Velčovský o sezoně z povinnosti, vizi i neúměrné kritice: Mrzí, ale nezabalím to

Foto: osobní archiv Vladimíra Velčovského

22. července 2021, 17:18

Pavel Mandát

V šumperském hokeji se Vladimír Velčovský pohybuje už 16 let. Za tu dobu zažil celou řadu vrcholů i pádů. Na elánu a odhodlání mu to ale nijak neubírá. V otevřeném rozhovoru vypráví o tom, jak snáší kritiku, o své vizi i cílech pro nadcházející sezonu.

Byla pro vás právě uplynulá sezona tou nejtěžší za dobu vašeho působení v šumperském hokeji?
Neřekl bych, že byla nejtěžší, spíš nejhorší. Když děláte masivní sport, kterým je hokej a nemůžete ho dělat pro lidi, tak ten hokej nestojí za nic. Tak to je. S tím souvisí skutečnost, že ani sponzoři nemohli chodit v takovém rozsahu, který bychom si představovali. Neměli žádné skyboxy, jak to bývá běžné, protože ta opatření byla tvořena zejména pro velké extraligové stadiony. Naštěstí nehrozil padák, takže byl relativní klid. Ministerstvo průmyslu a obchodu společně se svazem následně jednalo o kompenzacích, což se ve větší míře povedlo. Nicméně je to zejména o hokeji, proto ta sezona byla nejhorší a já doufám, že už se nebude opakovat.

Loni jste společně s Kolínem a Vrchlabím dostali právo hrát Chance ligu, které jste přijal. Přijal byste Chance ligu při zpětném pohledu znovu?
Přijal bych ji. V té druholigové sezoně jsme do toho šlapali, vedli jsme o nějakých 30 bodů a chtěli jsme postoupit. Ty zdroje na to byly. To, že se soutěž pak ukončila a rozhodlo se od zeleného stolu, na to se historie neptá. Jak říkám, my jsme Chance ligu hrát chtěli a taky jsme ji hráli. Ale samozřejmě jsme ji chtěli hrát s lidmi v ochozech.

Jenže diváci chodit nemohli. Jak byste z hlediska vašeho klubu vyčíslil ztráty na vstupném?
Ztráta vyčíslená je. V průměru na jedno domácí utkání klub přichází o 70 až 100 tisíc. Z toho se samozřejmě odečítají mandatorní výdaje související s pořádáním hokejového utkání. Každopádně ztráty byly obrovské.

„Přehodnotili jsme priority a s odstupem času si myslím, že jsem udělal dobře."

Asi i proto jste byl pro variantu, aby se soutěž nedohrávala, že?
Bez diváků to nemá cenu. Byl jsem spíš pro to počkat, případně to nehrát či soutěž ukončit dřív. Za mě to nedávalo smysl, netajil jsem se tím a defacto jsem to nechtěl hrát. Ale z rozjetého vlaku se nevystupuje. Někdo o tom mluvil víc, někdo o tom mluvil míň, přičemž já jsem patřil k těm hlasitějším. Ale zase, když hrajete soutěž, v přihlášce se zavazujete, že ji budete hrát a že ji dohrajete – nejlépe bez dluhů. Jinak klub nedostane dotaci a mimo jiné by došlo ke znevěrohodnění soutěže. Takže ono to není tak jednoduché. Proto se to dohrálo se vztyčenou hlavou a jedeme dál.

Šumperk byl loni nejednou kritizován za skladbu svého mladého kádru. Ale mně přijde, že v sezoně, kdy se nepadalo, byl přesně tohle váš záměr. Mohl jste sestavit zkušenější a dražší tým, ale nechtěl jste, aby byla ekonomická zátěž pro klub ještě výraznější.
Popsal jste to velmi přesně. Defacto nebylo o co hrát, hrálo se o třetinu méně zápasů a prakticky nikoho to nebavilo. Je třeba říct, že to nebavilo ani hráče, ti sice chodili do práce, ale bez náboje a emocí nemá sport smysl. Chtěl jsem hlavně zastavit debakly 1:8 a podobně, které tady byly a nechtěl jsem skončit poslední, což se povedlo. Samozřejmě jsem chtěl i trochu ušetřit, což se taky povedlo. Například jsme neměli asistenta trenéra, to máte v kombinaci s nutnými posilami další statisícové položky navíc. Přehodnotili jsme priority a s odstupem času si myslím, že jsem udělal dobře.

