraloval. Olympijský vítěz z Nagana vstřelil dva góly, přidal dvě nahrávky a měl velký podíl na tom, že Kladno v parádní bitvě skolilo favorita 8:4.
Takový comeback si možná sám nepředstavoval. Osobní statistiky každopádně neřeší. „Hlavní je, že jsme vyhráli. Pro nás to jsou zlaté body," říká spokojeně. Jágrovi bude za měsíc 48 let, znovu ukázal, co dokáže. A jak umí strhnout mužstvo.
Nejstarší hráč Tipsport extraligy už nevyniká v bruslařských dostizích nebo soubojích u mantinelu, ale hokej má v malíku pořád. Bylo to až neuvěřitelné. Jágr šest týdnů nehrál, ovšem proti Spartě znovu řádil. Čtyři body si v extralize připsal poprvé od prosince 2012.
Herní pauza byla dlouhá, jak jste se na ledě cítil?
Ani jsem nevěděl, co od toho očekávat. Potkalo mě zranění, které jsem nikdy předtím neměl. Mohl jsme s tím trošičku trénovat, nic naplno. Spíš jsem se soustředil na horní část těla, na střelu. A čekal jsem, až se uzdravím.
Návrat to byl parádní, dal jste dva góly a přidal dvě nahrávky.
Především jsme vyhráli. Dali jsme góly z přesilovek, což rozhodlo. Byl to takový zvláštní zápas – nahoru a dolů. Tohle není náš styl hry, moc gólů nedáváme. Na nás to bylo takové moc splašené, ale díky bohu jsme to zvládli.
Jágrův gól po návratu do sestavy
Cítil jste při utkání následky zranění? Bolelo to?
Nedostal jsem se do žádné situace, kdy by se muselo chodit tělo na tělo. Rychle jsem také nebruslil (usměje se). V podstatě jsem to tam prochodil.
Kdy padlo rozhodnutí, že na Spartě nastoupíte?
Měli jsme zraněné hráče, jen jsme potřebovali doplnit sestavu. Jinak bych hrát nešel. Chtěl jsem si být jistý, že když se vrátím, budu moci pořádně trénovat. Ono trénovat sám, nebo s mužstvem – to je něco jiného. Pokud nejste v sestavě, nemůžete trénovat v pětkách. Tudíž jsem vůbec nevěděl, co od toho čekat. Ale na druhou stranu se nám zranili dva hráči, takže jsme sestavu potřebovali doplnit.
Na Spartě jste prohrávali 2:4, ale berete vysoké vítězství 8:4. Je tím pádem radost ještě větší?
Šlo spíš o to, že se porazila Sparta. Pro nás je každý bod zlatý. Tady moc mužstev vyhrávat nebude. Kdykoli můžeš vzít Spartě body, tak je to skvělé.
Kde se vzala v Rytířích taková síla, že jste od stavu 2:4 nasázeli lídrovi tabulky šest branek?
Ta tam vždycky byla (usměje se). Co na to mám říci? Prohrávali jsme, hned jsme to během pár minut srovnali, což tě vrátí do hry. Věděli jsme, že jsme neměli moc přesilovek. Čekali jsme na to, až nějakou dostaneme, nakonec jsme z nich dali ve třetině třetině dva góly. To nám strašně moc pomohlo.
Foto: Antonín Vydra
Při početních výhodách jste si hodně rozuměl s Petrem Vampolou. Může to platit i v dalších zápasech?
Těžko říci, s panem Vampolou jsme byli poprvé na ledě (směje se). Takže nevím. Byli jsme spolu v týmu už loni, ale já byl dlouho zraněný, vrátil jsem se, když k nám přišel Tomáš Plekanec. S Petrem Vampolou jsem fakt nehrál, nejspíš jsme se nepotkali ani na přesilovkách. Naposledy jsme spolu hráli v Rusku, je vidět, že jsme si na ty časy před deseti lety vzpomněli.
Petr Vampola v pátek říkal, že byste Rytířům v početních výhodách hodně pomohl.
Zranil se nám Kuba Hajný. Já spíš počítal, že zůstanu třináctým útočníkem a počkám si na přesilovky. V první třetině jsem to šel zkusit. Bylo to dobré, snažil jsem se zápas udýchat.
Dnes jste nastoupil k soutěžnímu utkání rok před začátkem páté dekády profesionální kariéry, což se povedlo dosud jen Gordiemu Howeovi.
Pro mě to je nová informace. Na tohle jsme nekoukal. Je pravda, že první zápas jsem odehrál v roce 1988, teď je rok 2020. Utíká to... Doufám, že pár zápasů ještě dám.
Sparťanští fanoušci v první třetině předvedli choreo, na němž kritizovali váš názor na uzavření extraligy. Nemrzelo vás to?
Heleďte se, že si člověk řekne svůj názor, neznamená, že to je správný. Je to můj názor, já si za ním stojím. Chtěl jsem upozornit na financování sportu, chtěl jsme ukázat, že i náš nejpopulárnější sport má problémy s financováním. Co pak ty ostatní. To je jediné, co jsem řekl. Jak to dopadne, to už je víceméně jedno. Vidím, že jakmile někdo řekne něco, co by se mělo změnit, tak to není populární. Ale to se dá čekat. Spousta lidí by o něco přišla, jiní zase získali. Ti mlčí. Ti, co by něco ztratili, tak samozřejmě budou křičet. V pohodě. Už se k tomu nechci vracet. Svoje jsem řekl a tím to končí. Ať si každý dělá, co chce.
Na zápas do Prahy dorazila veliká spousta kladenských fanoušků. Cítili jsme na ledě jejich podporu?
No samozřejmě. Byli hodně slyšet. Z Kladna to sem máme blízko, lidí tady bylo hodně. Rivalita mezi Spartou a Kladnem vždycky byla. Tedy ne posledních pět let, kdy jsme hráli o patro níž (usměje se). Vzpomínám si, že vždycky to bývalo vyhecované. Na Spartu bylo na Kladně pokaždé vyprodáno, i v Praze přišla spousta fanoušků. Lidé si to pořád pamatují a těší se. Pro nás je Sparta největší rival.
Souvisel se tím nějak váš návrat do hry?
Né, vůbec. Já se bál, abych se nezranil a všechno se to zase neprotáhlo. Chtěl jsem si být stoprocentně jistý, že když se vrátím, tak neudělám nějakou kravinu.
Jak to bude dál? Zvážíte start před každým zápasem?
Věřím, že budu moci začít trénovat s mužstvem. Když budu v sestavě, tak doufám, že se to bude zlepšovat a zlepšovat.
Na Spartě jste si o sestavu řekl pořádně, co říkáte?
Uvidíme, co na to řeknou trenéři (směje se).
Foto: Antonín Vydra
Share on Facebook
