Výkony šly nahoru, těší Vlacha po Švýcarsku. Teď kádr obmění
Foto: Ronald Hansel, Juniorský hokej
Vstup na mezinárodní scénu dal českým reprezentantům do 17 let hodně zabrat. Na turnaji pěti zemí ve Vispu ale ukázali svěřenci trenéra Rostislava Vlacha trochu lepší tvář.
Nejde ani tak o to, že skončili druzí, ale že zápas od zápasu rostli. Po úvodní porážce 2:5 se Spojenými státy vyzráli naproti rozporuplnému výkonu na Švýcarsko (6:2), pak jasnou převahu nad Německem pouze nevyjádřili gólově (2:1), až nakonec po zásluze smetli unavené Slovensko (8:3).
Na poslední utkání už se fanouškům mohlo dobře dívat. Bylo z vaší strany opravdu tím nejlepším na turnaji?
Naše výkony měly vesměs vzestupnou tendenci. Dostali jsme na začátek nejtěžšího soupeře, ale to není výmluva. Zápas s Američany se nám nepovedl, náš herní projev byl špatný. Postupně jsme se ale zlepšovali, a to ve všech fázích hry – jak v obraně, tak v útoku. Dá se říct, že proti Slovákům to vyvrcholilo střelecky. Ve výkonu máme určitě rezervy, ale jsme realisté a chceme na tom dál pracovat.
„Polovička kluků hrála na turnaji první mezinárodní zápas a chce to trošku času, než si zvyknou na tempo a jiný styl hokeje.“
Hráči si ke konci turnaje najednou začali v útoku věřit jako nikdy předtím. Věřit, že se prosadí jeden na jednoho, že jim projde střela, byť není vyloženě z gólové pozice... Z čeho to mohlo plynout?
Polovička kluků hrála na turnaji první mezinárodní zápas a chce to trošku času, než si zvyknou na tempo a jiný styl hokeje. Je to rychlejší, jsou tam šikovnější soupeři. Podle mě to pramenilo i z toho, že kluci byli po dni volna odpočatí a nastartovaní, měli chuť do hry, což bylo vidět. A jsme rádi, že jsme to vyjádřili i góly. Už proti Němcům jsme měli spoustu šancí, ale neproměňovali jsme je a skončilo to jenom 2:1.
Oproti úvodní akci ještě víc vystoupla ofenzivní dominance vašeho prvního útoku. Hlavně tedy Jakuba Štancla s Janem Šprynarem. Jsou teď odskočení?
Je to tak. Myslím si, že Šprynar měl už na předešlé akci dobrou výkonnost, ale ještě nebyla taková jako teď na turnaji. A Štancl se k němu přidal. Posunuli jsme k nim Felcmana, který je podle mého názoru typický centr, umí dávat puky a rozehrávat, a oba kluci jsou potom v koncovce velmi dobří. Spojení těch tří se nám podařilo.
Jak „aktivovat“ další útočníky, aby se k nim přidali?
Je to dlouhodobý proces. A nemohli jsme vycházet z loňské sezony. Na prvním kempu jsme měli šedesát hráčů, z nichž na některé zatím nedošlo, protože byli zranění nebo nebyli připravení na mezinárodní vstup. Máme plán, že na příští akci asi nepozveme hráče ze zahraničních klubů a chceme si udělat obrázek o dalších, kteří ještě nezasáhli do hry. Počítáme s tím, že bychom nechali zhruba jednu pětku a další tři doplnili ze zbytku širšího výběru z prvního kempu.
„Tomáš Žižka je určitě v ofenzivě dobrý, ale zase má trošku nedostatky v defenzivě. Co se týče Jakuba Dvořáka, ten to má vyrovnanější a z našich obránců byl z tohoto pohledu asi nejlepší.“
Na turnaji byl vidět ještě silnější ofenzivní přínos některých obránců. Značí to podle vás jejich potenciál?
Rozlišoval bych beky, kteří jsou ofenzivnější a kteří jsou defenzivnější. U nás můžeme říct, že Tomáš Žižka je určitě v ofenzivě dobrý, ale zase má trošku nedostatky v defenzivě. Co se týče Jakuba Dvořáka, ten to má vyrovnanější a z našich obránců byl z tohoto pohledu asi nejlepší.
Ostatní si plní spíš defenzivní úkoly?
My jsme ještě museli na poslední chvíli měnit dva obránce z původní nominace, kteří nemohli přijet kvůli zranění nebo nemoci. I proto vypadala obrana trochu jinak, než jsme původně plánovali. Na to, že kluci hráli poprvé, vesměs nebyl jejich výkon až tak špatný.
Foto: Ronald Hansel, Juniorský hokej
Právě Jakuba Dvořáka jste vybrali za kapitána. Zaujal vás i z toho „vůdcovského“ pohledu, nebo budete chtít zase vyzkoušet céčko u někoho jiného?
Na minulé akci byl kapitánem Tomáš Holčák, kterého jsme teď už nechtěli tahat z Finska. Zkusili jsme nového vůdce a z našeho pohledu to nebylo špatné. Do budoucna bychom mohli Dvořáka nechat, ale není to tak, že by to měl jisté. Asi by bylo ideální vytvořit nějakou stabilnější trojici kapitána a zástupců, aby tým věděl, kdo jsou jeho vůdci a kdo má u kluků hlavní slovo.
Do programu švýcarského turnaje zasáhl i covid, který měli dva členové týmu Američanů. Vás se problémy žádným způsobem nedotkly?
My i Slováci jsme byli domluveni s pořadateli, že se otestujeme. A pokud by se objevil nějaký případ covidu, tak bychom jenom vyřadili dotyčného hráče, ale hrálo by se dál. Naštěstí žádný pozitivní případ nebyl, za což jsme byli rádi a mohli hrát všichni.
„Top týmy jako Rusko, Švédsko, Finsko nebo i Kanada budou pro kluky daleko těžšími soupeři.“
Další zápasy odehrajete proti Slovákům?
Ano, bude to začátkem října. Nejspíš budeme mít kemp v Hodoníně a dva zápasy odehrajeme ve Skalici.
Je už rozhodnuto o listopadové alternativě za zrušenou World Hockey Challenge?
Měli bychom tam odehrát domácí trojzápas s Ruskem, který bude přesunutý z prosince. Na další termín v listopadu ještě domlouváme dva zápasy v Salcburku s jejich juniorkou, to se ale teprve řeší.
Chválili jsme progres, ale když zmiňujete Rusy, musíme dodat: Kromě jednoho elitního soupeře vás všichni teprve čekají. Až tam se ukáže, jak na tom doopravdy jste.
Určitě nás to prověří. Top týmy jako Rusko, Švédsko, Finsko nebo i Kanada budou pro kluky daleko těžšími soupeři. Nějak jsme ale tu jejich cestu museli odstartovat, i tak to pro ně bylo dost těžké. Věříme, že jsme nastoupili dobrou cestu, že bude pokračovat a kluci budou hrát líp a líp.
Foto: Ronald Hansel, Juniorský hokej
Share on Facebook
