Vychovali esa, teď balancují na hraně. Hrozí nám velký problém, říká Nečas
Foto: Petr Nedvěd, hokejzr.cz
Martin Nečas, Martin Kaut, Tomáš Rolinek, Petr Vampola. To jsou jen některá hokejová jména, která světu dal Žďár nad Sázavou. Už jen z toho je vidět, že na Vysočině hokej dělat umějí, navíc ve skromných podmínkách. Přesto klubu reálně hrozí problémy: pokud se situace nezlepší, mohou být dokonce až fatální. Zejména o problematice mládežnického hokeje hovoří v obsáhlém rozhovoru pro hokej.cz generální manažer Plamenů Martin Nečas starší.
Ve Žďáru jste oznámili návrat klubového odchovance Petra Vampoly. Z něj musíte mít obrovskou radost, že?
Jojo, jsem moc rád, že se nám s Petrem podařilo domluvit. Má vztah k regionu, je to mistr světa a v hokejovém světě persona. Byl to náš sen, aby se vrátil na Bouchalky. Můžu vám říct, že včera dopoledne (ve středu pozn. red.) se byl sklouznout na ledě, odpoledne jsme ho udělali a večer proti Kometě hrál. Pro fanoušky je to pecka.
Pro vaše mladé hráče určitě taky.
Jednoznačně, máme v týmu pět našich juniorů, pro ně je to obrovská škola. Stejně tak i pro ty starší kluky. Petr jim má co předat. Už jen jeho přístup k zápasům, to je obrovský přínos pro všechny. Navíc nám vyšel i středeční zápas, když jsme porazili rezervu Komety, o to to bylo okořeněné. Lidi se přišli podívat na Petra, ale i na Kometu, která má ve druhé lize zvuk. Je to sice béčko, ale když přijede Jožka Kováčik, Tomáš Malec nebo Kamil Brabenec, lidi na to slyší. Vyšlo to se vším všudy.
Jak dlouho jste s Petrem Vampolou jeho návrat do Žďáru pekli?
Bavili jsme se o tom posledních čtrnáct dní. Původní myšlenka byla taková udělat z toho benefici pro dobročinné účely, ale od toho jsme nakonec vzhledem k hygienickým opatřením upustili. Vrátíme se k tomu snad později, aby to nemuselo být šité horkou jehlou. Nakonec to proto dopadlo tak, že jsme si s Petrem řekli, že si za nás půjde zahrát soutěžní zápas. Jak jsem říkal, osobně jsem z toho nadšený. Snad nám ještě v nějakých domácích zápasech pomůže, když bude chtít, my budeme jedině rádi.
„O Petrově návratu jsme se bavili posledních čtrnáct dní. Původní myšlenka byla taková udělat z toho benefici pro dobročinné účely, ale od toho jsme nakonec vzhledem k hygienickým opatřením upustili."
Počítáte tedy s tím, že ho ještě budou lanařit kluby z vyšších soutěží?
Myslím si, že určitě. V první lize může spadnout až pět mančaftů, po Vánocích proto podle mě začne velký boj o body. No a moc takto kvalitních a volných hráčů na trhu není. Petr už má sice nějaký věk, ale pořád se udržuje a pořád má obrovskou kvalitu. Navíc pro některé kluby by to byl vyloženě průser, kdyby spadly o patro níž, takže zájem o služby Petra určitě bude.
V tabulce jsou Plameny zatím třetí. S tím musíte být spokojen.
Je to paráda. Moc nám nevyšly úvodní dva venkovní zápasy, ale to bylo i vinou zranění a nemocí. Teď si to podle mě začíná sedat, hrajeme dobrý hokej, dáváme hodně gólů… I Petr říkal, že z toho má dobrý pocit. Budu se opakovat, ten nám může opravdu hodně pomoct ve všech směrech.
Váš předchůdce na pozici generálního manažera klubu Miloslav Šimon mi loni řekl, že se u vás hraje za zákusky. Platí to pořád?
Doplním to, hrajeme za zákusky, za chlebíčky a za drobné prémie. Nikdo u nás nemá smlouvu, ale snažíme se, aby si kluci něco odnesli alespoň na tu svačinu, když to tak řeknu. V rámci prémií jde dejme tomu o tři tisíce, když se nám daří a děláme body. Tady bych rád vyzdvihl skutečnost, že kluci mají skvělou partu, hrají proto, že je to baví. Co mám informace, tak i někteří hráči v krajských ligách mají smlouvy. Klobouk dolů před naší partou kolem kapitána Martina Plevy.
Nebýt vámi zmíněné party, tak už druhá liga ve Žďáru asi není, že?
