Mnohem víc než jen záskok. Vyšlo mi to, libuje si Vávra po dvou nulách v řadě
Štěpán Vávra
|
Foto: Ronald Hansel, Juniorský hokej
V pravou chvíli chytli dorostenci Vítkovic velmi dobrou formu, po reprezentační přestávce vyhráli všechny čtyři zápasy. Byla to i velká zásluha brankáře Štěpána Vávry, který čelil enormnímu počtu ran, a přesto vychytal dvě čistá konta za sebou.
Dvě nuly v řadě, dohromady 137 souvislých minut bez inkasovaného gólu. A vítězství proti Karlovým Varům, Plzni, Hradci Králové i Pardubicím, tedy týmům patřících do extraligové špičky. To je pro šestnáctiletého gólmana parádní vizitka!
„Takovou sérii jsem naposledy zažil asi v deváté třídě, kdy jsme ještě hráli proti horším soupeřům a neměl jsem tolik práce. Teď už měli soupeři dost velké šance, jak Plzeň, tak Hradec. Naštěstí to ale vyšlo,“ líčí Štěpán Vávra, jenž během čtyř zápasů pochytal fantastických 168 střel.
Psychicky nejtěžší pro něj byl duel proti Plzni, protože v základní hrací době nepřinesl ani jeden gól. „Jo, celý zápas jsme nevěděli, jak to dopadne. Nakonec to na naši stranu rozhodlo až prodloužení, byli jsme šťastní,“ říká Vávra na adresu hubeného vítězství, které trefil Vincent Glos.
Stačila by přitom i malá chyba brankáře a všechno by bylo jinak... „Já se na to snažím moc nemyslet. To je nejlepší,“ odvětí Vávra. Nevadí mu ani – občas trochu bláznivé – prodloužení tři na tři, které teď Vítkovice zvládly v obou případech. „Je tam sice víc šancí, ale zároveň se drží víc na puku,“ přemýšlí.
A kdyby pětiminutovka nerozhodla? Ani z toho by si vítkovický gólman nedělal těžkou hlavu. V probíhající sezoně nastoupil do tří nájezdových koncovek: na Kometě, v Plzni a doma proti Spartě. Z celkových jedenácti nájezdů inkasoval jen jedinkrát!
Foto: Ronald Hansel, Juniorský hokej
„Nájezdy jsou jednou z mých předností. I na tréninku se mi v nich dost daří,“ vypráví mladík, jenž se v souboji jeden na jednoho nenechá rozhodit. „Myslím si, že dokážu střelce dobře přečíst. A jsem dost trpělivý, to mi taky pomáhá,“ popisuje svůj recept na úspěch.
Ačkoli Vávra vyrůstá celou dosavadní kariéru právě v ostravském klubu, nikdy neměl v místním A-týmu vyložený vzor. Podobně jako v celé české extralize. Jestli má ale nějakého oblíbence přece jen vypíchnout, zamíří do NHL. „Tam se mi líbí Thatcher Demko,“ zmíní brankáře Vancouveru.
„Myslím si, že dokážu střelce dobře přečíst. A jsem dost trpělivý, to mi taky pomáhá.“
Ale zpátky domů: Vítkovický dorost v novém roce zatím postrádal Lukáše Viléma, který se nejprve vrátil do Vsetína vypomoci juniorce a následně se zranil. Z jeho parťáků se mezitím nejlépe ukázal právě nejstarší Štěpán Vávra.
Nyní už je Vilém zpátky, nicméně v brankovišti mu tedy vyrostla konkurence. Rozdělí si teď oba mladíci vytížení? „Nejspíš jo. To je ale na trenérech,“ tuší Vávra.
Ridera dohraje nadstavbovou část těžkými duely proti Liberci a Mladé Boleslavi, lídrovi tabulky a dalšímu elitnímu týmu se vzrůstající formou. Nečeká ji nic snadného, pokud bude chtít potvrdit vítěznou vlnu.
Foto: Ronald Hansel, Juniorský hokej
Rozhodně na ni však nasedla v pravý čas. „Týmové výkony se oproti dřívějším zápasům rozhodně zvedly. Myslím, že teď hrajeme dobře, hodně dobře bráníme, a díky tomu podle mě vyhráváme,“ hledá Vávra největší týmovou přednost.
„Přišlo to až teď, všechno se nám daří plnit. Navíc defenzivní hra bude rozhodovat v play off,“ uvědomuje si brankář před závěrečnou fází sezony.
„Hodně dobře bráníme, a díky tomu podle mě vyhráváme.“
Mužstva z horní nadstavby už mají vyřazovací boje dlouho jisté, takže se mohou chystat poctivě. „Bavíme se o tom a snažíme se na play off psychicky i fyzicky připravovat,“ ujišťuje Vávra.
Vítkovice ale podle něj nemají žádného soupeře, kterého by si přály, nebo kterého by se naopak bály. „Určitě ale chceme dojít co nejdál. Musíme doufat, že se nám to povede,“ uzavírá.
Foto: Ronald Hansel, Juniorský hokej
Share on Facebook