Jenže řada fanoušků viděla v té chvíli jen výsledky, které většinou dobré nebyly a následně vás veřejně grilovali. Jak jste to snášel?
Na jednu stranu se fanouškům nedivím. Ať už na hokej přímo chodí, případně jsou u online přenosů, tak prostě vždycky chtějí mít co nejlepší výsledky, to je jasné. Jenže už právě mnohdy nevnímají to zákulisí. To znamená, kolik to stojí, jací jsou tady hráči a podobně. Já ovšem musím dbát i na něco jiného než jen na výsledky. A kritika? Jestli někdo říká, že to nečte a že to nevnímá, tak to čtou a vnímají hráči i já. To víte, že není příjemné, když na sebe čtete kritiku. Ale já už vstupují do šestnácté sezony v klubu a za tu dobu už mám tolik zkušeností, abych se z toho nezhroutil, přestože různé tlaky na výsledky a podobně tomu mnohdy nahrávaly. Nicméně to musím vždycky zvládnout, nadechnout se a jít dál.

Za těch šestnáct let už jste asi poznal, že Češi umí spíš kritizovat než chválit...
Bohužel, ono je to dané internetem a sociálními sítěmi. Tam si každý myslí, že je trenér, mistr světa a olympijský vítěz. Platí zásada, že když se vyhraje, tak vyhráli hráči a když se prohraje, tak prohrál majitel. Pokud si na to nezvyknete, tak tohle dělat nemůžete. Mě to mrzí, těžce to nesu, ale kvůli tomu to nezabalím. Troufám si říct, že jsem člověk, který v životě něco dokázal a který rád čelí výzvám. A zpravidla na konci vyhrává. Beru objektivní kritiku na klub, potažmo na sebe, protože já ho reprezentuji. Ale naprosto nechápu až osobní ataky na mou osobu od některých diváků, které jsou mnohdy nejhrubšího zrna. Nikomu jsem nic neudělal, nic jsem neukradl, firma je pod permanentní kontrolou a vždy bez ztráty kytičky. Já mám stůl čistý. Jenže někteří mají pořád pocit, že do toho můžou kecat. Všechno platí jen do určité míry.

„Vstupují do šestnácté sezony v klubu a za tu dobu už mám tolik zkušeností, abych se z kritiky nezhroutil.

A když se ta míra překoná, už pak nastává pocit, že vás to ani nebaví, co?
Je to tak, přičemž to je ten nejhorší pocit, který se může stát, protože pak ztratíte potřebný drajv. Takové pocity je proto potřeba překlenout a jít dál.

A neměl jste přece jen po konci uplynulé sezony pochybnosti, jestli vám stojí za to se dál v šumperském hokeji angažovat?
Tahle sezona byla naprosto anomální. Těžko se člověk mohl podívat do zrcadla a říct, že za všechno může on sám. Byla tam spousta objektivních překážek. Za spoustu věcí klub, hráči ani sponzoři nemohli. Daleko jiná situace bude teď. Víte… Loni mi třeba dvakrát nabízel rezignaci trenér Sobotka, který to vzal na sebe a chtěl tak uvolnit situaci v kabině. Já jsem ji nepřijal, protože pár kol do konce v době, kdy o nic nejde, mi to přišlo zbytečné. Tak jsem ho přesvědčil, aby sezonu dotrénoval. To všechno vás stojí úsilí. Jako i to, když máte pocit, že některým hráčům je to jedno, protože na vypjaté situace nejsou zvyklí. Pak musíte využít všechny své zkušenosti, aby z toho nebylo fiasko.

Foto: Věra Václavková, dracisumperk.cz

Nyní děláte všechno pro to, aby byla následující sezona výrazně lepší. Sám jste se nechal slyšet, že si nepamatujete dobu, kdy byste se do toho v Šumperku až takhle obuli. Co vás přimělo k tak diametrální změně postoje? Je to i osobní hledisko v tom smyslu, že nerad prohráváte, a tak si teď chcete napravit chuť?
Mně se na vás líbí, že vy pokládáte otázku a v tom dovětku si odpovíte přesně tak, jak já chci odpovědět. (usmívá se) To se mi opravdu líbí. Je to přesně tak, jak říkáte. Loňská sezona byla špatná po sportovní i ekonomické stránce, letos je největší změna v tom, že spadnout může až pět mužstev. No a vám to samozřejmě už od povahy není jedno. Už během února jsem věděl, kam to směřuje, takže jsem postupně začal vybírat hráče a tvořit tým. Děláme zkrátka všechno pro to, abychom nespadli. To je jediný cíl.