Řešili jsme to loni, kdy jsme chtěli ligu odhlásit. Tehdy nám pomohlo město, které nám poskytlo půjčku 1 400 000 korun. Za to bych chtěl poděkovat starostovi Martinu Mrkosovi. Ale není o tom, že bychom ty peníze dostali jen tak, musíme teď každý rok 200 tisíc z té částky městu vracet. Z tohoto úhlu pohledu je to pro nás finanční boj a jak říkám, nebýt toho, jak se k tomu kluci postavili, tak už tady druhou ligu nemáme. Pro mě bylo prioritou zachránit mládež.
„Hrajeme za zákusky, za chlebíčky a za drobné prémie."
Vzhledem k tomu, kolik skvělých hokejistů už Žďár vychoval je priorita pro mládež pochopitelná. Vy navíc máte oproti řadě ostatním výhodu v profesionalizaci mládežnických trenérů.
Uhodil jste hřebíček na hlavičku. Podle mě jsou profesionální trenéři mládeže alfou a omegou. Trenéři a učitelé jsou základ. Pokud chcete jakýkoliv sportovní klub neustále posouvat, musíte mít profesionální trenéry mládeže. Nejde to dělat tak, že čtyřikrát za týden trénujete, dvakrát hrajete mistrovské zápasy a někdo vás trénuje po práci.
Jenže profesionální trenéři mládeže něco stojí…
Od svazu dostáváme 24 tisíc hrubého na jednoho trenéra na měsíc. Ti trenéři jsou na OSVČ, takže dejme tomu pět tisíc z této částky odvedou na zdravotním a sociálním pojištění. Zbyde jim zhruba 19 tisíc a s tím těžko slušně vyžijete. Jenomže bez profesionálních trenérů to nejde, těžko bez nich někoho vychováte. Navíc musíme trénovat ráno i dopoledne, protože ledová plocha je jen jedna a všichni se na ni musíme vejít. Když máte u fotbalu třeba tři travnaté plochy, tak je to jiné… Nicméně zimák není nafukovací.
Pomocní trenéři z řad rodičů tedy podle vás nejsou řešením?
Samozřejmě, že i my tady máme pomocné trenéry, kteří těm profesionálním pomáhají, ale ti profesionální jsou nezbytný základ. Osobně vidím problém v tom, že akademie dostávají mnohem větší obnos peněz na trenéry než třeba my. A my přitom taky hrajeme s těmi velkými městy žákovské soutěže. Máme žákovskou ligu A, B, C i D a na každou z nich potřebujete profesionální trenéry s licencí, což je minimálně B licence. K tomu ale potřebujete tyhle trenéry na nějaké solidní úrovni zaplatit, aby se tím mohli uživit. Jestliže vám někdo chodí čtyřikrát týdně trénovat a o víkendu je někde pryč na zápasech, tak bez toho, aby dostal solidní odměnu, vám to nikdo dělat nebude. Pak to budou dělat výhradně dobrovolníci z řad rodičů, což by byl průser. To je podle mě problém celého českého sportu.
„Od svazu dostáváme 24 tisíc hrubého na jednoho trenéra na měsíc. Ti trenéři jsou na OSVČ, takže dejme tomu pět tisíc z této částky odvedou na zdravotním a sociálním pojištění."
Takže jde o nevhodně nastavený systém dotací?
Řeknu vám příklad. Nechci snižovat malé kluby, vůbec ne, ale třeba tady od nás kousek je Bystřice, Polička nebo Hlinsko. Oni dostanou stejné peníze na profesionální trenéry jako my, ale my máme přitom jednou tolik kategorií a tak dále. Na druhou stranu máme stejné kategorie jako akademie, ale ta podpora pro nás už tam taková není. To je za mě problém. Když jsme měli extraligu dorostu a juniorky, dostávali jsme půl milionu ročně na trenéry, teď nedostaneme ani korunu. Pro velké extraligové kluby je 300 nebo 500 tisíc jeden hráč do první lajny na měsíc. Pokud já nebudu od svazu dostávat nějakou takovou dotaci na trenéry, tak ti trenéři nebudou a my ty hráče nevychováme. Tohle by si podle mě měly uvědomit i extraligové kluby.
Narážíte na fakt, že když nebude fungovat hokejové podhoubí, doplatí na to i ti nahoře?
