Vystudoval inženýra, pálil za Olomouc. Kariéru jsem si vydřel, líčí budoucí legionář Fridrich
Petr Fridrich
|
Foto: hc-olomouc.cz
Chcete výkonnostně vyletět? Zamiřte do Olomouce. Taková rovnice během posledních let platí. Důkazem je i Petr Fridrich, který se na Hané zařadil mezi nejlepší extraligové hráče. Vysloužil si díky tomu zahraniční angažmá – v ročníku 2026/27 bude oblékat dres finské SaiPy. „Bral jsem to i z toho pohledu, že další taková nabídka už by v budoucnu nemusela přijít," říká v rozhovoru pro Hokej.cz.
O tom, že byste rád okusil zahraniční angažmá, jste mluvil vždycky. Berete nynější přesun do Finska jako důležitý kariérní zlom?
Rozhodně, je to pro mě obrovská výzva. Nejen z pohledu hokejového, ale i životního. Jak říkáte i vy, zahraničí bylo vždycky mým cílem. Bral jsem to i z toho pohledu, že další taková nabídka už by v budoucnu nemusela přijít.
Přitom v Česku vás lanařily TOP kluby, bylo těžké jejich nabídkám odolat?
Přiznávám, že některé byly opravdu zajímavé. Navíc většina českých klubů mi nabízela dlouhodobou spolupráci. Ve Finsku jsem podepsal roční smlouvu. Ale znovu opakuji, zahraničí je něco, co jsem vždycky chtěl.
„Bral jsem to i z toho pohledu, že další taková nabídka už by v budoucnu nemusela přijít."
Co kromě touhy po zahraniční štaci rozhodlo pro SaiPu?
Měli o mě zájem a když jsem si zavolal s generálním manažerem, přesvědčil mě, že SaiPa je správnou volbou. Počítají se mnou do role jednoho z ofenzivních lídrů, čekají se ode mě góly. I to mě láká. Navíc zatímco kluby v Česku smlouvy řeší velmi brzy, zahraniční trh je v tomhle jiný. Cizinci se často shání na poslední chvíli. Takže když přišla nabídka z Finska, nebyl důvod čekat. Je fajn mít jistotu.
Jednou z vašich nejsilnějších stránek je bruslení. I proto by vám Liiga mohla šmakovat, že?
Doufám v to. Vždycky mi bylo jasné, že moderní hokej je z devadesáti procent o bruslení, takže jsem se na něm snažil pracovat a postupně se zlepšovat. Jsem zvědavý nejen na rychlost jako takovou, ale zároveň na dovednosti v rychlosti. Právě v tom je asi největší síla Finů. Rozhodně mám k té soutěží obrovský respekt, jdu tam s tím, že mi nic nespadne do klína.
„Vždycky mi bylo jasné, že moderní hokej je z devadesáti procent o bruslení."
Mluvil jste před podpisem smlouvy s Ondřejem Trejbalem, který v klubu taky působí?
Jo, zavolali jsme si. Přirozeně mě zajímalo, jak organizace funguje. Ondrova zpětná vazba byla velice pozitivní. I to hrálo roli.
Už pilujete finštinu?
No… Chtěl bych. (směje se) Ale když jsem se na ten jazyk poprvé díval, hned mi bylo jasné, že mě nečeká nic jednoduchého. Počítám, že hokejová komunikace bude probíhat v angličtině, nicméně základy finštiny se chci taky naučit. Vždycky je dobré, když domácí hráči v dané zemi vidí, že se snažíte poznat jejich kulturu.
„Základy finštiny se chci naučit."
Jak probíhá vaše letní příprava?
Připravuji se individuálně pod vedením kondičního trenéra Jakuba Fryče, kterého znám z působení v Olomouci. Jeho tréninky jsou v top kvalitě. Zároveň chodím na led ve Vyškově, s Ríšou Kovaříkem makáme na bruslení a dovednostech. Letní příprava pro mě vždycky byla základ, rok co rok do ní jdu na sto procent. Nikdy jsem nic neošidil.
Změnil jste v něčem suché tréninky před prvním zahraničním angažmá?
Ne, držíme se formátu, který máme vyzkoušený z minulosti. Věřím, že i tentokrát přinese ovoce.
Kdy vyrazíte do Finska?
