Jedno oko pláče, druhé se směje. Kouč Poláků o pádu i budoucnosti
Róbert Kaláber
|
Foto: Facebook Polski Hokej
Slovenský trenér Róbert Kaláber dokázal s Poláky v nejkratším možném čase postoupit ze třetí nejvyšší kategorie MS až mezi elitu. Do ní se naši sousedé probojovali po dlouhých dvaadvaceti letech. Na další účast si však budou muset minimálně dva roky počkat. Poté, co nezvládli klíčový záchranářský souboj s Kazachstánem, skončili v ostravské skupině B poslední a spolu s Velkou Británií se vracejí do divizie IA.
Jaké ve vás převládají pocity?
Jedno oko pláče, druhé se směje, protože jsme byli blízko. Možná chyběla jedna střela. Dát gól, třeba bychom to udrželi. Na druhou stranu to bylo i daleko, protože soupeř byl kvalitní a nepouštěl nás do čistých situací. Měl větší individuality, zručnější, silnější hráče na puku, vyhrával osobní souboje. My se přes tohle neuměli prosadit. Nasbírali jsme ale zkušenosti a myslím si, že pro naše mladé kluky to bude dobrý start k lepší kariéře a do lepších lig. Jsem přesvědčený, že někoho z nich vytáhnou. Následně se mohou stát lídry polské reprezentace a rozhodovat takové zápasy, jako to třeba předvedl Nikita Michailis.
Co nakonec rozhodlo o tom, že sestupujete?
Kvalita a individuality. Francouzi je měli větší, v klíčovém utkání to taky zlomily individuality na straně Kazachstánu, který měl čtrnáct hokejistů z KHL. Mají dva hráče z Magnitogorsku, který patří k nejbohatším klubům v soutěži. Michailis je velice produktivní, obrovsky kvalitní. Nehráli jsme proti sobě rovným soupeřům. Proto jsme stříleli málo gólů a body nám chybí. Máme dvacet stadionů, v extralize devět mužstev a jen 500 hráčů, což je strašné. Kanada třeba vybírá z 500 hráčů NHL.
„S předvedenou hrou i výsledky jsem spokojený. Musíme nabrat zkušenosti a vychovat individuality, které budou hrát v lepších soutěžích a pak tyto těžké zápasy rozhodovat.“
Překvapilo vás, jak jste se dokázali porvat se silnou konkurencí?
Proto říkám, že jedno oko se směje, druhé pláče. Jsem moc rád, že jsme dovedli soupeřit s výbornými mužstvy, přičemž si musíme uvědomit, že letos byla jejich kvalita na zvlášť vysoké úrovni. V případě Ameriky nebo Švédů nešlo o žádné druhořadé výběry. Slováci byli taky silní, Lotyši loni bronzoví, Němci dokonce stříbrní. Prostě obrovská kvalita, které se rovnali naši kluci z polské ligy. Sám jsem před turnajem nevěděl, jak to bude vypadat, byla to velká neznámá. S předvedenou hrou i výsledky jsem spokojený. Jak říkám, bylo to blízko i daleko. Musíme nabrat zkušenosti a vychovat individuality, které budou hrát v lepších soutěžích a pak tyto těžké zápasy rozhodovat.
Protočili jste všechny tři brankáře, proč jste neměli jasně danou jedničku?
I když jsem chtěl, tak to zkrátka nešlo. Bylo jasné, že pro gólmany to bude velká zátěž. My nemáme takového, který by byl schopný v takto krátké době odchytat tolik zápasů. Johnny Murray má pětatřicet let, Tomáš Fučík byl v bráně jednou, ale týden před mistrovstvím byl nemocný a bral antibiotika. Víc jsme ho využít nemohli, z čehož jsem smutný. V zápase se Slováky se ukázal velmi dobře. Kdyby byl zdravý, asi bychom točili jenom dva brankáře a třetího bychom brali jako dvojku. Dělali jsme, co jsme mohli. V našich rozhodnutích bych nic neměnil.
Tomáš Fučík | Foto: iihf.com
Co turnaj přinese polskému hokeji?
Velkou propagaci, reklamu pro polského diváka, který se o hokej nezajímal. Tady byla plná hala, devět tisíc lidí, někteří byli poprvé na hokeji. Zažili atmosféru, vidí úroveň hry. Polská televize neměla vysílací práva, vzal to soukromý Polsat a dělali studia hodinu před i po zápase. Měli experty, rozebírali detaily, vše vysvětlovali fanouškům, o co jde… Popisovali dění na ledě i v zákulisí. Máme na vše pozitivní ohlasy, že jsme udělali dobrou práci.
Bude teď hlavním cílem rychlý návrat do elitní kategorie?
Myslím si, že ano. Kvalitu na to máme. Musíme tým trošku omladit. Máme několik mladých kluků, kteří čekají. Naopak několik, kteří končí reprezentační kariéru. Mají 38 let, v klubu už začínají letní přípravy, musejí zregenerovat a připravit se na další sezonu. Kdyby to takhle šlo dále, tak riskují zranění v sezonách. Hokej je zatím živí a potřebují se uživit.
„Byl to jeden velký hokejový zážitek, pro mě i celé mužstvo.“
Máte chuť u polského národního týmu pokračovat?
Byl jsem na mistrovství světa elitní kategorie poprvé, velmi si toho vážím. Mohl jsem jako reprezentační trenér vést mužstvo proti takovým týmům jako je USA, Švédsko, Německo, Slovensko, kteří mají zkušené trenéry s bohatými kariérami. Je to pro mě obrovská čest a jsem strašně rád za to, že jsem tady mohl být. Smlouvu mám na další rok, ale uvidíme, co bude. Sedneme si na výboru a uvidíme, jestli budou spokojení. Smlouva je jedna věc, to ostatní druhá.
Jaký jste si z Ostravy odvezl největší zážitek?
Atmosféra a zápas s Amerikou, který byl úžasný. Kluci podali fantastický výkon, pomohli nám diváci a dvě třetiny byly výborné. Celý turnaj byl velmi dobře zorganizovaný, všechno fungovalo. Byl to jeden velký hokejový zážitek, pro mě i celé mužstvo.
Share on Facebook
