Bojujte za Hradec! Lidi na to mají právo, platí nás, nekličkuje Okuliar
Oliver Okuliar (vpravo) v utkání se Spartou
|
Foto: Stanislav Souček, mountfieldhk.cz
Jedenáct zápasů – devět porážek. Do neblahého období se propadl hradecký Mountfield, jemuž se po dobré podzimní vlně zatím v zimě nedaří. Když ale řekneme A, musíme říct i B: S výkony, jaké předvedl proti favorizovaným týmům Pardubic i Sparty, by měl jít nahoru. Jen je musí předváděl i jindy.
„Myslím, že jsme hráli dobře celých šedesát minut, bojovali jsme. Potom jsme byli odměnění, ale zase jsme prohráli po ‚blafácích‘. Musíme si z toho zápasu ale brát pozitiva,“ ví Oliver Okuliar po další vypjaté bitvě se Spartou.
Pozitivum je, že ze hry vlastně Hradečtí dali všechny čtyři góly v zápase. Jenže dva z nich byly vlastní... Hlavně ten první se moc často nevidí. Brankář Jan Lukáš ve vlastní přesilovce váhal tak dlouho, až o brusli spoluhráče Blaina odrazil puk do své branky.
Stejně jako před týdnem proti Pardubicím tak šel jeden gól čistě na jeho vrub.
„Předtím nás třikrát podržel a potom taky, nezpanikařil. On ví, že je dobrý gólman,“ reaguje Okuliar. Ač i hráči musí cítit, že po dalším extempore Patrika Bartošáka chybí Hradci na brankářském postu k ideálu nejvíc za dlouhé roky.
„On ví, že je dobrý gólman.“
I jeden lacině inkasovaný gól je totiž při současném rozpoložení hradeckých útočníků moc. Přitom za výkony proti oběma extraligovým lídrům a favoritům si mužstvo nezaslouží vůbec hanit, jen s výjimkou nezvládnuté první desetiminutovky proti Dynamu.
Kdyby takhle Mountfield hrál i proti tabulkově slabším...
„Kdybych věděl, čím to je, tak si to řekneme. Já si myslím, že nám chybí góly, třeba i šťastnější. Doufám, že se nám to tam začne odrážet, protože na góly se nadřeme a potom je hodně frustrující, když z nějakého protiútoku inkasujeme,“ říká Okuliar.
Oliver Okuliar | Foto: Stanislav Souček, mountfieldhk.cz
Z osobního hlediska si také prošel frustrujícím obdobím. Neskóroval v osmi zápasech v řadě, což pro něj znamenalo vůbec nejdelší čekání na gól od příchodu pod Bílou věž. Teď ale rovnou udeřil dvakrát.
„Nebral bych se jako střelec. Jsem hráč, který pracuje pro tým, a ty věci jsem posledních pár zápasů nedělal, proto jsem ani neměl šance. Když ty věci začnu dělat a budu makat na ledě i mimo něj na sto procent, tak ty šance příjdou,“ reaguje slovenský mladík. Bez vytáček a s pokorou, která ho po sezoně může vystřelit „do světa“.
„Ty věci jsem posledních pár zápasů nedělal, proto jsem ani neměl šance.“
Teď vystřelil Mountfieldu bod, když proměnil jeho šestou a sedmou přesilovku v zápase. Vyrovnání si domácí zasloužili. „Jsem rád, že jsme ve třetí třetině pořád do Sparty bušili. Pořád jsme na ni vytvářeli tlak, z toho jsme měli ty přesilovky. Věděli jsme, že nám tam něco musí spadnout,“ povídá útočník, jemuž navíc v prodloužení chyběl jenom kousek k hattricku a vítězné trefě. Puk ale nezvládl zamést do úplně prázdné branky.
Tak málo chybělo, aby šli hradečtí fanoušci domů naprosto spokojení. „Fakt pochvala za některé věci, ale pro lidi potřebujeme vyhrávat,“ ví Okuliar.
Oliver Okuliar a Jakub Krejčík | Foto: Stanislav Souček, mountfieldhk.cz
Ano, soužení před vlastními diváky nedělá v klubu radost nikomu. Pouhých osm výher z 21 zápasů, to je dost tristní bilance, jakou Mountfield nepamatuje.
Že šestkrát získal aspoň bod, jako náplast nestačí, spíš je to další námět k zamyšlení. Speciálně směrem k bídným samostatným nájezdům, na které tým v momentálním rozpoložení ani nemusí chodit.
„Oni vědí, že nejsme superhvězdy, ale když bojujeme, tak nás odmění.“
Poprvé tak pod kotlem domácích příznivců visel po celé utkání transparent „Bojujte za Hradec!“
„Mají na to právo, vlastně nás platí. Jsou věrní a musím jim poděkovat, protože jich pořád chodí hodně,“ vzkazuje Okuliar i přes patrný početní úbytek. „My musíme hrát jako dnes. Dát tam srdce, povzbuzovat se a dělat věci, které máme. Oni vědí, že nejsme superhvězdy, ale když bojujeme, tak nás odmění. Jako se Spartou. Viděli jste, že i když jsme prohráli, tak nám zatleskali,“ dodává.
Share on Facebook
