Adam Beran | Foto: Martin Domanský, hcdukla.cz
Má za sebou životní sezonu. Brankář Adam Beran vychytal Jihlavě prvoligový titul a postup do baráže. Není se tak co divit, že na něj směřují zraky hokejové veřejnosti. V obsáhlém rozhovoru mluví o jihlavské jízdě, vyhrocené sérii s Třebíčí, soupeření s bratrem Matějem nebo o vysokoškolském studiu.
brankář, 25 let
Jak si užíváte volno po dlouhé a náročné sezoně v Jihlavě?
Musím říct, že volno potřebovala snad celá Jihlava – tahle sezona byla fakt náročná. Dala nám zabrat. Já si odpočinek zpříjemnil cestováním, na čtyři dny jsem vyrazil do zahraničí. Ale už jsem zase zpátky, protože za čtrnáct dní nám začíná letní příprava.
Tu spousta hráčů mírně řečeno nemusí, co vy?
Já se na ni naopak těším. Před letošní sezonou jsem poprvé zvolil individuální letní přípravu pod vedením kondičních trenérů v Českých Budějovicích. Byl to krok správným směrem. Na sezonu jsem byl fyzicky parádně připravený, což bylo podle mě vidět v play off. Navíc mi pomohla částečná změna prostředí.
Byla letošní sezona pro vás životní?
Stoprocentně! Dařilo se mně i týmu, vyhráli jsme titul a postoupili do baráže o extraligu, takže určitě ano.
„Před letošní sezonou jsem poprvé zvolil individuální letní přípravu pod vedením kondičních trenérů v Českých Budějovicích. Byl to krok správným směrem."
Přitom když Jihlava loni na jaře přivedla zkušenějšího Maxima Žukova, mnozí čekali, že budete dvojka.
Když mi trenéři řekli, že přijde Max, byl jsem překvapený. Zároveň ale deklarovali, že oba budeme mít stejnou startovní čáru a že víc chytat bude ten, který předvede lepší výkony. Troufám si říct, že to vyšlo mně. I proto jsem chytal celé play off.
Bylo pro vás motivací navíc mít zkušenějšího brankářského kolegu?
Rozhodně, něco takového jsem v dospělém hokeji zažil poprvé v kariéře. Bylo mi jasné, že nedostanu tolik zápasů, jak jsem býval zvyklý, ale nakonec se to vyplatilo, protože na konci sezony jsem měl dostatek energie. Kdo ví, jak by to bylo, kdybych v základní části odchytal všechno.
„Když mi trenéři řekli, že přijde Max, byl jsem překvapený."
Jak fungovala vaše vzájemné spolupráce?
Na trénincích bylo všechno v pohodě. Mimo stadion jsme spolu moc času netrávili.
Adam Beran | Foto: Martin Domanský, hcdukla.cz
V základní části jste skončili šestí a s klidným svědomím můžeme říct, že play off mělo jiné favority. Kde se váš tým nakopl k parádnímu finiši?
Myslím, že v základní části jsme hráli hodně útočně, v play off se ale náš styl změnil. Vsadili jsme na hru ze zabezpečené obrany a rychlé protiútoky, což nám z mého pohledu sedí víc. Hlavně proti silnějším soupeřům.
„V základní části jsme hráli hodně útočně, v play off se náš styl změnil."
Ve čtvrtfinále s Třebíči na vás bučel celý stadion prakticky už při rozbruslení. Jak jste to snášel?
V dnešní době je takové nepřátelství už trošku rarita, ale paradoxně mi tyhle věci spíš pomáhají. Mám rád, když jsou v hokeji emoce, vtáhnou vás do boje. Navíc lidem, kteří po mě bučí a nadávají mi, chci o to víc ukázat, že chytat umím.
To byste si rozuměl s Radkem Smoleňákem, ten má hejty taky rád.
Jo, taky jsem si říkal. (usmívá se) V tomhle máme oba podobný přístup.
„Lidem, kteří mi nadávají, chci o to víc ukázat, že chytat umím."
Nicméně nepřátelství třebíčských fanoušků nezačalo letos, bučí na vás dlouhodobě. Proč?
Začalo to v sezoně 2021/22, když se hrálo čtvrtfinále Třebíč – Sokolov a já byl tehdy na straně soupeře. Ale konkrétní moment, proč k tomu začalo docházet, si nevybavuju.
Mimochodem, v Moravských Budějovicích vás na tribuně podporoval i brácha Matěj.
Přijel brácha i taťka. Měl jsem z toho radost. Není pro mě svazující, když na zápasy dorazí někdo z rodiny.
Jak s Matějem prožíváte vzájemné soupeření?
Musím říct, že brácha je skrz hecování snad nejnepříjemnější protihráč, co znám. Slávisté po mě fakt šli.
