Foto: Ronald Hansel, Juniorský hokej
10. ledna 9:00
Pavel Mandát„Přes čtvrtfinále jsme na dvacítkách postoupili třikrát za sebou, to už podle mě není náhoda," zamýšlí se někdejší skvělý útočník a nynější trenér Michal Broš. V rozhovoru pro Hokej.cz chválí počínání Jiřího Kulicha, i když má pocit, že mladý útočník v určitých momentech zápolil s tlakem. „Na NHL je podle mě připravený," říká.
Věřil jste za stavu 2:5 v obrat zápasu o bronz?
Přiznám se, že v tu chvíli už moc ne. Přesně si ten moment vybavuju, měli jsme před tréninkem a s kolegou se na zápas dívali. Ve chvíli, kdy jsme šli na konci druhé třetiny do oslabení, jsme se zvedli a šli za klukama. Když se pak ukázalo, že stav zápasu je 5:3, znovu jsem určitou víru v obrat našel.
Gól na 3:5 ve vlastní oslabení byl klíčový, že?
Přesně tak. Takové góly dokážou momentum zápasu úplně otočit, což se potvrdilo.
„Přiznám se, že za stavu 2:5 jsem v obrat moc nevěřil."
Mohla hrát roli určitá nevyspělost mladých hráčů? Jasně, spousta z nich jsou budoucí hvězdy NHL, ale zároveň pořád ještě kluci…
Rozhodně, ale takové momenty se stávají i v dospělém hokeji. Pokud vedete, máte přesilovku a možnost zatlouct pomyslný poslední hřebíček do rakve soupeře, ale ten vám ujede a dá snižující gól, je to na psychiku velice složitý moment. Je těžké to zpracovat, vlastní zkušenost.
S čím podle vás Finové do třetí třetiny šli? Nehráli v ní až příliš pasivně?
Dovedu si představit, že v hlavách finských hráčů probíhalo něco jako: Už jsme to mohli mít doma a teď se ještě budeme klepat o výsledek… Naopak náš tým přesně věděl, co od poslední třetiny turnaje chce a šel si za tím.
„Pokud máte možnost zatlouct poslední hřebíček do rakve soupeře, ale ten vám ujede a sníží, je těžké to zpracovat."
Lídrem české dvacítky byl Jiří Kulich, je podle vás už připraven na NHL?
Za mě určitě. Na šampionát jel s tím, že by měl být tahounem. V určitých momentech podle mě zápolil s tlakem, chtěl až moc a nakládal si příliš… Ale většinu klíčových momentů zvládl parádně. Byl základním stavebním kamenem vedoucím k úspěchu.
Jiří Kulich | Foto: iihf.com
Srovnání s Davidem Pastrňákem je podle vás na místě?
Oba drží hokejkou na opačnou stranu, takže technika jejich střely je odlišná. Ale pokud se podíváme na tvrdost a přesnost zakončení, jsou si opravdu velmi podobní. Pokud by jejich střely nebyly tak tvrdé a přesné, gólmani by je chytali.
„Jiří Kulich podle mě v určitých momentech zápolil s tlakem. Chtěl až moc a nakládal si příliš."
Ať nechválíme jen hráče, nový realizační tým dvacítky taky obstál, ne? Dobře zvolená taktika na zápas s Kanadou budiž podle mě důkazem.
Máte pravdu. Na druhou stranu… Taktiku můžete mít, jakou chcete, ale vždycky záleží na hráčích, jestli ji dokáží správně plnit. Co se týče realizačního týmu, vyzdvihnul bych hlavně povahu kluků, protože je všechny dobře znám. Jsem si jistý, že hráčům se pod nimi hrálo skvěle, neboť tým fungoval soudržně. Není to tak, že by trenéři byli někde nahoře na palubě a hráči v podpalubí. Fungovali jako celek, a právě tohle je podle mě hlavní zásluha realizačního týmu.
Loni stříbro, letos bronz. Vrací se Česko mezi světovou špičku?
Přes čtvrtfinále jsme na dvacítkách prošli třikrát za sebou, to už podle mě není náhoda. Takže za mě ano. Ale je jasné, že další reprezentační výběry budou díky tomu pod určitým tlakem a budou muset výkonnost neustále potvrzovat.
Vzpomněl jste si při sledování juniorského světového šampionátu na rok 1996, kdy vaše generace v této kategorii dokráčela do semifinále?
Vzpomněl. Vybavilo se mi hlavně semifinále se Švédy, kde jsme ještě deset minut před koncem hráli 2:2, ale pak jsme nasekali chyby a nakonec prohráli 2:8. V následném zápase o bronz jsme byli herně aktivnější, ale Rusové nás porazili 4:1, takže medaile nebyla. Už je to dávno, ale dodnes mě mrzí, že nám žádný cenný kov necinkl.
„Fungovali jako celek, a právě tohle je podle mě hlavní zásluha realizačního týmu."
Kdo byl největším lídrem vašeho tehdejšího týmu?
Těch kluků bylo víc. V bráně jsme měli Vokyho, v obraně Pavla Kubinu, v útoku Vencu Varaďu… Sešel se opravdu silný tým a řada z jeho členů to později dotáhla až k hokeji na nejvyšší úrovni.
Nyní působíte v mládeží jihlavské Dukly, přičemž většina letošní české dvacítky hraje v zámoří. Zeptám se vás tedy jako fundovaného člověka, dostáváme se do fáze, kdy bude schopná hráče pro reprezentaci produkovat i naše juniorská extraliga?
Je pravda, že většina kluků letošní dvacítky hraje v zámoří, ale spousta z jich je tam prvním nebo druhým rokem… Takže za mě je to o tom, že v zámoří navazují na velmi dobrý základ, který dostali u nás v Česku…
Dobře, ale dostatečně konkurenční prostředí u nás pořád není, nebo je?
Není, pořád ještě nemáme dostatek kvalitních hráčů, aby mohlo být nastaveno ideálně. K tomu bych zmínil ještě jednu věc.
Jakou?
Školu. Nemůžete vychovat top sportovce, když spolu škola a hokej ideálně nekooperují. Byl jsem na několika stážích ve Švédsku, takže vím, jak to tam funguje. Kluci jdou ráno na ostrý trénink, pak na čtyři hodiny do školy a pak zase na ostrý trénink. K tomu mají zajištěnou stravu a vše potřebné. Takhle to funguje ve všech švédských akademiích celých šest let, co v nich kluci jsou.
Tomáš Hamara (vpravo) | Foto: iihf.com
ISSN 1214-5718 | dotazy na redakci: redakce@hokej.cz, obchod/reklama: obchod@hokej.cz, technický provoz: webmaster@hokej.cz