Ale na druhou stranu má váš posílený kádr na víc než jen na to, aby nespadnul, ne?
Pane redaktore, já mám k té soutěži obrovský respekt. Moje výhoda je v tom, že už jsem do ní Šumperk několikrát z pozice majitele vedl, takže vím, kdo proti nám stojí. Jsou to povětšinou hokejové bašty, z pozice hokejové mapy je Šumperk vesnice. Samostatná jednotka na severu Moravy. Byli jsme schopni dominovat druhé lize, ale kde jsme hráli první ligu? V podstatě pokaždé někde na chvostu tabulky. Takže mluvit při možném sestupu až pěti mužstev, že je naším cílem víc než záchrana, to za mě prostě ne. Vše ostatní bude pověstná třešnička na dortu. Bylo by to super, kdyby se něco víc povedlo, ale všechno si musí sednout.

„Už během února jsem věděl, kam to směřuje, takže jsem postupně začal vybírat hráče a tvořit tým. Děláme zkrátka všechno pro to, abychom nespadli."

Ono je někdy možná lepší čekat míň a pak být příjemně překvapen, že?
Je to tak. Ten sestupový padák je široký. Může to potkat i tradiční kluby, které s něčím takovým vůbec počítat nebudou. Rozhodovat budou detaily. A jak říkám… Můžou tam zahučet kluby, pro které je to naprosto nepředstavitelné.

Vy děláte všechno pro to, aby se vás sestup netýkal. Budete na hráče i trenéry vytvářet o to větší tlak, když je váš letošní tým o tolik dražší?
U mě je to úměrné. Když je tým dražší, tak do něj musíte narvat samozřejmě nejen peníze, ale i odpovídající zázemí, pak jsou logicky vyšší i očekávání. Ale to je dáno tím padákem až pěti mužstev. My chceme být trvale do 12. místa, zvlášť na konci měsíce, když se dělají výplaty, protože pak to má vztah i k prémiím… Rozpočet je vyšší o 5 až 5,5 milionu, ten rozdíl je právě v tom, že se teď neví, jak si tým sáhne na prémie.

Z kolika procent máte momentálně rozpočet na novou sezonu naplněný?
Zhruba ze 60 procent. Dále je to samozřejmě potřeba naplnit, jak mnou, tak i spřátelenými fyzickými a právnickými osobami. Je všeobecně známá věta, kterou říkám už léta: Je mi jedno, jakou soutěž budu hrát, ale musím ji hrát a dohrát bez dluhů.

„Rozpočet je vyšší o 5 – 5,5 milionu."

Z pohledu sportovního jste v této fázi sezony spokojen jak?
Mým záměrem bylo stáhnout do Šumperka maximum šumperských odchovanců. Je jasné, že stoprocentně se mi to už nepodaří, ale z velké části se mi to povedlo, takže spokojenost panuje. Jsou tu zkušení hráči, kteří tady mají své zázemí a jsou ošleháni extraligou i první ligou. Dostal jsem se do značné finanční zátěže už tím, že jim u nás platím hostování, protože jsou to kluci, kteří patří Spartě, Třinci a podobně. Pak jsou tu také jejich platy, které jsou významnou položkou, neboť nejde o mladíky na try outu. Věřím, že se mi tyhle investice během sezony vrátí a že jich nebudu nikdy litovat.

Foto: Věra Václavková, dracisumperk.cz

Osu týmu jste skládal vy, nebo hrála roli konzultace s trenéry?
Prvotní záměr byl můj. Poté jsme podepsali trenéry Martina Janečka a Lukáše Majera, kterým se moje vize líbila a postupně jsme na ni začali spolupracovat, přičemž jejich role se stala výraznou. Vybíráme hráče nejen podle výkonnosti, ale i podle charakterových vlastností, protože ne každý dobrý hokejista je dobrým článkem do kolektivu.

„Věřím, že se mi tyhle investice během sezony vrátí a že jich nebudu nikdy litovat."

Jak jste vlastně spokojen s dosavadní prací Martina Janečka a Lukáše Majera?
Musím říct, že z toho mám opravdu dobrý pocit nejen já, ale troufám si říct, že i hráči. Pan trenér Janeček zanechal v Šumperku velmi výraznou stopu. Oba jsou navíc fundovaní, ctižádostiví a týmu věnují hodně úsilí.

Dá se říct, ze kterého hráčského příchodu máte největší radost?
Nerad bych na někoho zapomněl, ale určitě Žálčík, Kindl, Drtil, Vachutka, Rutar… Pak tu máme řadu mladých kluků, ale tohle je místní kostra, která by to u nás měla táhnout.

