Mandát zpátky v Dynamu a hned vítězně: Derby jsem nečekal!
Jan Mandát
|
Foto: Ladislav Adámek, hcdynamo.cz
Poprvé od ledna 2021 naskočil Jan Mandát k extraligovému utkání. Zase za Pardubice. Proti Hradci, před vyprodanou arénou. A lepší „premiéru“ po návratu z ECHL si ani nemohl přát. Po výhře 4:1 tomu chyběl snad jenom kanadský bod. „Jsem moc vděčný,“ přiznával staronový oblíbenec pardubických fanoušků.
Když v létě 2018 přicházel do Pardubic, znal ho málokdo. Bylo otázkou, jak mu extraliga sedne, vždyť sice hrál AHL na farmě Devils, ale moc nebodoval.
A to ani v první sezoně v Dynamu, které spadlo až do baráže. O rok později se ovšem stal lídrem – s áčkem na dresu byl i třetím nejproduktivnějším hokejistou celku, který většinu roku strávil na sestupovém čtrnáctém místě.
30 bodů v 50 zápasech. A když se Pardubice zachránily, v solidním tempu pokračoval. Až tak, že si zahrál i za českou reprezentaci.
Ale jen jednou. A 12. ledna 2021 i naposled za Pardubice.
Dopingová kontrola, odhalení, vyhazov z klubu. Malá osobní tragédie.
Jan Mandát se ale nevzdal a během dvouletého zákazu v soutěžích IIHF sbíral skoro bod na zápas v týmu Indy Fuel.
Po Vánocích se vrátil na východ Čech. Zatím vítězně. A rád by na to zase navázal a zase překvapil.
Vnímáte tenhle návrat jako odměnu za pracovitost a trpělivost?
Že bude můj první zápas hned v derby? To jsem nečekal. Jsem ale hrozně rád za výhru, i našemu útoku se celkem dařilo. Zahrát si zase na pardubickém ledě, to bylo super. Už na rozcvičce jsem si všimnul plakátu od fanoušků…
V předchozích letech jste byl u nich hodně oblíbený, díky své povaze i stylu hry… Máte na co navazovat, ne?
Moc mě potěšilo, jak mě fanoušci přijali. Přeci jen by nemuseli, pokazil jsem si to u nich. Jsem jim hodně vděčný.
Fanoušci vás tedy pořád podporují. Ale nezměnila se extraliga po těch dvou letech, co jste v ní nehrál?
Je to něco zase jiného. Ale s Hradcem se hrálo hodně přesilovek i oslabení. Ve speciálních formacích jsem nebyl, takže bylo trochu těžší dostat se do zápasu. Na větší hodnocení bych počkal. Měl jsem dobrý pocit z toho, že jsem nic vyloženě nepokazil. A že jsme zvítězili v důležitém derby, s tím jsem do zápasu šel – udělat pro to maximum.
„Nečekal jsem, že mým prvním zápasem bude hned derby s Hradcem Králové.“
Naskočil jste ve čtvrtém útoku s Vondráčkem a Adamem Musilem. Jaká je vaše role?
Před zápasem jsme si říkali: Hlavně tvrdě pracovat, dostávat puky za hradeckou obranu, abychom hráli u nich a mohla naskočit naše první lajna, která je tu od toho, aby dávala góly. Dobré bránění, aktivita, napadání… To byl náš cíl. Abychom hráli nepříjemný hokej.
Přeci jen jste typově trochu podobní hráči, Pardubice teď ve vás můžou mít takovou hodně silnou checking-line.
Určitě, všichni tři jsme větší postavy, všichni dobře bruslíme a umíme se srazit. Myslím, že od toho tady jsme.
„Dobré bránění, aktivita, napadání… To byl náš cíl. Abychom hráli nepříjemný hokej.“
Ve dvou utkáních za pardubické béčko jste si vyzkoušel taky Chance ligu. Byl to pro vás v pátek hodně velký skok?
Rozdíly jsou v šikovnosti hráčů. Rychlost je zhruba podobná, ale jak dokážou extraligoví hráči řešit jednotlivé herní situace… V první lize se sice hraje hodně rychlý hokej, ale takový až moc ulítaný. A taky trochu bez systému, extraliga je hodně svázaná taktikou.
V Chrudimi se navíc nehraje před mnoha diváky. Zatímco na derby přišla plná hala, 10 194 fanoušků. Dá se říct, že právě tohle je sen každého hokejisty?
Na to jsem se těšil nejvíc. Ke konci zápasu jsem se radostí usmíval, když jsem se rozhlížel, jak deset tisíc lidí vstalo a tleskalo nám. To bylo parádní, zažil jsem i svoji první děkovačku ve středovém kruhu. To jsem předtím neznal, protože dřív to pardubický A-tým ještě neměl. To jsem si moc užil.
Navíc jste v Dynamu tak trochu doplnil partu z Vysočiny. Tomáš Zohorna, bratři Musilové, Tomáš Dvořák nebo Patrik Poulíček, ti všichni mají kořeny okolo Jihlavy, Chotěboře nebo Havlíčkova Brodu.
Samozřejmě, přijela mamka… Je super, že mě zase může vidět na českých kluzištích, a že to má blízko z Jihlavy…
Může být i tohle další motivací do zbytku sezony?
Chci se posouvat co nejdál, sleduju tady TOP hráče jako jsou Radil, Zohorna, Kousal nebo Sedlák s Hykou... Sleduju je i na tréninku, chci se zlepšovat a být dobrý jako oni. Ale teď mám svoji roli v týmu danou, přijal jsem ji a jsem za ni hrozně rád. A vážím si druhé šance.
Share on Facebook