Přesné datum ještě nevím, ale klasicky někdy na přelomu července a srpna.
Petr Fridrich | Foto: Michal Struž, hc-olomouc.cz
K vysněnému zahraničnímu angažmá vám pomohla životní sezona v Olomouci a jednadvacet vstřelených gólů. Do šancí jste se dostával vždy, ale až loni přišla výrazná produktivita. Čím to?
Těžká otázka, na kterou asi nedokážu úplně odpovědět, ale taky jsem o tom přemýšlel. Myslím, že v Olomouci si všechno sedlo. A zároveň je to o každodenní práci, kterou hokeji dávám.
Ve vašem případě to nikdy nebylo jen o talentu, progres máte vydřený, že?
Určitě! Já nikdy nebyl odskočený od vrstevníků. Ani v mládeži. Vždycky jsem si musel svoje místo vybojovat. Každý přechod pro mě byl svým způsobem náročný. Ať už do dorostu, první ligy nebo extraligy. Nikdy jsem nebyl hráč, který by někam přišel a okamžitě hrál první lajnu. Moje krédo je, že v každé sezoně, do které nastoupím, chci být o kousek lepší hokejista. Zatím se mi tenhle přístup založený na pracovitosti vyplácí.
„Nikdy jsem nebyl odskočený od vrstevníků, vždycky jsem si svoje místo musel vybojovat."
Je Olomouc ideální destinací pro hráče, kteří jinde nedostávají tolik prostoru, aby prorazili?
Všem bych Olomouc v tomhle směru doporučil. Když budu mluvit o sobě, tak ve Vítkovicích hráli v době mého působení prim Dominik Lakatoš, Roberts Bukarts nebo Peter Mueller. Přes taková jména je těžké dostat se na přesilovku. V Olomouci jsem ten prostor dostal a mohl udělat další kariérní pokrok.
Jak kabina vnímala neustálé podceňování ze strany médií?
Nemyslím, že jsme si z toho dělali těžkou hlavu. Spíš nás negativní prognózy vždycky stmelily. O to víc jsme chtěli ukázat, že v extralize nejsme do počtu.
Petr Fridrich | Foto: Jakub Krudenc, hc-olomouc.cz
Co říkáte na netypický průvan v kádru kohoutů?
Kabina se hodně proměnila, to v Olomouci nebývalo zvykem. Odešli kluci, kteří třeba nebyli v kanadském bodování tolik vidět, ale pro kabinu byli moc důležití. Například Silvester Kusko a Lukáš Nahodil. I proto si myslím, že začátek sezony bude pro mančaft těžký. Ale řekl bych, že zase někdo vyletí nahoru.
Věříte, že se v Olomouci podaří zrealizovat projekt nové multifunkční arény?
Bylo by to super. I v kabině jsme se o tom často bavili, ale každou takovou debatu utnul Jirka Ondrušek, který řekl: To už se řeší dvacet let, dokud hala nebude stát, neuvěřím. (směje se)
„Z Olomouce odešli hráči, kteří byli pro kabinu velmi důležití. Myslím, že začátek sezony pro ně bude těžký."
Máte vystudovaný inženýrský titul v oboru chemie, bylo těžké skloubit studium a profesionální hokej?
Šlo hlavně o to zorganizovat si čas. Důležitou roli hrála také komunikace s profesory. Moje výhoda byla, že mě studium bavilo, takže způsob, jak dané situace vyřešit, jsem vždycky našel.
Kdy padlo rozhodnutí, že půjdete studovat vysokou školu? U hokejistů, kteří pomýšlí na profesionální kariéru to není obvyklý krok.
Začalo to v době, kdy jsem šel do dorostu. Tehdy to moc nevypadalo na hokejovou kariéru, takže jsem se přihlásil na těžkou střední školu – chemickou průmyslovku v Ostravě. Škola byla na stejné úrovni jako hokej. Postupem času mi bylo líto studium jen tak ukončit, rozhodl jsem se tedy, že dokud to půjde, budu pokračovat. A skončilo to u inženýrského titulu.
Dovedete si představit, že se vystudovanému oboru budete věnovat po konci aktivní kariéry?
Asi by mě to lákalo, ale uvidíme. V těchto technických oborech je strašně důležitá praxe, kterou mít nebudu.
Petr Fridrich | Foto: hc-olomouc.cz
Share on Facebook