„Řekl bych, že když proti bráchovi chytám já, tak na důrazu ještě přidá."
Takže ani na brankovišti vás nešetří?
Spíš naopak, řekl bych, že když proti němu chytám já, tak ještě přidá. Doma u večeře jsme se dokonce vsadili. Nicméně podařilo se nám vzájemné soupeření vymezit jen na hokej. Po zápasech je všechno úplně v pohodě. (usmívá se)
Adam Beran | Foto: hc-olomouc.cz
Co vlastně říkal na to, že jdete do Jihlavy? Během baráže 2022 se o ní nevyjádřil zrovna hezky.
On už právě tenkrát dávno věděl, že do Jihlavy jdu, takže jsem mu říkal, že si tu hlášku mohl odpustit. Ale když se dnes přijde podívat na náš zápas, fanoušci s ním normálně mluví, fotí se… Takže snad už je všechno v pohodě.
„On už tehdy dávno věděl, že do Jihlavy jdu, tak si tu hlášku mohl odpustit."
Zpět k letošnímu play off. Po skalpu Třebíče se vám do cesty postavil favorizovaný Vsetín…
Vsetín byl jasným favoritem, měli výborný tým a moc lidí nám proti nim nevěřilo. Nicméně naše motivace byla obrovská. I díky loňskému roku, kdy nás Vsetín v semifinále vyřadil. Vyšel nám první zápas, což nás utvrdilo v tom, že na ně máme. Navíc Vsetín se tlačil dopředu, chtěli hrát útočně, nám přesně tenhle styl vyhovoval. Počkali jsme si na šance a využili je.
Jak se vám chytá na atypickém Lapači?
Mám to tam rád! Pro mě jsou zápasy na Lapači jedny z nejlepších. Většinou jde na gólmana hodně střel, takže jste v tempu. Atmosféra taky výborná, jen vedro je tam hrozný. V play off obzvlášť (usmívá se).
„Zápasy na Lapači jsou pro mě jedny z nejlepších."
Finále se Zlínem byla třešnička na dortu, že?
Jak jsme se bavili o Lapači, tak ten je hodně úzký, takže tempo je tam vždy vysoké. To nám s ohledem na finále pomohlo. Jinak to ale byla úplně jiná série – hrálo se víc defenzivně a moc gólů nepadalo.
Ostatně třetí zápas bitvy o titul rozhodl jediný gól v prodloužení. Pro gólmana těžká situace, ne?
Mně spíš pomáhala. Když víte, že jediný gól může rozhodnout o zápase i celé sérii, lépe se udržíte v zápase. Hrálo se za stavu 1:1 a kdo ví, jak by finále dopadlo, kdyby se trefil Zlín.
Baráž proti Olomouci se vám předpokládám bude hodnotit složitě…
Pro nás cenná zkušenost do budoucna, ale… Nechci, aby to vyznělo špatně, každopádně není náhoda, že od doby, co se hraje tenhle systém baráže, se žádný prvoligový tým k postupu ani nepřiblížil. Neřekl bych, že nás Olomouc nějak extrémně přehrávala, ale výsledek 4:0 mluví za všechno. Síly jsme zkrátka už neměli.
„Nechci, aby to vyznělo špatně, ale síly už jsme v baráži zkrátka neměli."
V čem je pro brankáře největší rozdíl, když chytá proti soupeři z Maxa ligy a z extraligy?
V Maxa lize řešíte víc šancí, když hrajete proti soupeři z extraligy, tolik šancí řešit nemusíte, ale zase jsou o to kvalitnější a nebezpečnější. Alespoň taková je moje zkušenost z těch několika zápasů.
V Jihlavě jste podepsal novou dvouletou smlouvu, nelanařila vás extraligová konkurence?
Novou smlouvu jsem podepsal už v lednu, takže ne.
Kromě hokeje studujete vysokou školu, jaký obor?
V Praze studuju inženýrský program ekonomie a managmentu se zaměřením na podnikání. Příští rok už ze mě bude snad definitivně inženýr. (usmívá se)
„Příští rok ze mě snad definitivně bude inženýr."
Těch v hokejovém prostředí moc není, co?
Mám pocit, že inženýrský titul vystudoval Honza Eberle. Nikoho dalšího si z fleku nevybavuju.
Každopádně vystudovaná vysoká škola je fajn jistota do budoucna…
To stoprocentně! Tím spíš, když hrajete Maxa ligu, kde platy většinou nejsou nijak závratné a po konci kariéry si okamžitě musíte hledat práci.
Bedřich Ščerban a Adam Beran | Foto: hcdukla.cz
ISSN 1214-5718 | dotazy na redakci: redakce@hokej.cz, obchod/reklama: obchod@hokej.cz, technický provoz: webmaster@hokej.cz