Říká se, že brankáři dozrávají později. Adam Brízgala do téhle staré známé hokejové poučky zapadá dokonale. Životní sezonu zažil v sedmadvaceti letech, kdy Rytíře málem dotáhl do čtvrtfinále play off. Kvalitními výkony si navíc řekl o první start v seniorské reprezentaci. Teď je před ním další výzva – potvrdit, že patří mezi tuzemskou gólmanskou špičku.
Loni jste zažil životní sezonu, letos budete muset výkony zopakovat. Cítíte zvýšenou míru očekávání a tlaku? Tlak okolí nevnímám, byť je jasné, že jako profesionálové musíme podávat adekvátní výkony. U mě je to spíš o tom, že tlak vytvářím sám na sebe. Mnohdy dost velký, vždycky jsem to tak měl.
A vždycky jste tlak dokázal brát v pozitivní rovině, nebo vás někdy brzdil? V začátcích kariéry brzdil. Byly chvíle, kdy jsem na sebe tlačil až moc a dostával se do křeče. S tím jsem se musel naučit pracovat, což s mi povedlo. Teď už tlak vnímám pozitivně, ale na mentální stránce věci pracuju neustále.
S mentálním koučem? Sám, navíc manželka má vystudovanou psychologii a psychoterapii. (usmívá se)
„Byly chvíle, kdy jsem na sebe tlačil až moc a dostával se do křeče."
Adam Brízgala, brankář Rytíři Kladno
Takže vás cepuje, když je potřeba? To ani ne, nemíváme spolu klasická sezení. Její výhoda je, že v minulosti hokej taky hrála, proto se do pocitů třeba po prohraném zápase dokáže vžít. Ví, kdy je čas na slova, a kdy je lepší nechat mě v klidu. Myslím, že role mentálních koučů a psychologů je hlavně o tom, aby vás nasměrovali. Zbytek cesty si musíte najít sami, protože každému vyhovuje něco jiného. Neexistuje univerzální mustr, jak se dostat do pohody. V minulosti jsem měl pár sezení s mentálním koučem i sportovním psychologem, nicméně vyhovuje mi určitá rutina, kterou jsem si za ta léta vytvořil. Ve svém věku už jsem přišel na to, co mi pomáhá. Mám své rituály, které mě dokážou naladit na zápas.
Když dostanete smolný gól, dokážete ho rychle vytěsnit z hlavy? Složitá otázka, na kterou neexistuje snadná odpověď. Když chytám zápas, ve kterém na mě jde málo střel, je těžší na smolný moment zapomenout. Snazší to je v zápasech, kdy jsem v zápřahu a jde na mě třeba 40 střel.
„V minulosti jsem měl pár sezení s mentálním koučem i sportovním psychologem, nicméně vyhovuje mi určitá rutina, kterou jsem si za ta léta vytvořil."
Adam Brízgala, brankář Rytíři Kladno
Takovou permanenci jste si užil v jarním předkole proti Spartě, tehdy na vás soupeř jen během dvou zápasů vyslal přes 90 puků. Byla to pro mě nová zkušenost, nikdy dřív jsem takhle náročné zápasy v těsném sledu za sebou nechytal. Ale užíval jsem si to. Jasné, fyzicky to bylo náročné, ale všechny ty emoce a adrenalin patřící k play off vás naprosto pohltí. A v takovém stavu síly najdete, i kdybyste je neměl.
Adam Brízgala | Foto: Roman Mareš
Jak dlouho vás vyřazení mrzelo? K postupu Kladnu chyběly tři minuty. Tři minuty jsou strašně krátká doba, proto nás všechny vyřazení mrzelo extrémně. Ale když budu mluvit za sebe, nemrzelo mě nijak dlouho. Možná to zní zvláštně, ale velmi rychle u mě převládly pocity hrdosti na náš tým a na to, jak vyrovnané zápasy jsme se Spartou dokázali hrát.
„Emoce a adrenalin v play off vás naprosto pohltí."
Adam Brízgala, brankář Rytíři Kladno
Jste sparťanským odchovancem, takže pro vás to musela být emotivní série, ne? Byla, ale spíš z toho pohledu, že zápasy Kladno – Sparta vnímám jako takové derby. Za Kladno už chytám dlouho a mače proti Spartě vždycky měly grády. Většinou jsme s nimi prohráli, o to víc jsem si v jarním předkole užíval, že Kladno bylo na sparťanské úrovni.
Jak předkolo prožíval kovaný Sparťan, ale nyní Rytíř Miroslav Forman? Bylo na něm znát, že má extra motivaci. Chtěl vyhrát za každou cenu. Je to přirozené. Za Spartu hrál dlouho a v takových zápasech se vždycky chcete předvést.
