Vždyť u nás ještě nebyli, divil se Hrubec. Co čeká od čtvrté bitvy?
Foto: hcocelari.cz
Finálová série mezi Oceláři a Bílými Tygry se přesunula do Slezska, ve Werk Areně se odehrálo třetí pokračování souboje o mistrovský pohár. A zrodil se dosud nejjednoznačnější výsledek. Hráči s drakem na prsou svého soka jasně přehráli a v sérii se ujali vedení 2:1. Gólman Ocelářů Šimon Hrubec příliš práce neměl, přesto to pro něj byla těžká bitva.
Oceláři ve třetím finále zvítězili jednoznačně 4:1, pro brankáře Šimona Hrubce to ale nebylo vůbec jednoduché utkání. Na kotouč si poprvé sáhl až v osmé minutě, kdy jen tak tak vytěsnil střelu Martina Ševce na tyčku. Druhý střelecký pokus Liberce pak skončil až v síti, v nájezdu se prosadil Marek Kvapil. Přesto třinecká brankářská jednička výrazně podržela svůj tým, když zlikvidovala všech následujících šestnáct pokusů.
Začátek nebyl moc optimální, že? První střela tyčka, druhá gól.
U první střely to naštěstí šlo od ramene do tyčky. Já si pak říkal, že by byla „paráda” dostat z první střely gól. Nakonec jsem ho dostal z prvního nájezdu. Skvěle jsme se ale oklepali. Tohle nám pomohlo v sérii s Plzní, kdy jsme v sedmi zápasech šestkrát dostali první branku, ale dokázali jsme se do zápasů vrátit. To teď využíváme proti Liberci. Nechci říct, že nám to je jedno, spíš nás to zdravě naštve a my začneme pořádně hrát.
U gólu Marka Kvapila jste nevěděl, kde vlastně máte puk. Překvapil vás?
On to udělal schválně. Pamatuji si to z nároďáku, kdy na tréninku touhle kličkou vymíchal všechny tři gólmany, co jsme tam byli. Puk šel pod nohy, asi do tyčky a pak do brány, přesně nevím. Nakonec to dobře dopadlo, takže mi to je celkem jedno, že dal takový gól.
Hráli jsme výborně, těší Šimona Hrubce
Hráli jsme výborně, těší Oceláře Šimona Hrubce
Jak těžké je pro gólmana udržet koncentraci, když po osmi minutách nemá ani jeden zákrok?
Najednou byla komerční přestávka a já si říkal: „Ty jo, vždyť u nás ještě nebyli.“ Na jednu stranu je to pro gólmana strašně těžké na koncentraci, na druhou jsem byl nesmírně rád, že jsme byli pořád v jejich pásmu a hráli výborně. Jen jsem doufal, aby tam konečně padl ten první gól, abychom se uklidnili. Nakonec to bylo naopak a ten první gól dostali. Ale už to je jedno, vyhráli jsme.
Co jste si v šatně řekli? Další třetiny byly úplně jiné a vy jste otočili skóre.
Věděli jsme, že hrajeme dobře. Nemuseli jsme proto být skleslí z toho, co předvádíme. Řekli jsme si, že zkusíme vydržet hrát pořád to samé, co vždy hrajeme. Byla to jen otázka času, kdy tam něco napadá. Samozřejmě, když bychom pořád hráli stejně. Nijak nás to nesrazilo dolů, hráli jsme stejně a opravdu to tam napadalo.
David Cienciala projel celé hřiště a udeřil
To bylo sólo! Cienciala projel celé hřiště, pak nachytal Willa
Jaký bude čtvrtý zápas? Dá se čekat, že Liberec přijde s něčím novým?
Oni musí, my ale musíme hrát pořád to stejné. V případě, že oni něco změní, tak na to máme trenéry, kteří na to zareagují a taky něco změní. My na ledě zase musíme nechat všechno, jako by celá série byla 0:0. Musíme bojovat o zápas a další výhru.
Během zápasu jste ve své bublině, přesto musíte komunikovat s obránci. Říkáte si třeba, jak speciálně bránit Marka Kvapila?
Speciálně se na něj nesoustředíme. Oni jsou ale jediní borci, kteří se mohou dostat do mé bubliny. S klukama to během zápasu řeším. Komunikaci za bránou, co jsem já mohl udělat jinak, co zase oni, co po nich vlastně chci. Chválím je za bloky. Tohle je to jediné, co s nimi řeším, a dá se říct, že vlastně jenom chválím.
Sestřih 3. finále HC Oceláři Třinec – Bílí Tygři Liberec
Share on Facebook