Přesně tak. Je statisticky dokázáno, že padesát nebo šedesát procent hráčů dodávají velkým klubům střední kluby. Tak jsem to měl i já se synem, Martin tady mohl hrát kvalitní mládežnické soutěže, mohl zůstat doma, a hlavně tady měl kvalitní trenéry. Proto si ho pak stáhla Kometa, kde mohl udělat další pokrok. Ale kdyby tady zázemí neměl, tak si ho Kometa nikdy nevšimne. Jde o to, že je potřeba, aby měli kluci už od malička barák postavený od základů. Mám tím na mysli, co se týká bruslení a těchto věcí. Když to tak nebude, můžou hrát v patnácti letech už jen hobby hokej. Jenže právě k tomu dojde, pokud to budeme ve středních a malých klubech dělat jako amatéři. Z toho důvodu je třeba mít profesionální trenéry.
Otázku podpory zejména mládežnického hokeje jste zrovna dnes (ve čtvrtek 4.11 pozn. red.) řešil se Sportovní komisí města Žďáru nad Sázavou. Posunula se jednání dobrým směrem?
Posouvá se to strašně pomalinku, což mě mrzí. Víte co, dnes je to bohužel tak, že sport je do značné míry provázán s politikou. To platí snad ve všech městech, takže ve sportovní komisi nejsou ani tak zástupci sportovců, ale spíš lidé napojení na politické strany. To je podle mě fatální problém celého českého sportu. Když to řeknu za Žďár nad Sázavou, my máme u nás ve městě iks sportů, kde je víc než sto dětí. Každý z těch sportů by měl mít v komisi svého zástupce, k tomu by v ní měli být dejme tomu dva zástupci kroužků a dva lidé z města. Takováhle sestava by z mého pohledu měla rozhodovat o sportu a měla by hlavně hájit jeho zájmy. Jenže když jsem chtěl na sportovní komisi alespoň částečné proplacení peněz na trenéry, tak mi to z devíti lidí odsouhlasili jen dva. Za mě je tohle faul na sport. Přitom to je poradní orgán, který dává městu doporučení, takže by měl stát na straně sportu, který má už podle názvu hájit.
Takže sportovní komise je sice sportovní komise, ale spíš jde o mezistupňový orgán politiků, který jim má potvrdit rozhodnutí, které chtějí sami udělat.
Popsal jste to přesně. To je podle mě faul na sport, jak už jsem říkal. Sportovní komise by měla vytvořit tlak na radu města a stát za sportem, ale ne tohle. My si trenéry nemůžeme napsat ani do uznatelných nákladů. Takže sice máme prostředky z grantu, ale ty jsou jen na dopravu, vybavení a na rozhodčí. Přitom grant se vypočítává právě z přímých nákladů, ale do nich trenéry zařadit nemůžeme…
„Ve sportovní komisi nejsou ani tak zástupci sportovců, ale spíš lidé napojení na politické strany. To je podle mě fatální problém celého českého sportu. "
Ale v jiných městech, a to i na vaší úrovni, si trenéry do uznatelných nákladů zařadit mohou, ne?
Ano, některá města mají speciální grant na mládež a pak další grant speciálně na trenéry. Třeba tady sousední Velké Meziříčí, hraje stejnou soutěž jako my, v mládeží mají kategorií míň, ale stejně mají grant, ve kterém jsou prostředky výhradně na trenéry. Mají šest sportů, kde je nad 100 dětí a tyhle sporty si mezi sebou rozdělí milion. To by i nám pomohlo. Kdybych k tomu dostal dotaci od svazu, jak už jsme se bavili, mohl bych zaplatit dva profesionální trenéry mládeže. Dnes je to tak, že trenéry musíme zdvojovat. Třeba Martin Sobotka u nás trénuje chlapy a ještě juniorku. Takoví trenéři musí být na zimáku od rána do večera.
Co vám na sportovní komisi řeknou, když jim argumentujete, že jinde jsou trenéři financování lépe?
Někteří členové, třeba pan Forst mi na to řekne, že on má letectví, kde má jednoho šikovného letce, který ten kroužek dělá a ten dostává patnáct tisíc. To je argument sportovní komise. Já na to, že když mám 200 dětí a dostával bych dvěstěkrát patnáct tisíc, tak se o tom vůbec nebavíme. Je zkrátka potřeba rozlišovat, jestli se jedná o individuální kroužek, případně kolektivní sport. Řediteli sportovní komise jsem dával za příklad Nový Jičín, ti hrají také stejnou soutěž jako my, mají méně mládežnických kategorií, ale podpora od města je tam čtyřikrát vyšší. K tomu má město všechna sportoviště pod sebou, platí jim provoz a kluby si navíc vydělávají například na hobby ligách a podobně. Nemluvě o tom, že z hokeje se dnes stává celoroční sport.
„Třeba tady sousední Velké Meziříčí, hrají stejnou soutěž jako my, v mládeží mají kategorií míň, ale stejně mají grant, ve kterém jsou prostředky výhradně na trenéry."