Kam to Rytíři dotáhnou letos? Přirozeným cílem je předpokládám minimálně čtvrtfinále? Přesně tak, chceme se posunout o další kus dopředu. Máme velké ambice, nechci říkat doslova jaké, ale všichni vědí, že Kladno chce patřit k nejlepším extraligovým adresám. Je to velká motivace.
„Chceme se posunout o další kus dopředu."
Adam Brízgala, brankář Rytíři Kladno
Zažil jste dobu, kdy bylo rok co rok primárním cílem Kladna zachránit extraligu. Co říkáte na současnou uměnu nálady kolem Rytířů? Mám z toho obrovskou radost. Když se vrátím k minulým sezonám, ty byly psychicky dost náročné. Ale vždycky jsem doufal, že Kladno se jednoho dne zvedne a bude hrát na vyšších příčkách. Teď je to tady. Dostáváme špičkové zázemí, jsme si vědomi, že je na nás, abychom měli výsledky, kterými se majiteli odvděčíme.
Adam Brízgala | Foto: Roman Mareš
Vaším novým kolegou mezi tyčemi bude Dominik Pavlát, z pohledu kariérních zkušeností větší jméno. Na druhou stranu vždycky jsem z vás měl pocit, že když vám klub přivedl zkušenějšího kolegu, vybičovalo vás to. Roli možná hraje tlak, o kterém jsme se bavili. Konkurence je vždycky potřeba, díky ní se dokážu dostat do toho správného nastavení. Ale není to o tom, že když mám zkušenějšího kolegu, začnu si schválně přidávat na trénincích. Soustředím se sám na sebe a na to, abych věci dělal tak, jak nejlépe umím. S Dominikem jsme si každopádně sedli.
„Vždycky jsem doufal, že Kladno se jednoho dne zvedne a bude hrát na vyšších příčkách. Teď je to tady."
Adam Brízgala, brankář Rytíři Kladno
Co spolupráce s trenérem brankářů Ondřejem Pavelcem? Známe se delší dobu, byl jsem rád, když na Kladno přišel. Přinesl nový úhel pohledu. V trénincích i třeba videorozborech. Vždycky hraje důležitou roli komunikace. Bavíme se o tom, co při chytání zlepšit nebo o tom, jak by se dalo chytat jinak. Nicméně nakonec si musí každý gólman zvolit styl, který mu vyhovuje. Je to podobné jako mentální stránka věci, o které jsme se bavili. Neexistuje jednotný návod.
Už přišla řeč na nasazování gólmanů v sezoně? Zatím ne. Nemyslím si, že je podstatné určení jedničky a dvojky. Trenéři se vždycky rozhodují podle aktuální formy.
„Radim Rulík? Čiší z něj obrovská autorita a respekt."
Adam Brízgala, brankář Rytíři Kladno
Jak na vás působí hlavní trenér Radim Rulík? Čiší z něj obrovská autorita a respekt. Tréninky jsou náročné. Je cítit, že si zakládá na píli, osobní zodpovědnosti a maximálním nasazení.
Právě pod Rulíkem jste si letos na jaře odbyl debut v seniorské reprezentaci. Byla to parádní zkušenost a zároveň velká motivace do budoucna. Do nároďáku se chci vrátit. Přiznávám, že před zápasem s Rakouskem jsem byl dost nervózní, první zápas zažijete v reprezentaci jen jednou, právě v něm jste nejvíc na očích. Proto mám radost, že jsem ho zvládl.
„Kdybych byl manažer, do brány bych si vybral Dominika Furcha a Ondřeje Kacetla."
Adam Brízgala, brankář Rytíři Kladno
Není to špatný příběh, když si člověk uvědomí, že před lety jste nebyl daleko od ukončení kariéry, co? To teda, jsem rád, že jsem u hokeje vydržel. Tenkrát to ale bylo těžké období, během té sezony jsem odchytal jen pár zápasů a nevěděl, co bude dál. Konec kariéry byl variantou. Naštěstí jsem dostal možnost léčby u špičkových doktorů a koleno od té doby drží bez problému.
V té době býval vaším vzorem Tim Thomas, brankář s poměrně neortodoxním stylem chytání. Proč? Právě pro ten styl. (usmívá se). Ani já jsem v mládeži neměl učebnicový styl, takže Thomas mi byl blízký. Viděl jsem, že i brankář, který nechytá uhlazeně, může mít velkou kariéru. A taky jsem vždycky měl rád Boston. (usmívá se)
Na závěr trochu netradiční otázka. Představte si, že jste manažer a máte možnost vybrat si do týmu mimo sebe dva extraligové brankáře. Koho byste zvolil a proč? Dominika Furcha a Ondřeje Kacetla. U Furchíňa se mi líbí jeho klid v bráně, fascinuje mě ta schopnost, dá se říct, že mu ji závidím. Káca měl vždycky skvělé play off, v klíčové fázi sezony jeho výkony gradují.
