Záskok během zápasu či evakuace! Český sudí zažívá bláznivé první MS
Foto: iihf.com
(HELSINKY, od našeho zpravodaje) Na své premiérové MS rozhodně jen tak nezapomene český čárový rozhodčí Josef Špůr, který v minulých dnech zažil ve finské metropoli vskutku velké kuriozity.
Přibližně v polovině středečního zápasu mezi Švýcarskem a Slovenskem jste musel zaskočit za zraněného kolegu, už jste někdy takovou situaci zažil?
Upřímně nezažil. Záložním rozhodčím jsem byl už několikrát, ale ještě nikdy nedošlo k tomu, že bych musel na led. Takže to byla moje premiéra, a zrovna na mistrovství světa. (usmívá se)
Bylo hodně těžké naskočit do rozehraného utkání?
Rozdělil bych to asi na dvě etapy. První byl proces, kdy se kolega zranil a než jsem naskočil na led. Bylo to hodně rychlé. Normálně mám třeba už čtyřicet minut před zápasem na sobě brusle, v klidu si všechno vybalím, takhle jsem musel na sebe vše naházet během pěti minut, abych byl co nejdřív na ledě. Poslední, co jsem viděl, bylo, jak kolega leží na ledě a přijela nosítka. A druhá fáze, že člověk musí ze sebe všechen stres sundat a jít na led s čistou hlavou. Soustředit se jenom na zápas. To bylo taky těžké, protože necítíte všechny souvislosti na ledě, což je pro rozhodčího hodně důležité.
„Záložním rozhodčím jsem byl už několikrát, ale ještě nikdy nedošlo k tomu, že bych musel na led. Takže to byla moje premiéra, a zrovna na mistrovství světa (usmívá se).“
Připravují se záložní rozhodčí na zápas stejně, jako kdyby měli od začátku pískat?
Jsou vždy delegováni čtyři rozhodčí na ledě a dva záložní. Celý proces před utkáním probíhá stejně, jako kdyby šel člověk na led. Takže společný odjezd na zimák, příprava, rozcvička. S tím rozdílem, že jenom čtyři se oblečou na led a zbylí dva jsou v pohotovosti, kdyby se něco stalo, případně aby byli nápomocní kolegům v případě potřeby.
Kde tedy trávíte čas během zápasu?
Sedíme na tribuně co nejblíž šatně, abychom mohli v případě nějaké nehody, která se stala ve zmíněném zápase, naskočit a být co nejrychleji na ledě.
Srážka Hannu Sorminena se Samuelem Takáčem nevypadala vůbec dobře. Je finský rozhodčí v pořádku?
Naštěstí je v pohodě. Zpočátku to tak nevypadalo, protože ta bomba byla opravdu hrozná. Ale měl jen vyražený dech a doktor říkal, že bude dobrý, takže ve čtvrtek už pískal zápas a já jsem na něm byl shodou okolností zase jako záložní rozhodčí.
„Jsou vždy delegováni čtyři rozhodčí na ledě a dva záložní. Celý proces před utkáním probíhá stejně, jako kdyby šel člověk na led. Takže společný odjezd na zimák, příprava, rozcvička. S tím rozdílem, že jenom čtyři se oblečou na led a zbylí dva jsou v pohotovosti.“
A zase se stalo něco nečekaného. Tentokrát v aréně hořelo a všichni museli být evakuováni. Neříkáte si už, co přijde příště?
(usmívá se) Je to spousta situací po sobě, docela zvláštní, ale člověk se s tím musí nějak popasovat a na ledě být profík. Vůbec si to nepřipouštět, nechat to v kabině.
Byla to pro rozhodčí určitá komplikace v přípravě na utkání?
Nemyslím si. Spíš možná kvůli komfortu. Někdo má třeba rád, když je už hodinu a půl před zápasem v šatně. Tady jsme měli necelou hodinu do zápasu, když jsme se dozvěděli, že se hrát bude. Takže v tomhle to bylo možná trošku jiné, ale myslím, že to kluky neovlivnilo, pískali dobře a utkání zvládli.
Startujete na svém premiérovém mistrovství světa, jak si jej užíváte?
Moc, protože tady hrají nejlepší týmy světa a ti nejlepší hráči. Člověk v kariéře rozhodčího nemůže dosáhnout vyšší mety, takže si to užívám, snažím se podat profesionální výkon a zlepšovat se zápas od zápasu.
„Moc si to užívám, protože tady hrají nejlepší týmy světa a ti nejlepší hráči. Člověk v kariéře rozhodčího nemůže dosáhnout vyšší mety, takže si to užívám, snažím se podat profesionální výkon a zlepšovat se zápas od zápasu.“
Jak vlastně vypadá běžný den rozhodčího na šampionátu?
Většinou dopoledne po snídani míváme mítink, kde se probírají různé situace z minulých zápasů. Třeba když se toho nakumuluje víc, tak aby se nastavila stejná laťka pro všechny, aby věděli co a jak se má posuzovat. Před utkáním máme stanovený nějaký čas, kdy se dopravíme na stadion. Do té doby se každý připravuje sám, jak potřebuje. Někdo si jde zaběhat, někdo projít, vyčistit si hlavu, někdo do fitka, někdo zůstane na hotelu a třeba spí. Od chvíle, kdy se odjíždí od hotelu, už rozhodčí tráví čas společně a před utkáním probíhá nějaká příprava v podobě fotbalu, nohejbalu, a potom už přichází samotný zápas.
Na turnaj byli delegováni i hlavní rozhodčí Robin Šír nebo Slovák Peter Stano, který taktéž píská českou extraligu. Je to tak, že spolu trávíte víc času?
Je to tak. Máme k sobě určitě blíž tím, že tam není jazyková bariéra. Vlastně i ve středu, když jsem musel do hry jako záložní rozhodčí, jsem byl s Robinem. Hrozně mi pomohl, při oblékání mi podával věci a uklidňoval mě, ať jsem v pohodě. V tomhle mi opravdu hodně pomohl. Většinou to tak bývá, že se rozhodčí rozdělí na menší skupiny, ale obecně trávíme čas všichni dohromady.
Máte během MS vůbec čas zajít se podívat i po Helsinkách?
Přijeli jsme už v pondělí a turnaj začal v pátek, takže ještě před začátkem jsme se byli jeden den projít po městě. Máme tady místního rozhodčího, ukázal nám nějaké památky, moře. A když je třeba den volna, tak se můžeme jít projít. Byl jsem si už zaběhat kolem jezera, takže máme čas i pro sebe.
Share on Facebook