Myslím si, že bez toho, aniž by kdekoliv byl led celoročně, už snad ani dobří hokejisté vychovat nejdou.
Naprosto s vámi souhlasím. Ideální je, když si můžete i během jarních měsíců na ledě trénovat dovednosti, což kombinujete se suchou přípravou. Od července už byste měli být na ledě stabilně.
Ve Žďáru celoroční led nemáte?
Ne, tady se led začíná dělat prvního srpna a máme ho do konce března. V okolních městech na Vysočině, ať je to třeba Jihlava, Havlíčkův Brod, Telč nebo Humpolec, tak tam byl led od července. Jenže u nás prostě nebyla vůle, byť děti nebyly tři čtvrtě roku na ledě kvůli covidu. Museli jsme proto jezdit na led do Telče, za což jsme ale vyhodili 150 tisíc. Kdybychom mohli být na vlastním ledě, nestojí nás to skoro nic.
Funkci generálního manažera SKLH jste přebral po Miloslavu Šimonovi. Na základě celého našeho rozhovoru si troufám tvrdit, že to není procházka růžovou zahradou, co?
To opravdu není, ale mě bylo líto, aby se to tady nechalo krachnout, tak jsem si řekl, že do toho půjdu. Petr Vampola, Petr Koukal, Tomáš Rolinek, ti všichni kluci vzešli odtud. Teď jsme na to navázali, Martin, Kautík a další… Martin se do NHL dostal i díky tomu, že měl tady výborné trenéry. Já přitom vím, že i dnes u nás jsou šikovní kluci, kteří by to mohli dotáhnout třeba i do NHL. Takže, jak jsem řekl, bylo by mi líto, pokud by hokej ve Žďáru krachnul. Vezměte si, že jsme před iks lety přišli o generálního sponzora, který nám dával na mládež milion a půl. Sice jsme dostali jeden rok výchovné za Martina 700 tisíc a druhý rok za Kautíka také 700 tisíc, ale pak jsme spadli z extraligy juniorů a dorostu a přišli jsme o půl milionu ročně na trenéry, jak už jsme se bavili. Takže během nějakých tří let jsme ztratili dva a půl až tři miliony, se kterými jsme dřív mohli počítat. Teď dostáváme 24 tisíc od svazu měsíčně na trenéry a 939 tisíc z grantu. Super je, že máme sportoviště pro mládež zdarma, ale s tím necelým milionem ročně se to nedá utáhnout. Pak musíme šetřit na trenérech, což je samozřejmě špatně.
Je z dlouhodobého hlediska podle vás hokej ve Žďáru za těchto podmínek udržitelný?
Pokud se to nezlepší, bude velký problém. Když vám řeknu, že před osmi lety jsme z grantu města dostávali jeden milion a 290 tisíc a loni jsme se postupným osekáváním dostali na 939 tisíc… Teď si vezměte, že za těch osm let stouply náklady na rozhodčí minimálně o 100 procent, náklady na dopravu také vzrostly….
Vaše situace je tedy mnohonásobně horší než před lety, protože nejenže vzrostly náklady, ale seškrtaly se vám příjmy, což je, troufám si říct, smutný paradox k zamyšlení.
Tohle tam prosím vás napište, to je pro mě základní. Všechno je to dohledatelné. Florbal bral u nás před osmi lety 90 tisíc. Víte, kolik bral loni? 371 tisíc. Fotbal bral před osmi lety 400 tisíc, teď bere 587 tisíc, basketbal bral 350 tisíc, nyní bere 653 tisíc, takže jim to šlo nahoru. Jde přitom o důsledek doporučení sportovní komise, která se rozhodla navrhnout grant zastropovat, na což v konečném důsledku doplatil jen hokej. Chápu, že byly tlaky na to, aby se peníze rozmělnily mezi víc sportů. Padaly argumenty, že florbal expanduje, a my neexpandujeme? Když hrajete florbal, tak vezmete děti do mikrobusu a jedete s nimi 30 kilometrů do Bystřice. Když hokej, musíte vzít autobus, se kterým cestujete třeba do Českých Budějovic. Teď si vezměte, že během sezony je v jedné kategorii dejme tomu 40 zápasů. Florbal hraje sedm týdnů v hale a hrají turnajovým systémem. Chtěl bych zdůraznit, že nechci brát peníze jiným sportům, ale rada města by měla navrhnout navýšení objemu peněz do sportu celkově tak, aby na úkor hokeje nebyly kráceny jiné sporty.
Foto: Petr Nedvěd, hokejzr.cz
Share on Facebook
