Brabenec si plní sny a děkuje blízkým: Je to zadostiučinění
Foto: Roman Kantor, hc-kometa.cz
Mezi osmi Čechy, kteří o víkendu prošli draftem NHL, byl také brněnský Jakub Brabenec. Podle očekávání šel na řadu jako první z útočníků, ze 102. pozice si ho vybrala organizace Vegas Golden Knights.
Co pro vás znamená být draftovaný?
Byl to od malička můj sen, který jsem si chtěl vždycky splnit. Je to první a určitě malý krůček k mému cíli – k NHL. Být draftovaný je krásné, ale dokud tam nehraje nějaký hráč stabilně, nic to neznamená. Je přede mnou ještě hodně práce, o které to všechno je. Budu se snažit makat a být lepší než ostatní, abych šanci dostal a pak ji chytnul.
Považujete to za doposud největší individuální úspěch?
Určitě je to jeden z mých největších úspěchů, protože to byl můj sen. Je to pro mě zadostiučinění. Všechno, co jsme tomu s rodinou obětovali a co jsme směřovali k hokeji, mi pomohlo teď udělat ten malý krok k tomu, abych to všechno dokázal.
Cítíte se jinak, když si žijete svůj sen?
To bych neřekl. Já se snažím užívat si života pořád stejně, protože každý tu máme jenom omezený čas. Já si života strašně vážím a stejně tak i toho, že jsem byl draftovaný. Beru to tak, jak to je.
„Každý tu máme jenom omezený čas. Já si života strašně vážím a stejně tak i toho, že jsem byl draftovaný.“
Byl jste překvapený, nebo už jste měl nějaké náznaky, že by to mohlo klapnout?
Přiznám se, že během sezony, co jsem strávil v Kometě, jsem měl hodně pohovorů snad s více než třemi čtvrtinami týmů, takže jsem si ani nepřipouštěl, že bych neměl být draftovaný. Všiml jsem si při tom u nich té kanadsko-americké mentality, kdy všechno říkají na rovinu a tak, jak to je. Toho já si strašně vážím, když je člověk upřímný. Obecně byly všechny pohovory vesměs stejné, bavili jsme se o rodině, o mně, o trénování a o hokeji. Snažil jsem se v draft potom jenom věřit, doufal jsem v to, a když jsem se to dozvěděl, byl to strašně krásný pocit.
A jak jste se to dozvěděl?
Koukali jsme s rodinou, měli jsme nastavený program, kde nám to jelo live z Ameriky. Zrovna v tu chvilku se nám to trochu seklo a mně za chviličku zazvonil telefon, kde jsem se to dozvěděl první. Asi za tři minuty za mnou přišli strašně šťastní rodiče, takže bylo trochu legrační, že jsem to věděl malinko dříve. Já osobně jsem předtím sledoval i první kolo, protože mě zajímalo, jestli bude, nebo nebude draftovaný Standa Svozil. Od chvíle, co jsem byl draftovaný já, už jsem to ale tolik nestíhal sledovat.
Foto: Chris Tanouye / HHOF-IIHF Images
Jak moc to potěšilo vaše blízké?
Určitě je to pro ně obrovská úleva, protože jsem jim od malička říkal, že si tenhle sen splním. Mamce i taťkovi určitě spadl obrovský kámen ze srdce. Kromě vstávání v pět ráno na tréninky a všech věcí okolo mi pomáhali se školou, když jsem ji nestíhal. Myslím, že byli strašně šťastní, že to ani nejde popsat. Chtěl bych strašně moc mojí rodině poděkovat, protože ta je nejdůležitější. Mamce, taťkovi a strejdovi, který mě od mala trénoval v Kometě, dědovi, od kterého jsem se snažil všechno si brát. Od všech jsem se snažil všechno poslouchat, abych si tenhle sen splnil. A poděkovat bych chtěl i Kometě, protože bez té bych nebyl tam, kde teď jsem.
Pojďme k organizaci Vegas. Co na ni říkáte?
Jsem za ni nesmírně šťastný, protože Vegas podle mě pracuje hrozně dobře s mladými hráči. Je to jeden z novějších týmů. Myslím, že to je skvělá organizace, a jsem strašně rád, že si mě vybrala.
„Můj cíl je hrát v zahraničí, protože se svým jménem to budu mít v Česku dvakrát těžší než všichni ostatní. Chci dokázat sám sobě i lidem okolo, že na to všechno mám.“
Co vás čeká v příští sezoně?
Teď jsem na soustředění s devatenáctkou a snažím se soustředit na postupné krůčky, abych nebyl hlavou někde v oblacích. Soustředím se na tři zápasy s reprezentací a co bude potom, to chci řešit až po repre, abych tady byl co nejvíc platný a co nejvíc pomohl týmu. Můj cíl ale je, abych odešel hrát do zahraničí. Vždycky jsem to tak měl v hlavě nastavené, protože se svým jménem to budu mít v České republice dvakrát těžší než všichni ostatní. Chci dokázat sám sobě i lidem okolo, že na to všechno mám. Chci se porvat o to nejlepší, co může přijít, ale co to bude, to uvidíme.
Myslíte zahraničím něco v Evropě, nebo spíše zámořské soutěže?
Určitě chci jít do Charlottetownu, který mě draftoval. Byl jsem s nimi v kontaktu celou sezonu a jak se o mě starají, i když mě ještě neviděli, to je něco neuvěřitelného. Já jsem za to strašně rád, takže bych určitě chtěl jít hrát tam do juniorky.
Share on Facebook