Nicméně předpokládám, že kádr ještě finálně uzavřený nemáte.
Máme tu třináct útočníků a na jednoho z Vítkovic čekáme. Okýnko je otevřené, přičemž kolem našeho přátelského zápasu s Vítkovicemi 4. srpna by se to mělo rozhodnout. Čili třináct až čtrnáct útočníků pod smlouvou bude strop. Podobná je situace v obraně, kde chceme mít osm až devět beků. Nějaké zamýšlené akvizice nám přitom nevyšly, takže do obrany ještě někoho zkušenějšího hledáme. K tomu máme tři brankáře. Když se ale podíváte na naši soupisku, jsou v ní někteří hráči na zkoušce. Pokud vše vyjde, tak jsme kromě toho jednoho obránce plní.

Zmínil jste spolupráci s Vítkovicemi. Máte představu o tom, kolik hráčů z ostravského celku by se u vás mohlo objevit?
Početně to není stanovené. Moje představa byla čtyři až šest, ale teď už je víceméně jasné, že tohle nevyjde. Počítám, že budou dva až čtyři, protože vítkovický kádr je taky poměrně užší, takže budou zvažovat, koho mají pustit. Osobně budu rád, když nám tady někoho nechají na delší dobu. Tím je myšlený minimálně měsíc, neuznávám střídavé starty, kdy k nám těsně před zápasem přijede mikrobus hokejistů a po zápase odjíždí.

Takový přístup jste praktikovali před pár lety a moc se neosvědčil.
Říkávám, že jsem z něčeho takového už vyléčen. (usmívá se) Byli jsme farma Pardubic, spadli jsme. Dřív jsme byli farma Třince, ale taky jsme spadli. Tohle už nechci, sice je to bez takového partnerského klubu dražší, ale jsem přesvědčen, že jde o správnou cestu. Navíc my letos nebudeme mít prostor zkoušet nějaké mladé kluky z extraligy. Když přijde takový hráč, musí na něm být hned vidět, že je to posila.

„Počítám, že u nás budou dva až čtyři hráči z Vítkovic."

Kromě toho, že jste vlastníkem hokejového klubu, jste zároveň úspěšným podnikatelem. Dají se zkušenosti z podnikatelské sféry přenést do řízení sportovního oddílu?
Každou životní zkušenost, kterou získáte, můžete přenést do čehokoliv. V minulosti jsem například zastával funkci předsedy dozorčí rady hradeckého fotbalu na nejvyšší úrovni, byl jsem i v dalších exponovaných pozicích se stovkami podřízených, což se dá dohledat. Všechno tohle vám dá celou řadu zkušeností, které už pak jen rozvíjíte. Protože v normálním lidově řečeno běžném životě většinou nepoznáte, jaký charakter, kdo má a jak se kdo chová. To se většinou pozná až v nějakých krizových situacích, ke kterým v kolektivu dochází například při odvolání trenéra, špatných výsledcích, případně při nějaké uměle vyvolané kauze a podobně.

Takové zkušenosti se vám pak hodí při proslovech v kabině, co?
Není mým úkolem, abych chodil do kabiny. Jsou samozřejmě situace, kdy tam jsem. Například při zahájení a zakončení sezony. Občas mi i trenér řekne, abych před hráče zašel, promluvil k nim a lidově řečeno jim zvednul mandle. To pak přirozeně jdu, ale když všechno probíhá normálně, tak byste moje oficiální návštěvy v kabině během sezony spočítal na prstech jedné ruky.

Když se vám bude dařit, předvedete letos další oslavné tanečky?
Jasně! Musí se ale hlavně hrát a musíme bavit fanoušky. Pak tomu půjdu naproti a nemám s tím problém. Jsem zvyklý, že jsem středem pozornosti, mě zná víc lidí, než jich znám já. Ale jak říkám… Prvotní je, aby se nám dařilo a aby byla záchrana v soutěži. Je to práce jako každá druhá, přičemž ta práce musí být vidět a musí být výsledky.

Draci Šumperk doplnili mužstvo ✍️✍️✍️

Zveřejnil(a) Hokej dne Středa 21. července 2021

RSS | Kontakt | Všeobecné obchodní podmínky a pravidla | Cookies | Nastavení soukromí | Ochrana osobních údajů | Sledování streamů | Reklama - Provozovatel BPA sport marketing a.s. ve spolupráci s eSports.cz, s.r.o.

ISSN 1214-5718 | dotazy na redakci: redakce@hokej.cz, obchod/reklama: obchod@hokej.cz, technický provoz: webmaster@hokej.cz