Že to nevyšlo? Tak to v hokeji chodí. Odcházíme se vztyčenou hlavou, ví Rulík

Foto: iihf.com

(HALIFAX, od našeho zpravodaje) Sláva vítězům, čest poraženým. Tohle slovní spojení platilo pro finále juniorského šampionátu víc než jindy.

„Nesmírně si vážím toho, že jsme to dotáhli do prodloužení a poprali jsme s Kanadou o titul. To, že to nevyšlo, tak to v hokeji chodí. Jsme rádi, že to bylo se vztyčenou hlavou, se ctí. Kluci tam nechali všechno," říkal bezprostředně po finále hlavní trenér Radim Rulík.

„Byl to úžasný zápas. Skvělý zážitek pro nás pro všechny," dodává. „My jsme k mužstvu přišli v červenci a chystali jsme se do Edmontonu na mistrovství světa. Vůbec jsme ty hráče neznali, museli jsme se zorientovat," vrací se ke svému jmenování do pozice hlavního kouče reprezentační dvacítky.

„Když srovnám jedenáctého července a teď, tak je to nějaký půl rok, a za ten se udělal obrovský kus práce. A udělali ho ti kluci. Jsme za to rádi. Byla to naše filozofie, aby se zlepšovali," vypráví o výjimečné partě, která nadchla fanoušky doma a slýchala uznání i ze zahraničí.

„Do turnaje jsme šli s obrovskou pokorou. Věděli jsme, že tam jsou silné týmy jako Kanada, Amerika, Švédsko... Chtěli jsme, abychom se den za dnem zlepšovali, krok za krokem se posouvali – k tomu došlo," pokračuje v bilancování posledních dvou týdnů.

Češi prolétli základní skupinou, vlastně včetně finále ani jednou neprohráli po základní hrací době. „Skupina se ohromně povedla díky prvnímu zápasu s Kanadou. Vyšlo nám to, mužstvo se nastartovalo," popisuje Rulík. „Gradovalo to tady ve finále. Byli jsme důstojným soupeřem."

„V první třetině jsme si vytvořili pár šancí, a to i z kategorie vyložených. Bohužel břevno... Obrovská škoda. Tam, kdyby se nám podařilo vstřelit branku, Kanada by trošku znejistěla," vrací se ke klíčovým okamžikům finále. „Tu první třetinu jsme nehráli špatně, Kanada se ale ujala vedení. Mají výborné přesilovky, nejlepší na turnaji. A zase to tam trefili."

„Ve druhé třetině jsme to měli daleko na střídačku a Kanada byla jasně lepší. Tam jsme toho moc neměli," uznává Rulík. 

Tehdy tým podržel hlavně Tomáš Suchánek. „Je to úžasný, vynikající kluk. Zazářil už v Edmontonu, když jsme vyřadili Američany. To byla jeho velká zásluha. Teď v tom pokračoval. Ač není draftovaný, má před sebou budoucnost. Má výborně nastavenou hlavu, je pracovitý," cení si Rulík jeho povahy.

„Pro třetí třetinu jsme změnili hru a přineslo to výsledek. Kanada se soustředila na obranu, chtěla to ubránit, my jsme dominovali a byli jsme jasně lepší. Zaslouženě jsme se vrátili do zápasu. Věděli jsme, že když dáme na 1:2, máme obrovskou šanci, protože Kanada znejistí. Přesně to se stalo," těšilo Rulíka.

Ale...

Junioři velký obrat v prodloužení nedotáhli.

Na českých hráčích bylo v mixzóně pochopitelně znát velké zklamání, ale občas přišel i nějaký ten úsměv – už teď si totiž dobře uvědomují, čeho vlastně dosáhli. Medaili získali po dlouhých osmnácti letech, a to rovnou stříbrnou!

„V kabině jsme jako realizační tým promluvili všichni, postupně. Klukům jsme vyjádřili obrovskou gratulaci," prozrazuje Rulík. „Snažili jsme se na ně působit tak, aby z toho nebyli moc zklamaní. Je to hokejový život. Je potřeba, aby si z té zkušenosti vzali jenom dobré věci, a těch bylo moře. Kariéry mají rozběhlé skvěle."

Share on Facebook Share on Google+ Share on Twitter