Vzepětí Vsetína? Pomohl nám mentální trenér, říká uklidněný bek Kočí
Foto: Ronald Hansel, Juniorský hokej
Dorostenci Vsetína sice neurvali v základní skupině ELIOD Extraligy šestku, ale v bojích o udržení mají nakročeno výborně. Za zlepšeným výkonem stojí z velké části pomoc mentálního kouče, ten poradil i zadákovi Václavu Kočímu.
Vašku, jako tým jste se od základní skupiny hodně zvedli, že?
Postupová skupina do bojů o play off nám utekla o kousek. Začátek sezony jsme měli celkově slabší a moc se nám nedařilo, ale postupně jsme se začali zvedat. Tým se ustálil a šli jsme nahoru. S tím šly nahoru i individuální výkony. Teď je určitě spokojenost velká, máme formu. Je to tím, jak trénujeme a že si věříme.
Jaké jsou další důvody vzestupu?
Je to o sehrání. Stejné pětky hrajeme už asi tři měsíce, ustálilo se to. Sehráli jsme se mezi sebou, takže individuálně to jde samo a navíc s námi začal pracovat mentální trenér, který nám určitým způsobem také hodně pomohl. Je to hodně i jeho zásluha, že jsme se takhle zvedli.
Můžete mentální trénink více rozvést?
Mentálního trenéra nám dělá Tomáš Hvorecký. Dělá s námi týmová i individuální sezení. Většinou řešíme, jak se na zápas správně namotivovat, co před zápasem dělat a co nedělat. Chodí za námi asi tři až čtyři měsíce a pracujeme s ním jednou až dvakrát týdně. Poslední měsíc už je to ale spíše každý den.
„Říkal nám, abychom si udělali nějaké svoje moto, které si před zápasem řekneme a pomůže nám, abychom se uklidnili a dostali se do pohody.“
K čemu konkrétně vás nabádal?
Říkal nám, abychom si udělali nějaké svoje moto, které si před zápasem řekneme a pomůže nám, abychom se uklidnili a dostali se do pohody. Je důležité, abychom přestali myslet na ostatní věci a soustředili se jenom na zápas.
Spolupracovali jste s ním i dříve?
Už jsme se potkávali minulou sezonu, sice méně, ale pracovali jsme s ním. Věnoval se nám, i co se týče fyzické stránky, takže jsme s ním dělali i nějaké cviky. Postupem času se to přesunulo do psychické části.
Foto: Ronald Hansel, Juniorský hokej
Měl jste v této oblasti nějaké mezery?
Měl jsem problém s tím, abych se před zápasem dostal do klidu. Měl jsem takové rozhrkané ruce a byl jsem nervózní, abych něco nepokazil. Poradil mi nějaké dýchací techniky, abych věděl, jak se uklidnit a dostat do pohody.
Jak moc vám to osobně pomohlo?
Hodně, protože jsem si začal více věřit na puku a dokázal jsem se uklidnit. Řeším situace v klidu a bez stresu, že bych to zkazil. Trvalo mi asi tři zápasy, než jsem se dostal do pohody, kterou jsem potřeboval.
„Řeším situace v klidu a bez stresu, že bych to zkazil.“
Stojí to za vaším zlepšováním i po bodové stránce?
Na začátku sezony jsem měl takové období, kdy jsem měl smůlu a nelepilo mi to. Postupem času jsem dal první gól, přišly další body a už se to rozjelo. Teď se cítím i psychicky lépe, hraje se mi dobře a jsem spokojený.
Podobným vývojem jste prošel i v minulém ročníku, takže jste věděl, jak s tím pracovat?
Dá se říct, že ano, ale každá sezona je jiná, takže tam bylo hodně změn. Například systém soutěže vytváří velký tlak na hráče, což u mě zahrálo určitou roli. Byl na nás tlak, protože jsme chtěli už na začátku do šestky.
Proběhla u vás velká změna po mentálním trénování a kdy se to případně zlomilo i bodově?
Byla to hodně velká změna, protože jsem si řekl: ‚Zkazím to, ale nic se neděje.‘ Další střídání to můžu zkusit znovu a už se to třeba povede. Naučil jsem se uklidnit. Když jsme hráli doma proti Českým Budějovicím, byl to zlomový zápas, protože potom už mi to tam začalo padat více.
„Byla to hodně velká změna, protože jsem si řekl: ‚Zkazím to, ale nic se neděje.‘ Další střídání to můžu zkusit znovu a už se to třeba povede.“
Posbíral jste i pár startů v juniorce. Jaké to pro vás je?
Jsou to starší kluci, takže jsou rychlejší, silnější a větší. Někdy mám co dělat, abych jim stíhal. Chci na sobě pracovat, protože není jednoduché prosadit se z dorostu i juniorce. Je to pro mě super pocit, když dostanu příležitost, a užívám si to.
Co přenášíte do dorostenecké extraligy?
Poslední dobou si hodně přenáším fyzickou hru a začal jsem v dorostu hrát dost do těla. Jsem více útočný obránce, ale byl bych rád, aby se to vyvážilo s fyzickou hrou. Naučil jsem se díky juniorce řešit situace rychleji, protože v ní není na řešení tolik času. To se snažím používat v dorostu.
Foto: Ronald Hansel, Juniorský hokej
Skupina o udržení se po patnácti kolech vyvíjí podle vašich představ, že?
Vzhledem k tomu, že jsme jenom o skóre druzí, nějaká spokojenost je. Plán nám vychází, abychom byli v první čtyřce. Teď už jde jenom o to, abychom přivedli nějaké body z venku, protože hrajeme pětkrát za sebou venku. Třeba budeme za pár zápasů zachránění a budeme si to moct do konce sezony užívat.
Je hodně velká nevýhoda hrát na ledech soupeřů?
Hned na začátek nás čeká těžký trip na jih Čech, takže strávíme spoustu hodin v autobuse. Venku se hraje hůře než doma, to potvrdí asi každý. Navíc České Budějovice i Tábor budou doma silnější, jako všichni. Musíme se na zápasy dobře připravit psychicky.
Když jste zmínil dlouhou cestu, jak se vám líbí celorepublikové měřítko?
Je to super, protože jsme doteď hráli jenom na Moravě a bylo to pořád dokola. Už hraju skupinu o udržení třetí rok po sobě. Je to určitá změna a změna k lepšímu, protože se můžeme porovnat s kluby z české části republiky. Myslím, že je to super, když můžeme poměřit síly s kluby, se kterými jsme ještě nehráli.
„Opravdu hodně se těším, protože mám vyhrocené zápasy rád. Budějovice jsou silný soupeř.“
Hned v pátek vás čeká bitva s Motorem o první místo. Těšíte se?
Opravdu hodně se těším, protože mám vyhrocené zápasy rád. Budějovice jsou silný soupeř, takže to bude těžký a vyhrocený zápas. Bude to jiný level oproti zápasu s Kladnem. Poslední výhra nám může pomoci, ale každý zápas je jiný, takže pojedeme od nuly. Musíme pracovat pořád stejně.
Co vás na jihu Čech čeká?
Když jsme s nimi hráli doma, poznali jsme, že je to silný soupeř s dobrými gólmany i kvalitními hráči do pole. Bude to vyrovnaný hokej do posledních minut, takže nesmíme nic vypustit a makat na sto procent. Musíme se hodně tlačit do brány a hodně střílet, jestli chceme uspět. Určitě budou hrát roli individuální dovednosti a taky výkony brankářů nebo práce v obraně. Uvidíme, jaký bude nakonec výsledek.
Foto: Ronald Hansel, Juniorský hokej
Share on Facebook
